Haló noviny: Brněnské exhibice

REDAKČNÍ SLOUPEK

Brno se stává místem prapodivných exhibicí. Dnes se tam za účasti vedení radnice uskuteční pochod lidí, kteří nemají ohled na historickou pravdu, překrucují ji a dělají oběti z lidí, z nichž mnozí byli pachateli válečných zločinů nebo se na nich pásli. Tím mám na mysli německé obyvatele Brna kupující si za protektorátu vstupenky na veřejné popravy Čechů, svých dosavadních sousedů… Přítulnost brněnských radních v čele s primátorem a současně místopředsedou ANO Vokřálem k sudetoněmeckým spolkům je zjevná a dlouhodobá. Byli přece účastníky různých konferencí pořádaných potomky odsunutých Němců, jsou aktivní na tzv. Poutích smíření, a vyslanec primátora přišel s návrhem na brzké uspořádání sudetoněmeckého dne, nebo ještě lépe sudetoněmeckých dnů v Brně! Páně premiérovy tanečky kolem toho, že není možné uspořádat takovýto sněm bez souhlasu nějakého českého města, jsou jen vytvářením alibi. Vždyť Brno vysílá setrvale jasné signály, že si na to troufá!
Další exhibicí v jihomoravské metropoli bylo představení Naše násilí a vaše násilí v Divadle Husa na provázku. Představení jsem neviděla, jen útržky v ČT, a i to stačilo. Nejsem prudérní, ale i lidská nahota musí být podána s trochou vkusu. A otázka vůbec zní: proč má člověk chodit do divadla, nota bene dotovaného z peněz daňových poplatníků, aby se díval na nějaké hopsající naháče? Pozorovat na scéně dvě válející se nahá těla po sobě, to tedy také nemusím. Proč? Divadelníci snad neumějí používat symbolů, náznaků?
Mnohem závažnější než obnažení křepčící herci je prezentace náboženského střetu silně expresivní formou. Když Ježíš (prý jen symbol Ježíše, symbol Evropy vykořisťující Blízký východ) znásilní muslimku (taktéž symbol). I zde se musím ptát proč? Nebylo možné to, o co šlo autorovi, vyjádřit jinými divadelními prostředky? Jen se zbytečně jitří skupiny občanů, pro něž víra znamená mnoho. Ačkoli jsem ateistkou, respektuji víru druhých.
A nyní to, co považuji za nejzávažnější: znevážení jednoho ze symbolů české státnosti. Vrcholem nevkusu bylo, v rámci představení, vytažení české vlajky »z ženského klína«, jak eufemisticky řekla senátorka Wagnerová v rozhlase. A nepřišlo jí to vůbec nevhodné, ani jako ženě, ani jako zákonodárkyni a bývalé ústavní soudkyni. To prý nebyla česká vlajka, ale jen divadelní rekvizita! Wagnerová podala trestní oznámení na narušitele představení, tedy organizovanou skupinu osob, která představení zastavila, ale nechápe jiné, kteří podali trestní oznámení za znevážení státního symbolu. Paní senátorka se styděla za lidi, kteří »vletěli« na jeviště. Já se stydím za ty, kteří umožnili, aby byla takto kontroverzní hra na jevišti vůbec inscenována.
Není pravdou, že vše, co se odehrává na divadelní scéně, je umění.