Ihned: V poločase prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana se už objevují jména nových kandidátů. Koho byste ale nominovali vy?

Právě končí první poločas funkčního období prezidenta Miloše Zemana a už se objevují jména možných kandidátů do příští přímé volby hlavy státu. Například jména senátorů Zdeňka Škromacha a Jaroslava Kubery nebo ministra obrany Martina Stropnického. Koho byste dnes do prezidentské volby navrhovali vy?

Michal Horáček, Vystudoval antropologii na FHS UK, je autorem deseti knih a textařem a producentem čtrnácti autorských alb v žánru šanzonu: Šimon Pánek, Eliška Wagnerová, Jiř&*299; Přibáň… a mnoho dalších lidí s pěknými životními příběhy. Problém bude, aby na tu funkci někdo z nich – vesměs mají hodně na práci – chtěl aspirovat.

Radkin Honzák, Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny: Můj ideální kandidát zemřel r. 1378. Doporučuji změnu ústavy v tom smyslu, že prezidenti by byli vylosováni ze všech plnoletých občanů. Podobně jako u Krhútů by měli být tři, aby v případě nedostatku vladařských povinností mohli hrát mariáš. Krleš!

Jan Urban, Novinář a bývalý disident. Signatář signatář Charty 77, spoluzakladatel a mluvčí Občanského fóra: Ta funkce v dohledné době nezmizí, tak ať ji namísto ubrečených dědků obsadí mladší generace. Někdo jako Šimon Pánek, který beze slov dokázal víc, než kdo jiný. Za posledních dvacet let on a Člověk v tísni dokázali neuvěřitelné věci – bez vytahování.

Radomír Jáč: Otázkou je, zda ČR institut prezidenta vůbec potřebuje? Pokud ano, tak je namístě inventura nastavení jeho pravomocí a odpovědnosti. Ať je prezidentský úřad jasně definován. Jeho pojetí by nemělo vstávat a padat s příchodem nového prezidenta.

Jakub Horák: Andrej Babiš by měl nominovat Lubomíra Štrougala. Určitě by spolu vytvořili dělný tým!

Josef Bouška: Osobní představy mohu mít jakékoliv, ale z pragmatického hlediska je nutné, aby se našel kandidát přijatelný pro široké spektrum voličů z levé i pravé strany spektra, z velkých měst i venkova. Jinak skončíme s tím, co máme teď, nebo něčím podobným.

Lenka Lindaurová, Nezávislá kritička a kurátorka vizuálního umění, v současné době vede Společnost Jindřicha Chalupeckého a točí dokumenty. : To je téma mnoha debat v mém okolí, takže já jméno mám: teoretik práva a sociolog Jiří Přibáň.

Edvard Outrata,Vystudoval VŠE a po vojenské službě pracoval ve Výzkumném ústavu matematických strojů v Praze na vývoji softwaru. Po okupaci ČSSR v srpnu 1968 odešel se svou ženou do Vídně a pak do Kanady, kde od roku 1969 pracoval ve statistickém úřadu Statistics Canada. V letech 1993-9 byl předsedou Českého statistického úřadu, později byl senátorem. : Na jméno je příliš brzy: jedním z předpokladů je, že si kandidát skutečně přeje prezidentem být,a to si nejlepší kandidát musí asi ještě rozmýšlet. Musí národ sjednocovat (na rozdíl od posledních dvou) a inspirovat,aniž by se vládě pletl do vládnutí.

Jiří Schneider: Nevidím dnes nikoho, kdo by měl potřebnou autoritu a zároveň do toho chtěl za daných podmínek jít. V čele státu by se mi líbila žena, co třeba Helena Illnerová?

Michal Berg: Slovensko ukázalo, že v zemi, jejíž politická reprezentace představuje z velké části problematické osobnosti, je dobré se poohlédnout po vhodných kandidátech či kandidátkách mimo politiku – za předpokladu, že daná osoba netají své názory už nyní.

Zbyněk Frolík, majitel společnosti Linet, která je jedním z největších výrobců nemocničních lůžek na světě. Vystudoval ČVUT Praha, podnikat v oblasti nemocniční techniky jej poprvé napadlo během působení ve FN Motol (1987 – 1990), kde pracoval jako vedoucí technického odboru. Přednáší na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, na ČVUT a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je členem představenstva Svazu průmyslu ČR, Rady vlády pro výzkum vývoj a inovace, České rady pro obchod a investice MPO ČR, Vědeckých rad Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a Ústřední vojenské nemocnice a dalších institucí působících v oblasti vzdělávání a byznysu. Je také nositelem řady domácích i mezinárodních manažerských ocenění (např. Manažer roku ČR 2009, EBA 2010 – Ruban) Tyto osobnosti pro mě nepředstavují hodnoty, které by měl mýt president. Já bych navrhoval osobnosti jako jsou lékaři prof. Jan Pirk a prof. Cyril Hoeschl nebo publicista a moderátor Marek Eben. Konec konců Václav Havel také nebyl kariérní politik!

Ivan Štampach, V 70. a 80. letech minulého století činný v aktivitách dnes označovaných za disidentské a čtyři roky vězněn. Po změně režimu od začátku 90. let krátce působil v církevních institucích. Po konfliktu s tímto prostředím a z toho vyplývajících čtyřech letech bez stálého zaměstnání se plně věnuje bádání a výuce v oboru religionistika, v ní zejména mezikulturním a mezináboženským vztahům a roli náboženství v současné (post)sekulární společnosti. Napsal několik knih esejů věnovaných duchovnímu životu v současnosti. Věnuje se též politické publicistice. Je členem Českého helsinského výboru a členem Křesťansko-sociální platformy ČSSD.
:Navrhuji Annu Šabatovou.

Jiří Plocek, Vystudoval biochemii na brněnské univerzitě, pracoval poté jako výzkumný pracovník. Působil dále jako hudebník, vydavatel (GNOSIS BRNO), publicista a producent. V současné době je redaktorem Českého rozhlasu Brno a šéfredaktorem družstevního projektu Kulturní noviny.: Doufám, že to nebude žádný z uvedených kandidátů. Pořád žiju v naději, že prezidentská funkce má vážný smysl symbolický a prezident by měl mít svou důstojnost a nadhled. Odpovídající osobnost nyní nevidím. Možná je to i chyba médií, že není vidět.

Daniel Kvasnička, farář: Prezidentem je ten, který na to má. To není výsledek voleb (byť přímých) a následek inaugurace. Nevšiml jsem si, že už máme nějakého prezidenta… Aby to nebyla komedie, uvažoval bych úřad zrušit. Ústavní činitelé se mohou v čele střídat po půl roce.