Eprávo: Senátoři mají novou verzi zákona o vztazích parlamentních komor

Sněmovna a Senát by mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů kvůli dosažení shody na jejich podobě. Nově by tak už nemělo platit, že by poslanci museli schválit senátní úpravy ústavních či volebních pravidel, pokud by chtěli dosáhnout jejich přijetí. Novinku má zavést návrh takzvaného stykového zákona, který připravila senátní ústavní komise. Předlohu upravující vztahy obou parlamentních komor dnes Senát poslal k projednání svým výborům.

Existence stykového zákona je zakotvena v ústavě, v českém právním řádu tak chybí už dvě desetiletí. Dosavadní pokusy o jeho prosazení byly neúspěšné. Nová varianta byla podle předsedkyně komise Elišky Wagnerové (za SZ) předjednána se členy sněmovního podvýboru pro ústavu.

„Naše předloha reflektovala jejich komentáře a požadavky, protože už je žádoucí se na něčem dohodnout, není možné tento dluh před sebou dále strkat,“ uvedla Wagnerová.

Za nejvýznamnější označila úpravu projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“. Má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. Nyní platí stejně jako u jiných zákonů, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.

Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů, upravuje sestavování zástupců v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.

Původní návrhy počítaly i s uzákoněním pravidel společné schůze obou komor pro volbu hlavy státu. Tato potřeba však padla po zavedení přímé volby prezidenta.

 

Zdroj: epravo.cz, 10.12. 2015