Ihned: Senátoři zamítli zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle nich je neústavní a omezuje obce i kraje

Senátoři zamítli zákon o rozpočtové odpovědnosti, označili jej za neústavní.
Podle předsedy senátorů ODS Miloše Vystrčila není možné běžným zákonem omezovat ústavou zaručené právo obcí a krajů územních celků na vlastní rozpočet.
Návrh počítá s tím, že pokud by zadlužení veřejných rozpočtů překročilo 55 procent HDP, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření.

Senát ve středu zamítl zákon o rozpočtové odpovědnosti. Senátoři včetně zástupců vládních stran jej ve středu označili za neústavní ve vztahu k obcím či krajům. Pokud Sněmovna senátní veto přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Zamítnutí podpořilo 63 ze 67 senátorů včetně zástupců ANO, tedy hnutí ministra financí Andreje Babiše.

Případnou ústavní stížnost avizoval předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha s tím, že by ji také podepsal. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil připomenul, že není možné běžným zákonem omezovat ústavou zaručené právo obcí a krajů územních celků na vlastní rozpočet. Poukázal na to, že novým pravidlům měla původně předcházet finanční ústava, vláda se na ní ale nedokázala ve Sněmovně s opozicí shodnout.

Návrh počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by pak musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.

„Byli bychom rádi, aby se náš stát choval stejně k sobě jako k našim obcím,“ poznamenal Vystrčil. Obcím by podle něj povinnost vyrovnaného rozpočtu znemožnila vzít si půjčky například na výstavbu bytů nebo kanalizace. Podle předsedy senátorského klubu Starostů Jana Horníka by přijetím zákona bylo ohroženo čerpání evropských dotací.

Zákon počítá také s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji ale zákon stanoví povinnosti jen pro obce a kraje, pokud tuto hranici překročí jejich zadlužení. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu. Senátor Michael Canov (SLK) k tomu uvedl, že stát se s ohledem na míru svého zadlužení chová k obcím stejně, jako by se otec alkoholik pokoušel vychovat abstinenta ze svého syna.

Zákon by měl podle představ vlády platit od příštího roku, pro obce však o rok později. Senát zamítl i navazující návrh novel desítek dalších zákonů, které původně senátní hospodářský výbor navrhoval pouze opravit.

Senátoři také zamítli zákon zákon o sběru dat pro řízení veřejných financí. Důvodem byla právě jeho provázanost se zákonem o rozpočtové odpovědností, který odmítli. Horní komoře ve středu tento postup doporučila předsedkyně její ústavní komise Eliška Wagnerová (za SZ). Zákon tak nyní dostane k opětovnému projednání Sněmovna, která má možnost senátní veto přehlasovat.

Zákon by měl ministerstvu financí umožnit, aby dostávalo vybrané údaje o hospodaření úřadů, organizací i bank, které spadají do sektoru vládních institucí. Informace měly sloužit k sestavování a zveřejňování výstupních dat podle unijní směrnice z roku 2011 a také podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Povinnost poskytovat údaje o příjmech a výdajích se má podle předlohy týkat vedle úřadů i veřejných vysokých škol, státních příspěvkových organizací, obcí nebo krajů a jejich svazků. Zveřejňovat data by měly také Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty, Česká televize, Český rozhlas, ústředně řízené veřejné výzkumné instituce a další jednotky menšího významu. Informace by měly zveřejňovat i nemocnice zřízené územním samosprávným celkem s jinou právní formou než příspěvková organizace.

 

Zdroj: ihned.cz, 30.11. 2016