halonoviny.cz: Dítě není majetkem

Při jakémkoli rozhodování je třeba vždy upřednostňovat nejlepší zájem dítěte. Tak praví Úmluva o právech dítěte, k jejímuž dodržování se ČR zavázala. Realita je však jiná. Shodli se na tom účastníci včerejšího veřejného slyšení v Senátu. 

Slyšení se konalo ke dvěma peticím týkajícím se Úmluvy o právech dítěte, které obdržel senátní výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Jeho účastníci debatovali především o petici Za rodičovskou rovnoprávnost, která se týká porozvodové péče o dítě. »Ročně přichází vlivem rozvodu  30 tisíc dětí o jednoho z rodičů, v naprosté většině jsou svěřovány do výlučné péče matky, jen v desítkách či stovkách případů jsou svěřovány do společné péče obou rodičů,« uvedl Aleš Hodina, předseda Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě. Podle Valentina Papaziana ze sdružení Občané za svá práva v Praze jde o diskriminaci otců, kterým je znemožňováno vychovávat vlastní dítě. To odmítla Eva Hrubá z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti. »Nařízení nejsou vůči otcům diskriminační, rodiče si mohou nastavit pravidla sami,« uvedla. Je přesvědčena, že střídavá péče by neměla být zaváděna automaticky.

Chybí dětský ombudsman 

»Dítě není majetkem rodičů ani státu, ale stát má povinnost zajistit, aby jeho práva byla dodržována,  « uvedl Miroslav Prokeš, šéf české sekce Sdružení zastánců dětských práv (DCI), která iniciovala petici k plnění Úmluvy o právech dítěte v ČR. Je přesvědčen, že rodiče se po rozvodu musí v první řadě přeorientovat do role rozvedených rodičů. V tom jim má pomoct mediace, problém vidí v tom, že stát hradí pouze první sezení u mediátora. »Je třeba, aby stát platil celý cyklus sezení,« uvedl Prokeš. Zdůraznil, že ČR Úmluvu, ačkoli se k tomu zavázala, nedodržuje. Chybí například dětský ombudsman či zákon o ochraně a podpoře mládeže.

Ten by měl stanovit povinnosti pro kraje a obce, ale také zásadu participace dětí a mládeže na rozhodování. »Zájmy dětí, které nemají volební hlas, jsou naprosto opomíjeny,« konstatoval Prokeš. Stejně jako další účastníci slyšení se vyjádřil pro zavedení náhradního výživného, což by řešilo situace, kdy rodič odmítá platit výživné na dítě. Nejde o výjimečné případy. Prokeš připomněl, že v zemi postihuje neplacení výživného více než sto tisíc dětí. »Tuto problematiku je potřeba otevřít.  Náhradní výživné by ČR posunulo  do rodiny civilizovaných zemí,« uvedl Prokeš. Senátorka a bývalá ústavní právnička Eliška Wagnerová (za SZ) zdůraznila, že vztah mezi rodiči a dětmi je přirozenoprávní a stát ho musí respektovat. »Zájem dítěte stojí na vrcholu všeho, stejně důležitá jsou ale i práva rodičů,« konstatovala. Zájmové skupiny však podle ní zaspaly dobu, kdy se tvořil nový občanský zákoník. Tehdy prý měly usilovat o změnu zavedených pravidel, podle nichž se dítě svěřuje do péče jednoho z rodičů a přimět zákonodárce k tomu, aby uzákonili, že soudce bude v první řadě uvažovat o střídavé péči a až když to není možné, bude uvažovat o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů. Na slyšení zazněly i osobní zkušenosti především otců, kteří se střídavou péčí neuspěli a ostrá kritika opatrovnických soudů.

 

Zdroj: halonoviny.cz,  21.5. 2013