Haló noviny: Stykový zákon je konečně na světě!

Po čtvrtstoletí dohadů a tahanic schválila sněmovna zákon o vztazích se Senátem. Obě komory by si mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů kvůli dosažení shody na jejich podobě. Nově by tak už nemělo platit, že by poslanci museli schválit senátní úpravy těchto norem, pokud by chtěli dosáhnout jejich přijetí.
Poslanci schválili senátní předlohu. Pokud Senát svůj souhlas s předlohou potvrdí, parlament tak po 25 letech naplní Ústavu, v níž je existence stykového zákona zakotvena. Předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (SZ) označila souhlas sněmovny s normou za historický okamžik vzhledem k tomu, že dosavadní pokusy o přijetí zákona o vztazích obou komor vždy ztroskotaly. Normu z pera senátorů podpořilo v pátek 97 ze 129 přítomných poslanců sněmovny. Zklubu KSČM se zvedlo jen pět rukou pro, 16 komunistů se hlasování zdrželo, dva normu jednoznačně nepodpořili. Přitom KSČM volala po přijetí stykového zákona, aby tak došlo k naplnění Ústavy. Proč tedy tak malá podpora? Haló novinám to vysvětlil předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. »Zcela nám nevyhovuje, že koordinace nebyla úplně dotažená do konce. Na znění stykového zákona se mají shodnout obě komory v tom smyslu, že ho také budou obě komory připravovat. My toto téma neseme
dlouho a naplnění tohoto prázdného prostoru zpravidla vždy odmítal Senát z důvodu, že jsme s ním nedostatečně komunikovali. Což nebyla pravda,« reagoval pro náš list. Dodal, že zákon prošel jen s vlažnou podporou KSČM, převážilo, že je třeba přijmout alespoň něco, i když se to bude časem upravovat. »Důležité je, jak tato norma bude fungovat, nikoli, že vůbec je,« zdůraznil.

Člunek pro dolaďování ústavních a volebních norem

Poslanci na doporučení svého ústavně právního výboru některé části senátní předlohy odmítli. Šéfové obou komor např. nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Poslanci se postavili také proti tomu, aby zákon detailněji řešil podepisování přijímaných norem prezidentem a premiérem. Wagnerová s tím vyslovila »zdrženlivý souhlas« ve shodě s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).
Nejvýznamnější změnou je úprava projednávání ústavních a volebních zákonů tzv. systémem »člunek«. Má umožnit, aby sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak Ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna Ústavy či volebních pravidel není přijata. Tyto normy musí zkrátka odsouhlasit obě komory ve stejném znění. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení. Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců českého parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.

 

Zdroj: Haló noviny, 3.7. 2017