Haló noviny: Z vystoupení a interpelací poslanců KSČM na březnové schůzi Sněmovny

Z ústních interpelací na premiéra

Žalobě Evropské komise kvůli kvótám se bude vláda bránit JIŘÍ VALENTA,

MÍSTOPŘEDSEDA VÝBORU PRO EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI INTERPELOVAL VE VĚCI MIGRACE A PERMANENTNÍHO PŘEROZDĚLOVACÍHO MECHANISMU

Mé skromné dotazy vycházejí z obsahu vašeho jednání s předsedou Evropské komise panem Junckerem a zejména z vašeho následného rozhovoru pro ČT z konce ledna, když jste v souvislosti s migrací a vnucovanými migračními kvótami naší veřejnosti sdělil, že – cituji: Musíme oddělit dvě roviny. Jedna je naplňování už schválených dočasných uprchlických kvót, kde přijetí několika rodin, podobně jak učinilo třeba Slovensko, mohlo pomoci odvrátit žalobu Evropské komise proti ČR. Druhá rovina je problém permanentního přerozdělovacího mechanismu, kde takovéto rozhodnutí by řešení určitě nepřineslo, protože tam ČR musí přijít s jiným návrhem, který by byl akceptovatelný a který by vykompenzoval
neochotu ČR a některých dalších zemí povinný permanentní relokační mechanismus přijmout.
První můj dotaz: Kolik rodin či jednotlivců z řad migrantů hodláme ještě skutečně přijmout, abychom podle vás, efektivně odvrátili možnou žalobu EK proti ČR? Nebo jsme již tento problém zažehnali tím, že jsme přijali několik, snad 12 až 18 migrantů?
Otázka druhá: Jak bude vypadat podle vás konkrétně ten Komisí akceptovatelný návrh, který bude schopen naši deklarovanou neochotu přijmout povinný relokační mechanismus dostatečně vykompenzovat? Jako předseda naší vlády, byť bez důvěry Sněmovny, byste měl mít o tom alespoň rámcovou představu, když už o této variantě veřejně hovoříte.

ČR nebude přijímat uprchlíky podle kvót EU

Premiér Andrej Babiš (ANO): Pan poslanec pravděpodobně vytrhl nějaká slova z kontextu, protože jsem mluvil o tom, co se stalo, když už jsem nebyl ve vládě. Je to principiální problém. My určitě nebudeme nikoho přijímat. Jsme principiálně proti, aby nám někdo diktoval, kdo v naší zemi má žít nebo pracovat. Přehlasování, které se stalo, je nepřijatelné. Kvóty rozdělují Evropu a jsou neefektivní. Příští pátek se uskuteční jednání V4 s premiérem Rakouska Kurzem, kde o tom budeme znovu jednat. My jsme zásadně proti kvótám a řešíme to aktivně. Když jsme předtím měli premiéra, který se nedomluví ani anglicky, tak to tam asi mohl těžko řešit, protože na zasedání Evropské rady jsou jenom premiéři, nejsou tam tlumočníci ani poradci. Samozřejmě se většina vyjednává i v zákulisí na čtyři oči.
Snažíme se získat další spojence a vysvětlujeme v Evropě naši pozici. Jsou politici, kteří nám rozumějí, a jsou politici, kteří tvrdí, že jsme nesolidární. My říkáme, že jsme solidární. Teď jsme se domluvili ve V4, že dáme 35 mil. euro na pomoc italskému fondu, který pomáhá v Libyi bojovat proti pašerákům. Já jsem včera jednal o této problematice i s náčelníkem celé italské armády. Jsme aktivní a navrhujeme konkrétní řešení, potřebujeme to zastavit mimo kontinent, musíme být aktivnější v zahraniční politice.

V polovině března se sejdu s předsedy stran

Předseda Petr Fiala za mnou přišel a požádal mě, abychom společně komunikovali politiku v EU. Já jsem to uvítal a pozval jsem předsedy stran a hnutí 15. března na jednání, kde je chci informovat o tom, jak rozhovory probíhají a jak to bylo na Evropské radě.
Samozřejmě je to kontinuální proces a děláme všechno pro to, aby se situace neopakovala. Je absurdní, že když se k tomu vyjádří předsedové vlád negativně, může se stát, že na úrovni ministrů vnitra se stane to, co se stalo. Žaloba tam je. Já jsem právě kritizoval, že někdo vzal 15 uprchlíků a je z toho venku. To nebylo o tom, že chceme někoho brát. To je principiální problém. Zásadně s tím nesouhlasíme, máme jinou historii migrace, a pokud u nás nemocnice čeká rok na ukrajinskou sestřičku, na to, aby dostala povolení, na druhé straně ilegální migrace hlavně z Afriky proudí, ale už je toho míň a míň a začíná to být efektivnější. Byl jsem taky na konferenci k Sahelu, pomáháme těmto zemím, kde je i občanská válka a teroristické skupiny, tam vzniká migrace, pošleme tam více vojáků, pošleme tam peníze. To je naše rétorika na úrovni Evropské rady. Myslím, že vícero států nám rozumí a chápou naši pozici. A taky říkám, i když v rámci brexitu jsme všichni solidární s Irskem, tak země V4 a další mají na migraci jiný názor, odmítáme kvóty.
Jiří Valenta: Jsem místopředsedou výboru pro evropské záležitosti, kam chodíte poměrně pravidelně, takže to spolu i osobně dost často konzultujeme. Jen jsem chtěl říct, že jsem nic nevytrhl z kontextu, jak jste nastínil. Citoval jsem 10 vět z rozhovoru, který jste poskytl ČT. Mně ani tak nejde o to, co se teď bude dít s Dublinem IV jako s novou směrnicí, která by měla řešit migraci, ale o to, co se stalo v roce 2015, kdy mělo být do EU přerozděleno asi 120 tis. uprchlíků, a ČR měla díky kvótám dostat jistý podíl. Jde mi o to, zda žaloba, kterou nám hrozila EK, je ještě na stole, nebo už jsme ji zažehnali tím, že jsme přijali těch deset až dvacet uprchlíků.
Andrej Babiš: Samozřejmě že ne. My se připravujeme, máme na to dva měsíce, abychom na to reagovali. V podstatě je reakce na stole. Konzultují to ministerstva zahraničí a vnitra. Budeme se bránit, považujeme za absurdní, že nás žaluje EK za věc, kterou sama vymyslela, která je nereálná a nesmyslná. Uděláme vše pro zamítnutí žaloby.

K návrhu novely Zastupitelstva Moravskoslezského kraje o obcích, první čtení

Proč se chce stát Třinec statutárním městem? LEO LUZAR,

ČLEN HOSPODÁŘSKÉHO VÝBORU

Já zde možná, byť občan Moravskoslezského kraje a častý návštěvník Třince, budu hovořit trošičku jinak, byť v duchu toho, co zaznělo od kolegů, zkušených starostů menších měst v Čechách.
Třinec má 35 tisíc obyvatel. Pátral jsem, proč město tohoto typu by se rádo stalo statutárním městem. A to územně nečleněným. To je důležitý údaj, protože jsou statutární města územně členěná. Třinec byl územně členěným městem historicky, ale přestal jím být. Tak jsem si říkal, co k tomu vede Třinečáky. Asi by chtěli přitáhnout okolní obce zpátky pod Třinec a ten se stal se územně členěným. Hovořím o Vendryni, Ropici, Bystřici, Nýdku a Hrádku v okolí Třince, které by tím zvedly počet obyvatel Třince na úroveň, která by mohla být významná ohledně rozpočtového určení daní. Čili v rámci hranice, kdy město překročí určitou hranici a sáhne si na více peněz z RUD a díky tomu by mohlo víc prosperovat. Myslím, že to tak úplně není, té hranice není možné dosáhnout. A hlavně mi chybí v této žádosti vyjádření ostatních okolních obcí, že je to právě důvod, proč se stát statutárním městem. Jinými slovy, jak může město získat nové občany, prostě vám zůstane zachován starosta, budete mít vlastní zastupitelstvo, přesto získáte výhody a sílu statutárního města, možnost rozvoje statutárního města, jak tady bylo naznačeno, že se vlastně jedná o rozvoj této oblasti a tohoto města. Budu rád, když v druhém čtení bude zaznívat argument z těchto okolních obcí Třince, zda je to právě ten motor, že bychom se chtěli stát součástí statutárního města.
Druhá věc, která mne napadla, je, mírně řečeno, místní zastupitelská tzv. vyhláška odměňování. Ta je stanovena v procentuálních hodnotách podle počtu obyvatel a je zde limit pro města mezi 20 a 50 tisíci obyvateli. Třinec s 35 tisíci obyvateli je někde vprostřed a ani kdyby ty obce přibral, není schopen překročit limit 50 tisíc obyvatel. Ale zajímavé je, že existuje kategorie obce nad 100 tisíc obyvatel a nečleněná statutární města. A naším hlasováním se Třinec dostane na úroveň měst, která mají buď 100 tisíc obyvatel, anebo jsou statutárními městy. Čili si docela výrazně pomůže v rámci svého vnitřního chodu, nechci-li to nazvat fungováním radních a obcí. Protože rozdíly v tabulkách jsou v tomto členění z vyhlášky zřejmé.
Ptám se tedy, co bylo motivem Třince, 35tisícového města, aby požádal o členění jako by statutární město. Buď je to členění, že chce být statutární město opravdu s tím stylem statutárně rozdělené, jinými slovy nabídne okolním obcím, pojďte k nám, potom zvednu ruku a budu hlasovat pro, protože to spatřuji jako smysl statutárních měst statutem rozdělené, aby samospráva šla blíže k lidem a fungovala pro lidi. Nebo jde jen o to mít primátorský řetěz a říkat si paní primátorko, pane primátore. A s tím souvisí také posun, že najednou se v tabulce ustanovenou vyhláškou dostanu na úroveň stotisícového města. Budu rád, když v rámci projednávání bude možnost se na to zeptat a budu rád a omluvím se všem Třinečákům, pokud je motorem žádosti přičlenění okolních obcí – v tom spatřuji šanci rozvoje Třinecka.
Chci se dobrat k tomu, proč se chce pětatřicetitisícové město stát statutárním městem oproti jiným městům, která mají srovnatelně nebo více obyvatel, abychom neroztrhli pytel s žádostmi, aby se nám nepřihlašovala další města.

K návrhu na volbu předsedy komise Sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS

Kdož jste bez viny, hoďte po mně kamenem! ZDENĚK ONDRÁČEK,

ČLEN ÚSTAVNĚ PRÁVNÍHO VÝBORU A KOMISE PRO KONTROLU GIBS
Dovolte mi, abych částečně reagoval na některá vystoupení, a zároveň abych vrátil diskusi k činnosti GIBS a její kontrole. Od té jste rychle utekli k ideologii. Chápu Demokratický blok a strany v něm zastoupené, snažím se pochopit kolegy z Pirátů, a skoro nikdy se mi to nedaří. To se tak někdy stává. Já jsem vždycky myslel, že informace je potřeba přijímat, nikoli je pouze vygooglit, ale dnes už je jiná doba.
Není to tak dávno, co zde za mnou seděl v křesle premiér, který v období tzv. totality vystudoval vojenské gymnázium. Už od 15 nebo od 14 let se připravoval na službu v Československé lidové armádě. Takových lidí je tady více, působili a působí dodnes v některých funkcích a třeba i jako předsedové některých vyšetřovacích komisí, výborů atd. Všichni tito lidé se připravovali na své budoucí povolání, jako jste se připravovali vy na lékařských fakultách.
Odpusťte mi, že mého otce v roce 1968 nepověsili, že jsem se v roce 1969 narodil, že jsem úspěšně na první pokus udělal maturitu a v 18 letech jsem šel splnit vojenskou povinnost v rámci náhradní vojenské služby. Na vojenské gymnázium z ideologických důvodů neprověřenosti mé rodiny jsem přijat nebyl, takže jsem vystudoval civilní gymnázium a pak už jsem k vojákům jít nechtěl. Každý máme svoje. Mně se líbily uniformy, líbí se mi dodnes, možná i disciplína s tím spojená, kterou také mám v sobě zakódovanou, a i tak dodnes pracuji a budu tak pracovat dál. Místo nabídky od armády jsem přijal nabídku být policistou, tenkrát esenbákem. Chtěl jsem dělat psovoda, jsem kousek od státních hranic s Polskem, o kynologii jsem se zajímal, a tak mi to přišlo jako spojení koníčka a práce pro vlast.
K vykonání náhradní vojenské služby jsem nastoupil do střední policejní školy, tehdy se nazývala Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, stejně jako cca 550 mužů každých šest měsíců. Pro vás na pravou stranu opakuji – každého půlroku 550 mužů se šlo připravovat na práci pro Sbor národní bezpečnosti. Stejně tak mnoho mužů se šlo připravovat na službu v Armádě ČR a po vykonání třeba i základní vojenské služby podepsali úvazek a zůstali tenkrát v Československé lidové armádě. I takoví lidé zde mezi námi jsou a já si každého, kdo sloužil a ví, co znamená sloužit vlasti, velmi vážím. A je jedno, jestli budete zpochybňovat, jaké vlasti jsme sloužili. My jsme sloužili vlasti, občanům této republiky. Každý z nás, kdo jsme sloužili, jsme podepsali přísahu. Já podepsal čtyři přísahy. Naposledy myslím v roce 2010. První byla až po roce 1990, do té doby jsem nebyl policistou, pouze frekventantem střední policejní školy a můj výstup z ní byl k 28. únoru 1990. To, že tato škola plnila úkoly dané tehdejšími zákony, je pravda a je tomu nejinak v mnoha zemích na světě. Pokud byste se o to chtěli zajímat, není problém to dohledat.

Po roce 1990 jsem prošel několika prověrkami

Nechci komentovat některé výlevy, které jsou až za hranicí, nebo by se spíš hodily na politické školení mužstva možná do některého politického klubu. Ale já jsem po roce 1990 byl prověřován mnohokrát, stejně jako stovky mých kolegů. Nikdy nikdo z vás, kteří jste byli tenkrát u moci, mě neshledal služby nezpůsobilým. Hned v 25 letech mě ministr vnitra ČR Jan Ruml (ODS) jmenoval vyšetřovatelem Policie ČR po prověrce, kterou jsem musel projít, a při splnění požadavků, které na výkon takové funkce byly. S každým mým povýšením – postupem do jiných složek – jsem byl prověřován, jestli jsem způsobilý k výkonu služby pro tuto zemi. Naposledy to byl Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, kde pro plnění úkolů jsem musel podstoupit prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň utajení přísně tajné. Ta prověrka uplynula časem, nebyla mi odebrána nikým, tzn., že jsem neporušil do konce doby nic, co by zavdávalo NBÚ důvod, aby mi prověrku odebral. Je pravda, že na některé z vás a vaše kolegy jsem právě na tomto útvaru koukal skrz jednostranné zrcadlo při vyšetřování kauz. Ty kauzy jsou mediálně známé – Opencard, CASA, pandury, Mostecká uhelná, OKD a mohu jmenovat další. Proč ty kauzy dopadly, jak dopadly, už zmínit nemohu, porušil bych zákon o mlčenlivosti o informacích, které jsem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce.
Můžu se vám omluvit za to, že jsem po ukončení aktivní služby pracoval pro tuto Sněmovnu jako poradce. Spolupracoval jsem s poslanci napříč politickým spektrem, když jsem pracoval jako poradce pro kontrolní výbor a analyzoval zprávy NKÚ a společně s poslanci jsme rozhodovali v rámci kontrolního procesu, co s nimi. Když jsem pak dostal nabídku od předsedy naší strany kandidovat do Sněmovny, přijal jsem ji a jsem zde druhé volební období.

Co má dělat komise pro kontrolu GIBS

V minulém volebním období nikomu zásadně nevadilo, že sedím v komisi pro kontrolu BIS, že se seznamuji s utajovanými informacemi ve stupni utajení tajné – což jsou zprávy. Nikomu nevadilo, dovolím si říct, že bylo vítáno, že jsem byl členem dvou ze čtyř vyšetřovacích komisí – jediných dvou vyšetřovacích komisí, které se dopracovaly k nějakým závěrům, usnesením, nějakým výstupům a měly nějakou validitu.
Malá poznámka k panu poslanci Čižinskému: Pokud o mně chcete hovořit, přečtěte si alespoň můj životopis. Na Národní třídě v listopadu 1989 jsem nezasahoval. Kdo by se trápil aspoň si přečíst životopis někoho, do koho chce kopat… Paní Němcová zmínila, že Němci stíhají své zločince dodnes. Paní kolegyně, jestliže mě chcete srovnávat se zločincem, podejte na mě trestní oznámení. Budu velmi rád. Nechám se prověřovat, nechám se vydat Sněmovnou. Ale v případě, že to neprokážete, podám na vás trestní oznámení pro křivé obvinění.
A teď se vraťme k tomu, co by měla dělat komise pro kontrolu GIBS. Ale pane kolego Ferjenčíku, jste trochu mimo. Nezametat pod koberec excesy Policie ČR anebo dohlížet nad zneužíváním GIBS k likvidaci PČR, jsou sice krásné věci, ale doporučím přečíst si § 57 zákona o GIBS, kde je vyspecifikováno, co komise dělá: kontrola činnosti inspekce, kontrola odposlechů a záznamů odposlechů a kontrola používání sledování osob a věcí. To jsou mantinely vymezené této komisi, a pokud kontrolu chcete zahájit, musíte to oznámit předsedovi vlády.
To, že jsou problémy v GIBS, je dlouhodobý fakt. Bylo to za prvního ředitele, je to dnes, a pokud se to nenapraví, bude to pokračovat. Chtěl bych připomenout kulatý stůl, který pořádala senátorka Eliška Wagnerová již v prosinci 2013, který se nazýval (Ne)vyšetřování trestných činů policistů. A tam byla řada občanů, kteří cítí problémy v tom, jak se k nim GIBS chová – jak likviduje, anebo naopak nekoná.
Já nebudu likvidovat GIBS, ta byla zřízena zákonem a zákonodárci jste vy i já. Já nejsem od toho, abych likvidoval, jak se už dočítám, že jsem k tomu nastrčen. Pouze říkám, že kontrola může být odborná, anebo formální. Pokud chceme formální kontrolu, a pane kolego, v úctě k vám i k paní kolegyni, vy v podstatě jste řekl, že vám jde o to, aby se srovnal počet výborů a komisí. Vám ani nejde tak o tu komisi, o to pracovat v té komisi, jako o to, aby se srovnal počet výborů, protože zmiňujete statistiky. Mně nejde o počet výborů a komisí, mně jde o obsah. Formální kontrola GIBS se dá provádět třeba na Barrandově. A Barrandov -nemyslím sídliště nebo městskou část v Praze, ale kdo je trochu znalý Generální inspekce bezpečnostních sborů, rozhodně ví. S dostatečným množstvím dobrého moku se dá udělat jakákoliv kontrola.
Chci dělat kontrolu po boku s vámi, i když neznám, jakou máte odbornou erudici k tomu, abychom takovou kontrolu mohli dělat, ale věřím, že ano, abychom dělali kontrolu, která je naplněním zákona o GIBS. Je na vás, abyste rozhodli, zda se budeme stále vracet do minulosti a budete mi vyčítat stále dokola, že jsem sloužil rok před rokem 1989 v SNB a dalších 22 let u Policie ČR a získal jsem tam mnoho odborných zkušeností, které při kontrole GIBS mohu využít. Vážené kolegyně a vážení kolegové, vy, kdož jste bez viny, hoďte po mně kamenem!

Reakce na situaci, vyvolanou pravicí po zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS

Odstupuji z funkce kvůli bezpečnosti své a své rodiny ZDENĚK ONDRÁČEK

Dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem klubu, a také se stanoviskem svým, a zároveň částečně i reagoval na některé – správné slovo nemohu najít – výlevy z pravé části politického spektra. Chtěl bych říci – a situaci popsal dobře předseda Faltýnek – 12. 12. jste rozhodli hlasováním 173 ze 181 o složení komise pro kontrolu GIBS. To, že má být komise na základě dohod politických stran přidělena KSČM, jste věděli, byť jste zmínil, pane předsedo Stanjuro, jak jste se nedohodli. Ale vy jste z jednání odejít nemusel a mohli jste hlasovat.
Následně zde byla tahanice dva až tři měsíce o to, jestli mám nebo nemám být předsedou této komise, a v pátek 2. března došlo k hlasování. V minulosti se vám podařilo jedno hlasování zpochybnit na základě chyby volební komise. Snad už se to opakovat nebude, ale budiž, když někdo je v koncích, hledá, co se dá. Vám se podařilo zpochybnit volbu. Když napodruhé se vám to nepodařilo, tak si myslíte, že jste svolali demonstrace. Chtěl bych vám, vážení kolegové z pravé části politického spektra – já vás nazývám demokratická žumpa – říct, nebuďte tak namyšlení. Kdyby šlo o těch pár desítek a stovek lidí, tak se vám vysměji. Mě k rozhodnutí, které přednesu nakonec, rozhodně nevede pár desítek, stovek nebo, jak vy nazýváte, tisíce demonstrantů, které jsou v ulicích.
Předseda mé politické strany zmínil váš pohled na demokracii. Pane Gazdíku, Feri, Rakušane, Farský, jeden ze zákonů této země, zákon o právu shromažďovacím, říká v § 1: Jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu ČR, a to v místech vymezených v příloze 1 tohoto zákona. Ta říká – Sněmovní ulice č. 1. Vy čtyři jmenovaní jste před dvěma měsíci chodili a skupinu vámi povolaných lidí jste tady podporovali. Vědomě jste porušovali zákony ČR! Ale demokraticky nás budete přesvědčovat, jací jste demokraté. Vám se demokracie hodí, pouze když potřebujete o ní mluvit anebo si ji dát do názvu své strany, bloku či hnutí. To je vaše demokracie. Vaše podání demokracie.
Vaše podání demokracie je také v tom, že před dvěma měsíci na základě vašeho demokratického jednání mně bylo z rozhodnutí vedení Sněmovny nabídnuto, abych odsud odjel, protože vámi podporovaný dav se chystal si na mě počkat a lynčovat mě. Jestli mi nevěříte, můžete se zeptat vedení Sněmovny, které mi nabídlo odjezd ze Sněmovny. Vy, kteří tady stále dokola mluvíte o demokracii! Vy vyzýváte k tomu, aby zvolený poslanec Parlamentu ČR byl lynčován za to, že má jiné názory než vy! To svědčí o vaší demokracii. Jestli tvrdíte, že lžu, a chcete na mě pokřikovat, nemáte tu slušnost, přihlaste se do diskuse.
Vaše pojetí demokracie znamená to, že jsem nejenom já, ale především moje rodina, moje děti vystaveny mediálnímu tlaku, ale i výhrůžkám, že jsem zvažoval a konzultoval s Policií ČR poskytnutí krátkodobé ochrany. V demokratické zemi se člen Parlamentu ČR bude bát o své vlastní děti jenom proto, že vy jste si vymysleli modlu. Pane poslanče Bělobrádku, klidně můžete navrhnout mé odvolání nejenom z členství v komisi pro kontrolu GIBS, můžete také navrhnout, abych byl zbaven mandátu, abyste mně odebrali občanství. Protože to je demokracie ve vašem pojetí! Tak se chováte vy, demokraté!
Já neodstupuji z této funkce na základě toho, že by tady bylo pár křiklounů na ulici, ale proto, že jsem vyhodnotil bezpečnostní situaci svoji a své rodiny. Když jsem byl ve služebním poměru příslušníka Policie ČR, čelil jsem mnoha tlakům, mnoha tlakům přicházejícím od vás, které jsem vyšetřoval a které jsme vyšetřovali na protikorupční policii! Ale tenkrát jsem byl v evidenci chráněných osob a mohl jsem si svoji rodinu ochránit. Dnes bohužel tu možnost nemám a nezbývá mi nic jiného než volit tuto formu. Tímto oznamuji, že rezignuji na post předsedy komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

K návrhu novely zákona o registru smluv poslanců Pirátské strany, první čtení

Jde o likvidaci veřejného sektoru VOJTĚCH FILIP, MÍSTOPŘEDSEDA SNĚMOVNY
Musím opakovat, že Senát podal i proti současnému návrhu na zákon o registru smluv ústavní stížnost, která je na Ústavním soudu, a bude posuzovat, jestli zákon dnes platný včetně výjimek odpovídá článku 11 Listiny základních práv a svobod, který praví, že každý má právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
O co jde? Já prostě nemám zájem, na rovinu řečeno, aby podniky v rukou státu, které jsou v konkurenčním prostředí, byly postaveny mimo roveň soukromých podniků. A nejde mi jen o národní podnik Budvar, který je na tom ještě hůře než ostatní, protože ty jsou v tvrdém konkurenčním prostředí. A ČEZ je sedmou největší energetickou společností Evropy, ale je také v tvrdém konkurenčním prostředí evropských firem. A představte si, že jejich konkurence si bude číst, co bude chtít z těch smluv. S tím nesouhlasím. Souhlasím, že do registru patří neziskové organizace. Ty nepatří do konkurenčního prostředí. Nechť zveřejňují, protože příjem např. od státu se u všech neziskových organizací přehoupl dávno přes 10 mld. Kč a věřím, že při inventarizaci našich příspěvků pro jednotlivé neziskové organizace dospějeme k nějakému závěru, jak se postavit k rozpočtu roku 2019. To je realita.
Ale právě proto, že ten návrh zákona nerespektuje rovnost vlastnických forem, jak jsem citoval z článku 11 Listiny, jsem přesvědčen, že by měl být vrácen navrhovatelům k přepracování. A dávám takovýto návrh. Kdyby neprošel, trvám na tom, aby byla lhůta k projednání prodloužena o 20 dnů, tento návrh podávám jako alternativní, kdyby neprošel návrh na vrácení navrhovatelům k přepracování. Důvody snad nemusím dále specifikovat. Opravdu není možné, aby se stát zbavil svých práv jako vlastník. Jestli chce skupina navrhovatelů likvidovat veřejný sektor, ať to deklaruje v tom zákoně. To je totiž likvidace veřejného sektoru ve prospěch soukromého. A já jsem dlouhodobě zastánce rovnosti vlastnických forem. A myslím si, že je to správná pozice.