Hospodářské noviny: Zamknutí archivů StB zřejmě neprojde. Proti jsou vláda, archiváři i Úřad pro ochranu osobních údajů

Právní souboje mezi konzervativci a liberály patří spíš k Nejvyššímu soudu Spojených států. Podobný střet se nyní rozběhl i mezi českými ústavními soudci. Nejde o potraty, manželství gayů nebo právo nosit zbraň, ale o radikální omezení přístupu k dokumentům po bývalé Státní bezpečnosti.

Pokud plénum Ústavního soudu omezení odsouhlasí, naplní se obavy archivářů i badatelů, kteří se zajímají o období komunistického režimu. K dokumentům se dostanou jen po souhlasu dotčených osob nebo je obdrží s vyčerněnými osobními údaji. To by ze svazků udělalo nesrozumitelné záznamy.

Před okleštěním přístupu ke svazkům po StB už dříve varovali archiváři, kteří se obávají, že budou přehlceni vyhledáváním a začerňováním osobních dat. Proti změně zákona se vyslovila také vláda nebo Úřad pro ochranu osobních údajů.

Možnost, že na uzamčení archivu dojde, se jeví jako méně pravděpodobná. Podle názorů právníků, postojů soudců i propočtů bude hlasování těsné, zastánci otevřených archivů ale mají lehce navrch.
„Těžko říct. Někteří soudci jsou méně čitelní,“ řekl HN bývalý ústavní soudce Stanislav Balík. Stejně jako jeho exkolegyně, senátorka Eliška Wagnerová, a další oslovení právníci však očekává, že soud přístup do archivů spíš neomezí.

Ztížit dostupnost svazků z období totality navrhl už před dvěma a půl lety Nejvyšší soud. Vycházel z případu bývalého politického vězně, kterému vadilo, že Archiv bezpečnostních složek poskytl kopii jeho svazku České televizi. Podle návrhu by Ústavní soud měl dát přednost ochraně soukromí a vyškrtnout ze zákona o archivnictví pasáž, jež umožňuje volně bádat v materiálech předlistopadových bezpečnostních složek.

Aby prošlo uzamčení svazků, muselo by pro návrh hlasovat aspoň devět z patnácti ústavních soudců. Pokud naopak bude sedm soudců proti, zůstane v platnosti současná úprava.
V plénu soudu se rýsují dva názorové tábory. Zastánce otevřených archivů reprezentuje Vojtěch Šimíček, bývalý soudce Nejvyššího správního soudu. Z druhé skupiny vyčnívá předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

U obou leccos napoví dřívější postoje. Šimíček se podílel na sestavení sborníku Komunistické právo v Československu, jehož knižní vydání rozhněvalo právníky, kteří se v předlistopadové éře politicky angažovali. Šimíček také přednáší na katedře ústavního práva v Brně, která se důrazněji vyslovovala pro vyrovnání s minulostí než třeba akademici v Praze.
Rychetský naopak v roce 2008 hlasoval pro zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů podřízeného Archivu bezpečnostních složek, jenž materiály po StB spravuje. Šéf Ústavního soudu je také dlouhodobým odpůrcem lustrací, které brání bývalým příslušníkům a spolupracovníkům StB vykonávat některé veřejné funkce.
Poměr obou táborů vychází zhruba 5 : 5. O osudu komunistických archivů tak nejspíš rozhodne zbývající pětice „nezařazených“. Mezi nimi je i soudce-zpravodaj Jiří Zemánek, který v září předložil návrh stanoviska, o kterém soudci diskutují. Jednání je uzavřené, verdikt by však měl být oznámen veřejně. Kdy to bude, zatím není jasné. Ačkoli se má plénum Ústavního soudu formálně scházet každé úterý, několik jednání v uplynulých týdnech odpadlo kvůli nepřítomnosti některých soudců.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, 27.10. 2016