Hospodářské noviny: ODKLÁDÁNÍ ZÁKONŮ NA POSLEDNÍ CHVÍLI MŮŽE BÝT STRATEGIE

Před koncem volebního období ministři postupně ustupují od návrhů zákonů, které se snažili prosadit. Někteří neuspěli, protože se jim nepodařilo získat podporu koaličních partnerů, jiní si stěžují na obstrukce ze strany opozice nebo na špatně nastavený jednací řád Poslanecké sněmovny.
Příkladem je úprava práce z domova, kterou měla zajistit novela zákoníků práce. V Poslanecké sněmovně ji předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) už téměř před rokem. „Když doma dělám pro někoho práci, tak by to asi mělo mít nějaké podmínky. Chtěli jsme pouze, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem tyto podmínky upřesnili,“ vysvětlovala přínos novely Marksová.
Práce z domova je jedním z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů dnešní doby. Její obliba roste ve velkém zejména mezi mladší generací. „Zájem zaměstnanců o práci z domova se stává důležitým argumentem při výběru místa. Dle průzkumů jde dokonce o třetí nejdůležitější kritérium, které lidé zohledňují,“ uvedl Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje společnosti působící v oblasti sdílených podnikových služeb, jako jsou Microsoft, SAP Services nebo ABB.

Může za to rozhádaná koalice?

Cílem novely bylo také například lépe upravit rozvržení pracovní doby nebo třeba upřesnit pravidla dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti. Řada firem se na nová pravidla již připravovala – zbytečně. S pozměňovacími návrhy k jejímu znění se nakonec přihlásilo tolik poslanců, že se novela zasekla ve druhém čtení a už dávno je jisté, že se do voleb nestihne projednat. „Novelu zákoníku práce zablokovala pravice, která přišla s velkým počtem pozměňovacích návrhů a předkládá je neustále dokola. Už zbývá příliš málo času. Pokud by se měl zákoník práce hlasovat, neprosadili bychom už vůbec nic jiného,“ vysvětlil problém premiér Bohuslav Sobotka.
Podobný osud má také roky očekávaný zákon o sociálním bydlení, který měl potřebné osoby dostat z předražených ubytoven. Tady nebyly připomínky ze strany opozice zdaleka jediným důvodem k jeho zablokování. Na obsahu navrhované změny se nedokázala shodnout ani sama koalice. Nejvíc ji brzdily rozpory mezi ministryní Marksovou, která návrh předložila, a ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO). „Mohli jsme říct hned na začátku, že se na tom nikdy neshodneme, a tak se na to vykašleme,“ zhodnotila situaci kolem rozporuplného návrhu jeho předkladatelka Marksová. Podle ní je na vině chybně nastavený jednací řád Poslanecké sněmovny, který umožňuje jednání o připravených zákonech přerušit a nakonec o nich nehlasovat.
Neschopnost vyjednat si podporu mezi vlastními koaličními partnery není zejména ke konci mandátu nic neobvyklého. „Ani mechanická většina nemusí být zárukou k projednání návrhu. Současná koalice se zejména v tom posledním období dostala do určité krize a nesoulad mezi stranami se prohloubil,“ komentuje politickou situaci Aleš Gregor, znalec právní teorie a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Někteří další ministři tvrdí, že jednací řád není hlavní „brzdou“ zákonodárného procesu. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) říká, že projednávání brzdí nedisciplinované chování poslanců. „Ve třetím čtení by se obecná rozprava k zákonům vůbec neměla vést, přitom se vedou mnohahodinové debaty obecného charakteru,“ říká.

Zbytečné detaily škodí

Podle některých kritiků za tím stojí i fakt, že čeští legislativci neumí návrhy správně psát. Zcela zbytečně zabíhají do detailů, které upravují konkrétní případy, než aby nastavili obecnou normu. „Zákony musí obsahovat jen zásadní věci, mají nastavovat určité limity pro vydávání podzákonných předpisů. Dnes se ale schvalují věci, které jsou mnohdy na úrovni technické normy,“ uvedla například senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu EliškaWagnerová.
Zbytečné detaily brzdí schválení zákonů, ale i jejich aplikaci v praxi. „Úprava nepokryje všechny situace, které mohou vzniknout. Přitom když je hodně detailní, vychází se z předpokladu, že už žádný jiný výklad neexistuje,“ vysvětluje Gerloch.
Příliš podrobné úpravy a snaha popsat detailní situace potom vedou k tomu, že zákony spíše omezují, než aby chránily lidská práva. „V soukromém právu přitom platí zásada, že co není upraveno zákonem, mají si upřesnit a dohodnout lidé sami mezi sebou. V případě podnikatelů zejména smluvně nebo třeba jednostranným projevem vůle,“ dodává Gerloch.
Důvodem detailnějších úprav je podle něj celá řada nejasných případů, které řeší soudy. Zákonodárci se snaží situace, které mohou v praxi vzniknout, řešit už předem. Příkladem je správní řád z roku 1967 a dnes platný správní řád – jeho rozsah je asi trojnásobný.
Přestože Sobotkova koalice mnoho zákonů projednat nestihla, je šance, že si je osvojí nová vláda. Podle předvolebních průzkumů bude její složení velmi podobné jako to současné.

„SLIBY A CHYBY“ NA KONTĚ MINISTERSTEV

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

Zákoník práce

Novela zákoníku práce se odkládá na neurčito. Měla mimo jiné lépe upravit podmínky práce z domova a rozvržení pracovní doby.
Velká kritika se strhla kolem nové povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům práci bez jakéhokoliv stresu, povinnost zabránit izolaci pracovníka z domova od ostatních nebo převod zaměstnance na jinou pozici jen s jeho souhlasem. Asociace malých a středních podniků a živnostníků označila návrh zákona za vtip. Novelu zablokoval velký počet pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení.

Byty pro sociálně slabé nebudou

Kolem návrhu zákona o sociálním bydlení se vedou diskuse už řadu let. Ministryně Marksová předložila první návrh, který prošel vládou. Původně měl přinést tři stupně bydlení pro potřebné – krizové bydlení, sociální byty a dostupné byty. Byty měly zajistit obce s pomocí peněz od státu. Zákon se zasekl v prvním čtení Poslanecké sněmovny.

Reforma péče o opuštěné děti

Na tom, jak má do budoucna vypadat péče o opuštěné děti, se zatím nepodařilo najít shodu ani na jednání vlády. Česko přitom patří k posledním zemím v EU, které nemají stanovenou věkovou hranici, pod niž se děti neumisťují do ústavů. K projednání je nutný kompromis mezi ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem školství a zdravotnictví.

Kdyby nejen opozice, ale i koaliční partneři dopředu řekli, že na schválení zákona nemají zájem, ušetřila by se spousta zbytečné práce.
Michaela Marksová (ČSSD)
ministryně práce a sociálních věcí

MINISTERSTVO OBRANY

Zákon o Vojenském zpravodajství

Zákon má usnadnit odhalování kybernetických hrozeb. Poslanci ho odsunuli ve druhém čtení kvůli pozměňovacím návrhům.
Zabezpečit má údaje například z rejstříku trestů.
Novela počítá také s umisťováním takzvaných černých skříněk do sítí poskytovatelů internetu.
Rozvědka by pak měla možnost monitorovat český internet.
Ministr obrany Martin Stropnický věří, že zákon projde ve zrychleném čtení v září.

Účinná obrana proti kybernetickým útokům je nutností. Námitky poslanců vnímám jako obstrukční.
Martin Stropnický (ANO) ministr obrany

MINISTERSTVO KULTURY

Zákon o památkové péči

Poslanci zákon zamítli. Úřady podle něj měly možnost zakročit, když vlastník o památku nepečuje. V krajním případě by stát mohl památku vyvlastnit.
Větší vliv na rozhodování o památkách měly mít občanské spolky. To nejvíc kritizovali developeři. Stěžují si, že jim občanská sdružení blokují projekty.
Proti hlasovali i koaliční poslanci, takže platná zůstává nynější úprava.

Je to podraz, ale je to politický souboj a ne každá bitva se vyhraje.
Daniel Herman (KDU-ČSL) ministr kultury

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ

Kariérní řád pro učitele

Zákon, který poslanci odmítli, měl rozdělit pedagogy do tří stupňů – od začínajících přes samostatné až po vynikající. Každá skupina by byla jinak finančně ohodnocená. Řád také zaváděl adaptační období pro nastupující učitele.
Neprošla ani senátní verze, která navrhovala například vyšší příplatky pro třídní učitele. Senátoři také chtěli zrušit část specializací. Učitelům se řád nelíbil, vytýkali mu například zbytečnou administrativu. Petici proti němu podepsalo přes 21 tisíc pedagogů.

Vracíme se na křižovatce zpátky. Budeme zase vykřikovat, jak je učitelská profese nedoceněná.
Stanislav Štěch (ČSSD) ministr školství

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Zákon o EIA

Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zastaralého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Projednávat se bude znovu v září.
Ministerstvo musí normu připravit tak, aby odpovídala evropské úrovni. Cílem je zjednodušit podmínky zákona.
Senátoři chtějí, aby poslanci novelu propojili s nedávno přijatým stavebním zákonem.

Strávili jsme nad novelou spoustu času. Určitě nespadne pod stůl.
Richard Brabec (ANO) ministr životní prostředí

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Zákon o univerzitních nemocnicích

Projednávání tohoto zákona odložil výbor Poslanecké sněmovny na září. Proti se postavily odborové svazy. Zákon byl podle nich připravovaný narychlo, hrozí odprodeje majetku fakultních nemocnic a neřeší, co bude s dluhy zdravotnických zařízení.
Stávající fakultní nemocnice měly získat novou právní formu takzvaných univerzitních nemocnic. Cílem bylo vyjasnit vztahy, které mají nemocnice s lékařskými a farmaceutickými fakultami.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, 16. 8. 2017