Hospodářské noviny: Zavřou se archivy StB? Ústavní soud bude rozhodovat už v příštích týdnech

Bez otevřených archivů by jeho kniha nejspíš vůbec nevznikla. Když se novinář Vladimír Ševela rozhodl před pár lety sepsat příběh nejznámějšího českého špiona ve službách komunistické tajné služby Karla Köchera, mohl se opřít o veřejně dostupné prameny v podobě spisů bývalé Státní bezpečnosti. Svoboda bádání, která pomáhá mnoha autorům, výzkumníkům i širší veřejnosti k poznávání českých novodobých dějin, ale možná brzy skončí. Ústavní soud začne v září projednávat návrh, který by radikálně omezil přístup k materiálům z doby před rokem 1990.
Proti sobě stojí dvě ústavní práva – na veřejný přístup k informacím a na ochranu osobních údajů. Pokud soudci upřednostní soukromí lidí, o nichž se v archivech píše, žadatelé by se dostali jen k torzům spisů bez informační hodnoty.

Začernit osobní údaje

Co vlastně hrozí, se dá dobře ukázat na příkladu špiona Köchera. V případě, že by sám nedal písemný souhlas k poskytnutí svého svazku badateli, musel by archiv začernit všechny jeho osobní údaje. Podobně by musel do materiálů zasáhnout také u jiných lidí. Zapsané vyprávění špiona, který pronikl do CIA, by mohlo po „anonymizaci“ vypadat takto: „V únoru nebo březnu jsme se přestěhovali z West Nyack do New Yorku, kde
začala pracovat pro klenotníka . K tomuto místu jí dopomohl naturalizovaný Američan, původu, se kterým jsme se seznámili prostřednictvím jistého, rovněž českého emigranta.“ Sám Ševela uznává, že s takovými prameny by mnoho nepořídil. „Knihu bych těžko napsal, protože by mi v příběhu chyběly zásadní postavy,“ říká.
Platný zákon o archivnictví sice u materiálů mladších třiceti let chrání osobní údaje zmiňovaných osob, omezení se ale netýká dokumentů, jež před rokem 1990 vznikly v některých státních úřadech, organizacích nebo soudech. Pokud by Ústavní soud výjimku zrušil, bude to podle archivářů katastrofa. V dopisu, který soudu poslali, varují, že to „fakticky znemožní bádání v novodobých historických pramenech“. Upozorňují také na obrovské administrativní zatížení. V každém vyžádaném spisu by museli vyhledávat citlivé osobní údaje, ověřovat, zda daní lidé ještě žijí a zda souhlasí se zpřístupněním. A poté údaje začerňovat. V některých případech už zásahy začaly, týká se to například právě materiálů o Köcherovi.
Na začátku kauzy, která vyvolala pozornost už před dvěma roky, je spor bývalého politického vězně. Tomu se nelíbilo, že Archiv bezpečnostních složek (ABS) zpřístupnil České televizi spis, v němž byly také zmínky o jeho trestech za kriminální delikty. Muž zažaloval ABS a po neúspěchu u nižších instancí případ dohnal až k Nejvyššímu soudu. Ten případ vyhodnotil jako konflikt dvou ústavních práv a předal jej Ústavnímu soudu s návrhem, aby zrušil část příslušného paragrafu.

Dva a půl roku u soudu

Návrh teď leží na Ústavním soudu přes dva a půl roku. Je to jeden ze dvou nejstarších případů, který bude posuzovat plénum soudu. Průtahy si vyžádalo vypracování analýz a komentářů, soudce zpravodaj Jiří Zemánek dlouho čekal na doplňující vyjádření Nejvyššího soudu. „Návrh rozhodnutí je už téměř hotov a v první polovině září by mohl být předložen plénu,“ řekla HN mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková minulý týden. Jednání pléna je neveřejné a rozhodnutí nemusí padnout na prvním zasedání. Protože jde o změnu zákona, musí se na stanovisku sjednotit aspoň devět z celkem patnácti soudců.
S jakým verdiktem soud přijde, není snadné předvídat. Za přiškrcení archivů se téměř jistě postaví předseda soudu Pavel Rychetský, odpůrce lustrací a kritik zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle senátorky a bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové převažují mezi současnými soudci spíše „konzervativci“, kteří by přístupnost k archiváliím raději neomezovali. Rozhodovat prý nebudou jen čistě právní názory. „Bude to nejpolitičtější případ, který soud v posledních letech projednává,“ myslí si Wagnerová, jež by také hlasovala pro zavření archivů.

42 hodin je doba, kterou strávili čtyři pracovníci Národního archivu cvičnou přípravou dvou krabic s archiváliemi, aby vyhovovaly požadované ochraně osobních údajů.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, 29.8. 2016