Hospodářské noviny: Soudci zkoumají zrušenou amnestii

Při rozhodování Ústavního soudu o stížnostech na prezidentskou amnestii bude hrát roli i jeden unikátní dokument z Jižní Ameriky. Podle informací HN si soudci nechávají přeložit judikát argentinského nejvyššího soudu z roku 2005. Ten před osmi lety neudělal nic menšího, než že zamítl amnestii pro vůdce vojenské junty.

Informaci, kterou mají HN z právnických kruhů blízkých Ústavnímu soudu, jeho předseda Pavel Rychetský nechtěl komentovat. O argentinském rozhodnutí ale dobře ví, sám se o něm už dřív zmínil – jde totiž o jediný známý případ, kdy soud rozhodnutí hlavy státu zrušil. „Já nebudu říkat, z jakých podkladů budeme vycházet. Informaci tedy nepotvrdím ani nevyvrátím. Pokud ale nějaké stanovisko jiného soudu zkoumáme, je to na základě soudcovského uvážení,“ dodal mluvčí brněnského soudu Vlastimil Göttinger.

Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová nicméně považuje za velmi pravděpodobné, že soud bude s verdiktem z Argentiny pracovat: „Já jsem s rozhodnutími zahraničních soudů pracovala často.“ Jihoamerická cesta Že se Rychetský a spol. zabývají dokumentem, který otevřel cestu k tomu, aby se do vězení vrátili strůjci diktatury z let 1976 až 1983, ještě neznamená, že také půjdou proti prezidentovi. Může to ale znamenat, že mezi soudci existuje vůle vyjádřit proti amnestii alespoň formální nesouhlas. Ostatně Rychetský v lednovém rozhovoru pro HN označil amnestii za „diletantsky“ připravenou.

Vedle rozhodnutí argentinského nejvyššího soudu existuje v Jižní Americe ještě několik případů zrušených amnestií. Netýkají se ale národních soudů, nýbrž Interamerického soudu pro lidská práva, obdoby Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Třeba v roce 2001 vydal stanovisko, že amnestijní zákony z doby prezidenta Peru Alberta Fujimoriho jsou „neslučitelné s Americkou úmluvou o lidských právech, a proto bez právních účinků.“ Podobná rozhodnutí se týkala i amnestií v Chile, Uruguayi nebo Brazílii a všechna se opírala o lidská práva platná i pro Evropu, kdy nárok na spravedlnost převážil nad amnestií pro přívržence tamních režimů.

České podmínky jsou ale hodně odlišné od těch jihoamerických. Soudy tam rozhodovaly o zločinech totalitních režimů, za jejichž vlád docházelo k únosům, vraždám nebo genocidě obyvatel. Třeba v Argentině zmizelo v inkriminované době asi 30 tisíc lidí.

Amnestie pro tuneláře Český Ústavní soud navíc ještě neřekl, zda je oprávněn amnestii zkoumat. Pochyby vyjádřil mimo jiné sám Pavel Rychetský.

Pardon hlavy státu napadli v Brně senátoři seskupení kolem Aleny Dernerové a také Kamil Kydalka z pražského městského soudu. Odpůrcům vadí zejména druhý článek amnestie, který ruší neuzavřené případy, které se řeší déle jak osm let a už nichž nehrozí vyšší trest než 10 let vězení. Právě tato pasáž ukončila vyšetřování nejméně 18 velkých ekonomických kauz se škodou za miliardy korun. „Jakkoliv bych zrušení této sporné části amnestie uvítala, vůbec nedokážu odhadnout, jak to celé dopadne,“ hodnotí Eliška Wagnerová.

HN popsaly několik případů, kdy Klausův výnos pomohl lidem, kteří neoprávněně získali desítky milionů. Například Jiří Štěpánek utekl v roce 2003 do Karibiku, protože okradl leasingové firmy o bezmála 40 milionů. Policejní lovci lebek jej dopadli v zámoří loni na podzim a přivezli zpět. Jelikož ale kauza nebyla uzavřená a Štěpánek byl v lednu už zpět v Česku, amnestie se na něj také vztahovala. Pro jeden a půlmiliardový podvod se k soudu zase nevrátí ani bývalý fotbalový boss František Chvalovský.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, 11.2.2013,  str. 4