Haló noviny: O čem v pátek také jednala Sněmovna

Soudci ÚS přijdou o úplnou přestupkovou imunitu

Ústavní soudci pravděpodobně přijdou po vzoru poslanců a senátorů o úplnou přestupkovou imunitu. Změnu chválila Sněmovna v podobě, jakou ve své novele navrhl Senát. Horní komora nyní normu dostane ještě k potvrzení svého souhlasu.

Novela má zajistit, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň však má umožnit, aby ústavní soudci obdobně jako zákonodárci mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení. I v takovém případě ovšem bude moci kárný senát uložit provinivšímu se soudci postih předpokládaný přestupkovým zákonem. Nynější úprava neumožňuje v kárném řízení uložit ústavnímu soudci za přestupek jinou sankci než výtku. Loni ji dostal soudce Radovan Suchánek za překročení rychlosti v autě. Poslancům a senátorům ovšem lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. Ústavní soud podle generálního sekretáře Iva Pospíšila bere rozhodnutí Sněmovny na vědomí, s případnou změnou je srozuměný, k senátnímu návrhu v legislativní proceduře se oficiálně nevyjadřoval, což se ani nepředpokládá. Nechce hovořit za jednotlivé soudce, jejichž názory se na dosavadní pojetí imunity a projednávanou změnu mohou lišit. »Jako generální sekretář ÚS mohu vyjádřit pouze to, že ÚS bere na vědomí a je srozuměn s tím, že přestupková imunita jeho soudců bude, co do procedury a možností ukládání sankcí, upravena podobně, jako je její konstrukce u poslanců a senátorů,« uvedl Pospíšil.

Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku imunitní výbory svých komor. Na ústavní soudce se podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) při tehdejší úpravě pozapomenulo.

Evropský vyšetřovací příkaz bude mít i ČR

Sněmovnou prošlo zavedení evropského vyšetřovacího příkazu podle unijní směrnice. Justiční spolupráce už nebude na základě žádosti, ale na základě formulářového příkazu. Novela nyní zamíří k posouzení senátorům.

Česká republika je jedním z posledních unijních států, které směrnici nepřejaly. Lhůta skončila loni v květnu a ČR mohou hrozit sankce. Poslanci v novele nad rámec vládního návrhu upravili nový způsob úhrad nároků lidí, kteří byli poškozeni trestným činem. Měl by se podle doporučení ústavně-právního výboru vztahovat i na trestní příkazy.

Evropský vyšetřovací příkaz poslouží k právní pomoci s cílem opatřit důkaz v jiném členském státu. Novela upravuje například postup při vydání příkazu a situace, kdy v ČR příkaz dorazí jinému justičnímu orgánu než tomu, kterému přísluší. Popisuje také důvody pro odmítnutí příkazu, případně jeho odložení.

Příkaz se podle návrhu bude moci týkat například zajištění věci v jiné členské zemi pro důkazní účely. Bude se využívat i pro výslech prostřednictvím videokonference nebo telefonu a ke sledování nebo nasazení odposlechu telekomunikačního provozu v jiném členském státě. Justice bude moci vydat vyšetřovací příkaz rovněž k dočasnému převzetí člověka, který je v jiném členském státu ve vazbě nebo ve vězení, k provedení důkazu.