ihned.cz: „Šmírovací zákon“ před rokem Ústavní soud zrušil. Brzy začne platit znovu

Sbírat údaje o každém hovoru či textovce nařizuje novela zákona o elektronické komunikaci, která začne platit v říjnu. Ustanovení o takzvaném data retention přitom Ústavní soud loni v březnu zrušil, protože překračoval ústavněprávní limity.

Jan Novák volal 28. srpna dvakrát manželce, jednou mamince a jednou kolegovi z práce, kterému se nedovolal. Navíc poslal SMS zprávu kamarádovi a tři textovky milence.

Až 1. října začne znovu platit takzvaný „šmírovací zákon“, budou všechna data o Novákových telefonátech pečlivě zaznamenána operátorem a na půl roku uložena pro potřeby policie.

Ta se z nich posléze může dozvědět, komu Novák volal či posílal zprávu a jak dlouho hovor trval. O tom, co si povídali nebo psali, se však už policisté nedozvědí.

Nařízení, které začne platit za měsíc, přitom Ústavní soud už jednou zrušil. Teď se do života lidí vrací po úpravách znovu. Kvůli evropským směrnicím.

V Evropské unii je totiž sledování elektronických dat pro potřeby vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů povinné. Když ale Česko nařízení do Sbírky zákonů převzalo, umožnilo policii využívat data na požádání v podstatě kdykoliv.

Půjde zákon znovu k soudu?

A to se Ústavnímu soudu nelíbilo. Původní verzi zrušil a doporučil zákonodárcům, aby nová úprava omezila přístup k těmto datům pouze u zvlášť závažných úmyslných trestných činů. Data o komunikaci mezi lidmi by tak detektivové měli získat v podobném režimu jako odposlechy.

“Zdá se, že toto omezení nebylo zcela dodrženo, když zákonodárce umožnil zjišťovat a předávat údaje mimo jiné pro účely trestního řízení, které je ohraničeno horní trestní sazbou tři roky,“ namítá někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která se podílela na zrušení původního zákona.

Další sporný bod vidí v zákoně o elektronické komunikaci. Ten providerům přikazuje poskytovat na vyžádání údaje o elektronické komunikaci České národní bance, aby se přispělo k objasnění správního deliktu v oblasti podnikání nebo obchodování na kapitálovém trhu. “Správní delikt prostě není závažný trestný čin,“ myslí si Wagnerová.

Je to pro nás důležité, říkají policisté

Policisté naopak znovuzavedení takzvaného data retention neboli uchovávání dat vítají. “Co se týče zjišťování skutečností v prostředí internetu, pro nás jsou tyto údaje životně důležité. Kromě elektronických důkazů jiná cesta není,“ tvrdí Stanislav Kovárník, vedoucí oddělení informační kriminality jihomoravské policie.

Ostatně pozitivní změny vidí v nové úpravě i právníci. “Současná novela představuje podstatné zlepšení, zejména díky přesnějšímu vymezení, kdy a za jakých podmínek budou moci oprávněné orgány uchované údaje využívat,“ říká Matěj Myška z Ústavu práva a technologií na Masarykově univerzitě.

I podle Jana Vobořila z občanského sdružení Iuridicum Remedium je současná úprava rozhodně lepší než ta předchozí. Právě Iuridicum Remedium uchovávání dat silně kritizovalo, dostalo jej až před Ústavní soud.

“Některé záležitosti ale zůstaly nevyřešené. Například policisté mají podle policejního zákona přístup k těmto datům bez jakéhokoliv soudního povolení, kdežto podle trestního řádu lze tato data získat jen s povolením soudu,“ dává příklad Vobořil.

A na jiný problém poukazuje i Myška. “Problematické je načasování novelizace. Samotnou směrnici, na jejímž základě je novela přijímána, totiž aktuálně přezkoumává Soudní dvůr EU co do souladu se základními lidskými právy na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů,“ říká.

Přístup k citlivým datům však ještě neznamená, že policisté mají v rukách všemocný nástroj na potírání kriminality. “K uvedenému je třeba dodat, že dál zůstává mimo jakoukoliv kontrolu velké množství záznamů z mobilních telefonů s anonymními SIM kartami, které jsou právě pachateli trestné činnosti využívány především,“ míní Wagnerová.

 

Zdroj: zpravy.ihned.cz, 29.8. 2012