MF Dnes: Volební chaos

Právníci: Topolánkova kandidatura nemusí platit

PRAHA Ministerstvo vnitra vneslo do prezidentské volby nebývalou nejistotu. Kandidáti se až doteď drželi jeho oficiálního výkladu zákona, podle kterého jim stačilo nasbírat pro postup do voleb 20 podpisů poslanců či 10 podpisů senátorů, aniž by vadilo, že se předtím zákonodárci podepsali také některému z protikandidátů.

Ústavní právníci, které MF DNES oslovila, to označují za nesmysl. Podle nich ze zákona jednoznačně plyne přesný opak: jeden zákonodárce, maximálně jeden podpis jednomu kandidátovi.
„Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ konstatoval ústavní právník Jan Kysela.

Na změnu je pozdě. Přihlášky museli všichni zájemci o úřad prezidenta odevzdat do včerejška. „Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování,“ doplnil odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. Díky podpisům opakujících se poslanců či senátorů však podmínky kandidatury splnilo hned několik lidí. I expremiéru Mirku Topolánkovi, který se po svém bleskovém rozhodnutí kandidovat zařadil mezi favority, hrozí, že soud jeho kandidaturu zruší.

Do prezidentské volby se přihlásil s podpisy deseti senátorů. Tři z nich zároveň parafovali i přihlášky dalším kandidátům. Hlasy sedmi ostatních by mu nestačily.

O tom, koho do volby přijme, nyní rozhoduje ministerstvo vnitra, které nemá se souběhem podpisů problém. Podle experta Kysely však hrozí, že mezi protikandidáty dojde k pokusům o vzájemné „vybíjení“. Každý z nich může před volbami u Nejvyššího správního soudu rozporovat přihlášku své konkurence.

A v krajním případě i po volbách jejich správnost zpochybnit u Ústavního soudu. „Nejspíše se někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis,“ uvedla někdejší ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová.

Vnitro přitom svým nynějším vyjádřením protiřečí i svému stanovisku z roku 2013, které jeho experti vydali před první přímou prezidentskou volbou. „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta,“ radili tehdy ministerští právníci zájemcům o Hrad.

A své stanovisko vysvětlovali i tím, že jinak by bylo příliš snadné obejít podmínku získání 50 tisíc hlasů občanů. „Nebylo by žádoucí, aby byl celkový počet navržených kandidátů extrémně vysoký,“ dodávalo tehdy oficiální stanovisko vnitra.

S další blížící se prezidentskou volbou však navzdory tomu před třemi týdny na ministerstvu vyložili paragrafy přesně opačně.

„Zákon se mezitím v těchto pasážích nijak nezměnil,“ podivuje se teď náhlému obratu názoru ústavní právník Pavlíček. Ministerstvo navíc dodalo, že podepisovat se mohou jak poslanci z končící Sněmovny, tak i z té nové, vzešlé z říjnových voleb.

Část zájemců o Hrad díky tomu uspořádala takřka „hon“ na zákonodárce. Někteří z nich podpisy ochotně rozdávali. Například senátor Tomáš Czernin (TOP 09) podpořil nejenom Mirka Topolánka, ale i Pavla Fischera. Stejně se zachoval i jeho kolega Jiří Oberfalzer (ODS) a Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak).
Podobně podpisy zákonodárců dostaly do volebního klání i outsidery, kteří by desítky tisíc podpisů a čísel občanek sbírali jen obtížně.

Hudebník Petr Hannig sbíral podpisy na kapotě auta zaparkovaného kousek od Poslanecké sněmovny.
Kandidaturu si takto usnadnil i zbrojař Jiří Hynek či manažer Vratislav Kulhánek.

Kolika kandidátům proto hrozí riziko vyřazení, zatím není zcela jasné. Všechny podpisy má vnitro zveřejnit ke konci listopadu.

A zatímco v tom, že zákonodárci se „směli“ podepsat jen jednou, se ústavní experti shodují, rozcházejí se jejich verze toho, který z podpisů má vlastně platit. Buď ten na kandidátce podané jako první, nebo jako poslední, či varianta, že opakující se podpisy jsou neplatné všechny.
Právo rozhodnout má pouze soud, pokud postup vnitra někdo napadne. Podle Kysely ovšem existuje možnost, že soudci uznají, že kandidáty mystifikoval samotný stát, a nebudou tak razantní.
Není to přitom první chyba vnitra. Už včera se odehrála přestřelka mezi ministerstvem a Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ministerstvo odmítalo zveřejnit jména kandidátů s tím, že ÚOOÚ to zakázal do chvíle, než budou přepočítány hlasy. ÚOOÚ to obratem označil za nesmysl. Stanovisko prý bylo 11 let staré a týkalo se jiných voleb.

 

Zdroj: idnes.cz, 8.11.2017