iHned: Za urážení úředníků bude zřejmě dál hrozit desetitisícová pokuta. TOP 09 to chtěla změnit, vláda je proti

Poslanci TOP 09 navrhují zrušení zvláštního pravidla, podle kterého lze trestat urážení úředníků.
To zavedla v roce 2016 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Vláda k opozičnímu návrhu vydala negativní stanovisko.

Nadávky policistům nebo pracovníkům úřadu práce budou stát agresory zřejmě i dále až deset tisíc korun. Změnit to chtějí poslanci TOP 09, kteří tvrdí, že na urážení úředníků se mají vztahovat stejná pravidla jako na napadání kohokoliv jiného. Jednobarevná vláda hnutí ANO ale jejich návrh odmítá.

Změnit zákon platný od poloviny roku 2017 se Miroslav Kalousek, Markéta Pekarová Adamová, Karel Schwarzenberg a ostatní poslanci TOP 09 rozhodli v únoru. Jejich návrh teď míří do sněmovny spolu s doprovodným stanoviskem vlády. Tam ale mají většinu strany, které zákon v roce 2016 prosadily. Prošel tehdy díky hlasům vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, podpořili jej i opoziční komunisté. Postoj současné vlády bude mezi dvěma sty poslanci vodítkem především pro 78 zástupců hnutí ANO.

Zvláštní postup při řešení urážek úředníků zdůvodňovala předchozí vláda údajným růstem hrubých slovních útoků, které ztěžovaly práci policistům a úředníkům.

Proti schválení zákona se stavěla hlavně ODS. Její poslanec Marek Benda na poslední chvíli navrhoval zákon znovu projednat kvůli spornému bodu o úřednících. Stejný bod vadil v Senátu bývalé ústavní soudkyni ElišceWagnerové či expolicistovi Václavu Láskovi.

Úředníci i policisté tak získali výjimečnou ochranu přímo ze zákona. K udělení desetitisícové pokuty agresorovi není potřeba ublížení na cti zesměšněním nebo hrubou urážkou. Stačí „znevážit postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci“.

Poslanci TOP 09 ale prohlašují, že zákon nadměrně zasahuje do rovnosti občanů. „Lze očekávat, že tato skutková podstata bude zneužívána pro osobní msty. Přinejmenším v sobě tento přestupek velké riziko zneužívání obsahuje,“ vysvětlili navrženou změnu. Upozornili také, že sousloví „znevážení postavení“ je velmi neurčité. Pokud pokutu někdo dostane, může se začít soudit a soud bude muset rozhodovat, zda je v právu, nebo zda skutečně úředníka urazil.

U vlády ale TOP 09 narazila, téměř všechna ministerstva chtějí zachovat současnou podobu zákona. Platí podle nich příliš krátce na to, aby bylo možné říci, zda se sporné ustanovení zneužívá.

Vládu podpořilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Trestání urážek jako přestupku proti občanskému soužití podle něj postihuje jiné případy. Tedy takové, kde nehraje roli ochrana veřejných činitelů. To je rozdíl oproti útokům na úředníky.

Ministerstvo vnitra ve svém zdůvodnění, proč nynější návrh odmítá, uvedlo, že zvláštní ochranu cti úředních osob je možné nalézt i v jiných evropských státech. V Dánsku může přílišná slovní agresivita podle ministerstva vnitra vést k peněžnímu trestu či šestiměsíčnímu vězení, k sankcím přistupují i Estonsko, Finsko, Francie, Německo či Polsko.