Eprávo: Pravidelný přehled významných událostí ve světě práva za končící týden.

Průtahy v soudním řízení

Soudy se dál zbavují staré zátěže, přestože nových případů přibývá. Soudců je dost. Problém je spíš s obsazením nižších pozic, kde je podle ministerstva spravedlnosti průměrný plat 26 000 Kč, to zájemce z řad právníků neláká. Vyřizování starých kauz se letos daří hlavně trestním soudcům, kterým teď v kancelářích leží o 8 % nerozhodnutých obžalob méně než na začátku roku (ČT 21/7).

Komise k OKD chce vyslechnout čtyři miliardáře i bývalé politické špičky

Poslanci sněmovní vyšetřovací komise začnou v pondělí vyslýchat svědky, kteří by mohli pomoci rozplést příběh privatizace těžařského podniku OKD. Jednání komise bude neveřejné. Podle informací Práva jsou mezi pozvanými například bývalý expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), miliardáři Zdeněk Bakala, Marek Dospiva, Radovan Vítek a Patrik Tkáč, europoslanec za ANO Pavel Telička či tehdejší moravskoslezský hejtman za ODS Evžen Tošenovský. Výslechy celkem čtyřiceti lidí si poslanci rozplánovali do celého příštího týdne (Právo 21/7).

Vláda chce tajit informace, kdo jde do vazby

Veřejnost se možná v budoucnu nedozví o tom, jakého politika poslal soud do vazby. První vláda Andreje Babiše (ANO) totiž přilepila pozměňovací návrh k zákonu o zpracování osobních údajů, který by omezil zákon o svobodném přístupu k informacím. Na formulaci, která může omezit přístup k informacím o trestních řízeních, upozornil server iRozhlas. Pokud předloha, která nyní leží v Poslanecké sněmovně a jde do druhého čtení, projde, nebude možné zveřejňovat informace o probíhajícím trestním řízení. V praxi to znamená, že se lidé nebudou moci dozvědět například to, že soud poslal některého politika do vazby nebo že bylo zastaveno trestní stíhání (Právo 21/7).

Zeman podal dovolání v kauze Oleo Chemical

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podává dovolání proti rozsudku v kauze tunelování firmy Oleo Chemical. Zeman žádá přísnější tresty pro zakladatele firmy Michala Urbánka a Kamila Jirounka i pro Petera Kmetě, někdejšího obchodního partnera lobbisty Ivo Rittiga. Dále chce, aby soud potrestal i Rittigovy advokáty, kteří byli zproštěni viny. O rozhodnutí nejvyššího žalobce včera informovala Česká televize (ČT). Rittigovy advokáty Davida Michala a Karolínu Babákovou městský soud v kauze údajného tunelování obvinění loni v únoru zprostil (Právo 21/7).

Děravá analýza aneb šermování žalobami

Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo analýzu, ze které čistě podle procent vychází, že komunální politici mají na svědomí jen nepatrný zlomek z celkové kriminality. Skutečně překvapující! To snad někdo očekával, že starostové, hejtmani a zastupitelé, kterých je celkem asi 60 tisíc, mají na svědomí většinu trestných činů spáchaných v ČR? V uplynulých letech policie prověřovala 438 případů, před soud se na základě podání obžaloby státním zástupcem dostalo „pouze“ 49 kauz, odsuzující rozsudek však padl dokonce jen ve 24 případech, což je méně než polovina. 25 obžalob skončilo pro státní zastupitelství neúspěšně, protože soud obžalované zastupitele viny zprostil (Právo 21/7).

Senát omezil imunitu ústavních soudců

Ústavní soudci přijdou po vzoru poslanců a senátorů o úplnou přestupkovou imunitu. Senát schválil vlastní novelu, která změnu předpokládá. Předloha zamíří k podpisu prezidentovi. Novela má zajistit, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan (E15 20/7).

Policie si na komunální politiky nezasedla, vyvrací šéf žalobců

Trestná činnost komunálních a krajských politiků tvoří v celkovém objemu kriminality jen zcela zanedbatelný zlomek – konkrétně 0,03 procenta. Na včerejší tiskové konferenci to uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který odmítl, že by státní zástupci a policie přepínali represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Vyšel přitom z analýzy, kterou zastupitelství zpracovalo na základě požadavku ústavněprávního výboru Sněmovny. V letech 2013 až 2017 se výkonu funkce komunálních a krajských politiků týkalo 438 případů, a to z celkového počtu 1,3 miliónu trestních řízení (Právo 20/7).

Stát zrychlí hlavní stavby

Neutěšený stav českých dálnic a železnic by měla odblokovat novela zákona o urychlení výstavby dopravních komunikací. Senát schválil návrh, na kterém se předtím shodly ve sněmovně všechny kluby, a po podpisu prezidenta by mohl začít platit už v září. „Dostavbu některých dálnic by to mohlo ovlivnit už na podzim tohoto roku,“ řekl předkladatel návrhu a poslanec Martin Kolovratník (ANO). „V Česku je příprava a výstavba dálnic pomalá. Tento zákon nespasí svět, je ale potřebný, protože situace je neudržitelná,“ uvedl senátor Radko Martínek (ČSSD). Senátorka Eliška Wagnerová (SZ) zákon naopak kritizovala, že dostatečně nechrání právo na osobní majetek (E15 19/7).

Daňoví poradci mohou přijít o profesní mlčenlivost

Snižování daní pomocí finančních převodů uvnitř nadnárodních firem – takzvaná agresivní daňová optimalizace – má být obtížnější. Koncem června začala platit směrnice EU, podle níž firmy s přeshraniční působností musejí úřadům oznamovat daňová schémata, kterými by si mohly neoprávněně snižovat daně. Členské státy EU si tak od poloviny roku 2020 budou moci tyto informace automaticky vyměňovat, což by mělo usnadnit odhalování neoprávněného snižování daní. Ministerstvo financí se chystá směrnici začlenit do české legislativy. Musí přitom určit, na koho padne povinnost oznamovat problematická daňová schémata. Návrh novely má být hotov do konce roku (E15 19/7).

Kněžínek šéfem legislativní rady

Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD včera jmenovala nového ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (39, za ANO) šéfem Legislativní rady vlády. Kněžínek minulý týden v čele resortu spravedlnosti vystřídal Taťánu Malou (za ANO), která rezignovala kvůli podezření z plagiátorství. Malá šéfovala i legislativní radě, jejímž místopředsedou Kněžínek do té doby byl (Právo 19/7).

Stát hledá cestu, jak podpořit rodinné firmy

Ministerstvo spravedlnosti sestavilo analýzu, která se stane východiskem debaty o právním ukotvení rodinného byznysu. Ve hře jsou dvě varianty. První počítá s tím, že by kategorii rodinných firem pro případ podpory začala brát v potaz státní správa. Druhá by institut rodinné firmy zakotvila natvrdo jako součást legislativy. Stát by pak z nového zákona mohl odvozovat nástroje podpory. „Finalizujeme analytický materiál, který se zaměřuje se na otázku, jak uchopit vymezení rodinného podnikání. Analýzu ukotvení definice rodinného podniku do právního řádu jsme konzultovali s příslušnými ministerstvy,“ uvádí mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková (E15 17/7).

 

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/6555-epravo-cz-a-s-pravidelny-prehled-vyznamnych-udalosti-ve-svete-prava-za-koncici-tyden