Info: Dva týdny do voleb: jen třetina lidí ví, koho volit. Nelze vyloučit překvapení, říká Prokop

Miloš Zeman je sice mírným favoritem blížících se prezidentských voleb, avšak podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median je otázka, zda se mu podaří trend udržet až do voleb, anebo zda se naopak obrátí a voliči budou takříkajíc vyvažovat a skupina okolo Miloše Zemana se bude cítit voličsky „saturovaná“ sněmovními volbami. „I ve volbách 2013 se totiž hodně volilo proti vládě – tehdy Miloš Zeman vyhrál i jako kandidát proti vládě Nečasovy ODS,“ zdůrazňuje Prokop v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ.

S blížícím se termínem voleb se zdá, že pozice Miloše Zemana sílí. Vyplývá tento trend také z vašich dat, a jak ho případně interpretujete? Překonal krizi mezi červnem a zářím tohoto roku. Ta vycházela z chování v květnové vládní krizi, které veřejnost vnímala jako nedůstojné, a z informací o zdravotních problémech. Od té doby ale jasný trend nevidím. Ono bylo hodně výzkumů, které ukazovaly tzv. voličské preference pro první kolo. V nich měl Zeman 30-35 procent, ale je zde zařazeno nějakých dvacet až pětadvacet procent voličů, kteří „neví“. Když z tohoto uděláte volební model, kde podpora kandidátů dává sto procent, tak se také dostanete na čísla mírně nad čtyřicet procent v prvním kole, která vycházela v modelech Kantaru a Medianu pro Českou televizi.

Miloši Zemanovi mohly minimálně krátkodobě pomoct sněmovní volby. Ony dále upozadily levo-pravé štěpení, na které Miloš Zeman dost rezignoval. Mezi staršími lidmi výrazně uspěl Andrej Babiš a manuálně pracující brala levici SPD Tomia Okamury. Mobilizace názorů a voličů, kterým je blízká kombinace technokratismu, anti-elitářství a obranářství, se mohla projevit i do větší mobilizace voličů Miloše Zemana ve výzkumech. Ale není jisté, zda se to udrží do voleb, anebo zda se to naopak obrátí a voliči budou takříkajíc vyvažovat a skupina okolo Miloše Zemana se bude cítit voličsky „saturovaná“ sněmovními volbami. I ve volbách 2013 se totiž hodně volilo proti vládě – tehdy Miloš Zeman vyhrál i jako kandidát proti vládě Nečasovy ODS.Každopádně platí, že míra nerozhodnutosti je i u potenciálních voličů Miloše Zemana tak velká, že může dostat něco mezi 34 až 48 procent v prvním kole. Může ho vyhrát naprosto drtivě, ale i těsně či vůbec. Potenciál Jiřího Drahoše je totiž taky okolo čtyřiceti procent.Kde vlastně spatřujete příčiny setrvale mohutné podpory Miloše Zemana?Zaprvé je to známost. U Zemana je stoprocentní a navíc hluboká. Nejde totiž jen o to, že některé jeho hlavní protivníky třicet až čtyřicet procent lidí vůbec nezná. Ale když se s lidmi bavíte mimo základní otázky kvantitativních výzkumů, zjistíte, že řada dalších je zná povrchně – splývají jim, nedokáží se s nimi emotivně ztotožnit apod. To může omezit schopnost mobilizovat voliče a navíc vás ve vnímání vaší osobnosti více ovlivní medializovaná chyba, špatná debata, jedna negativní vlastnost apod. Vůči tomu je Zeman se zakořeněným vnímáním výrazně rezistentní – což se ukazuje na tom, že jeho důvěra se vždy po velkých lapsech za tři měsíce vrátila do normálu.

Zadruhé, Zeman je silný minimálně v jednom parametru, který podle našich výzkumů pro ČT hodně souvisí s výběrem kandidáta. Vzbuzuje v lidech dojem, že stojí na jejich straně. Tím, že se vymezuje proti elitám, lidovým jazykem apod. Lidi asi intuitivně chápou, že prezident nemá tolik exekutivních pravomocí a chtějí, aby je reprezentoval. Tato kulturní blízkost je tedy pro výběr důležitější, než některé další faktory, v nichž je Zeman hodnocen kriticky. Jinak řečeno, Zeman umí šikovně vycházet vstříc svým voličským skupinám…Ano, přesně tak. Kromě toho, co jsem už řekl, také myslím platí, že se Zeman svými postoji dobře trefuje do doby sílících obav z migrace a dalších globálních trendů, do doby, kdy velké vize růstu a rozvoje nahradil příběh obrany před vnějšími nepřáteli a „nepřizpůsobivými“, kteří ujídají z koláče, který už moc větší nebude. Trefuje se do úzkosti společnosti, která je tak fragmentovaná a složitá, že už neznáte ani obsah povolání řady lidí a nedokážete se s nimi ztotožnit, a která navíc „překonala“ všechny své velké politické ideje, jež její články spojovaly. Trefuje se do doby, kdy část společnosti ekonomicky stagnuje a cítí svůj omezený kulturní kapitál, tedy že si díky svému vzdělání apod. rozhodně nebude polepšovat, a obrací se tak k minulosti a výrazněji cítí všechna vnější rizika.

Noví populisté USA, Francie, Rakouska, Španělska či Británie se v mnohém liší. Ale společné mají to, že posilují propast mezi „dobrým lidem“ a „špatnými institucemi a elitami“. V tak fragmentované době je už dost těžké mít pozitivní program, s kterým bude většina společnosti souhlasit. Je snadnější vaše voliče, kteří se reálně také v mnohém neshodnou, spojovat ideou společných vnitřních nepřátel. Proto asi tak často populisté, kteří se dostanou k moci a stanou se institucí, útočí na média, intelektuály (pražská kavárna), nebo na mezinárodní instituce jako EU či OSN.Ale negativní vymezování samozřejmě nevyužívá jen Miloš Zeman – i v táboře jeho odpůrců vzniká mytologie o Zemanovcích. Jen velmi malé procento lidí ale podle našich výzkumů souhlasí s prezidentem ve všem. A řada lidí na něj má rozporuplné a smíšené názory. Pokud jde o socio-ekonomické charakteristiky jeho voličů, které skupiny obyvatel o jeho volbě uvažují a dochází v tomto ohledu v čase k nějakým posunům?Podle výzkumu Medianu a Kantaru TNS pro ČT je Miloš Zeman je vážně zvažovaným či přijatelným kandidátem pro více než sedmdesát procent voličů ve věku nad šedesát let, pro dvě třetiny lidí bez maturity (což ale souvisí s jejich vyšším věkem), pro více než polovinu lidí z obcí do 20 tisíc obyvatel a menšinu lidí z větších měst. Zajímavé je, že ekonomicky už tak jeho podpora strukturovaná není – je sice přijatelný pro většinu pracujících s příjmy do dvaceti tisíc a většinu nezaměstnaných, ale to jen těsně. To je asi důsledek toho, že do velké míry opustil ty levicové pozice.

Kromě silné pozice Miloše Zemana letošní volbu prezidenta charakterizuje také to, že nekandiduje ani jedna žena. Čemu to přičítáte?Je to bohužel asi i důsledek toho, že by to měla nejspíš trochu složitější. Díky velkému zastoupení mužů ve vysoké politice stále převažuje představa prezidenta/prezidentky jako muže. To asi není jen problém Česka. Výzkumy v USA ukazují, že část veřejnosti tu „ženskost“ řešila. Narušování kulturního stereotypu mužské politiky vypadá jako důkaz přílišné ambicióznosti, analyzuje se, zda váš projev není příliš „ženský“ či „potlačováním ženskosti“. Hillary Clintonové nakonec vyčítali, že je příliš chladná, i to, že je hysterická. Na začátku volebního roku 2016 měla podporu jen okolo čtyřiceti procent Američanů. Jako ministryně zahraničí přitom měla approval rating okolo sedmdesáti procent, a i po kauzách Banghazi a emailů, když v roce 2013 odcházela, tak to bylo okolo 60 %. Do dalšího poklesu se asi projevily i osobností charakteristiky. Kdyby kandidovala z administrativní funkce, která problém „ženskosti“ odstiňuje, tak by ji to možná pomohlo.

Třeba se to ale po sérii trochu únavných mužských voleb v Česku změní. Ostatně dle našich výzkumů třeba EliškaWagnerová, která má zkušenosti z Ústavního soudu, Senátu a schopnost klidné a věcné argumentace, měla v loni v našich výzkumech lepší poměr přijatelnosti/nepřijatelnosti než řada mužů, o jejichž kandidatuře se reálně mluvilo (Jiří Pospíšil, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera) nebo dnes kandidují (Mirek Topolánek). Kdo jsou voliči Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Mirka Topolánka?U Jiřího Drahoše je to dost opak toho, co jsem popsal u Miloše Zemana. U Michala Horáčka do jisté míry taky, ale je to menší protiklad Zemanovi. Voličů Mirka Topolánka je málo – přijatelnost třicet procent překračuje jen mezi voliči pravicových stran (ODS, TOP 09, Svobodní) a lidmi s čistým příjmem nad třicet tisíc. Jeho osoba je tedy asi pořád hodně rámcovaná s vládou ODS, která byla v nižších socioekonomických skupinách dost neoblíbená.Mirek Topolánek na druhou stranu oznámil svou kandidaturu na poslední chvíli. Jaká je dynamika jeho podpory a co jeho vstup do boje udělal s podporou Drahoše a Horáčka?Vztah k Topolánkovi se vztahem k Drahošovi a Horáčkovi podle výzkumů pro ČT moc nesouvisí. Asi odčerpá část voličů, kteří by se jinak rozhodovali napříč spektrem. Pozici Drahoše a Horáčka myslím více může ohrozit Pavel Fischer – v prosinci byl ještě relativně u málo lidí preferovaným kandidátem, ale hodně lidí jej zvažovalo – měl relativně vysoký volební potenciál. I když samozřejmě není jasné, zda a jak ho naplní.

Do voleb zbývají dva týdny: Jaká je dynamika podpory jednotlivých kandidátů a co s ní podle vás udělá začátek ledna: tedy vrchol horké fáze kampaně?To si neodvážím tipovat. Protože by to skutečně byl tip. Poučení posledních sněmovních voleb je, že trendy z posledních dvou měsíců nejde extrapolovat do posledních dvou týdnů. V nich se zastavil růst SPD (jinak by dostala i přes dvanáct procent hlasů), pokračoval růst Pirátů a hnutí ANO dokázalo obrátit negativní trendy.V prezidentských volbách je přitom nerozhodnost voličů měsíc před volbami nižší. Podle našich výzkumů pro ČT si bylo v prosinci jen 35 procent potenciálních voličů jisto výběrem kandidáta a řada z nich navíc váhá o účasti. Z toho pramení obrovská možnost překvapení. A týká se to i Miloše Zemana, ačkoli má přesvědčenější elektorát. Jeho volební potenciál v prvním kole je až 48 procent. Ale kdyby šli volit jen lidé přesvědčení o jeho volbě i o účasti a ostatní první kolo vynechali, spadne ke čtyřiatřiceti procentům. K postupu do druhého kola může za jistých okolností stačit relativně málo hlasů. Kdo a proč k němu má nejblíže?Dnes Jiří Drahoš, který měl v prosinci ve výzkumu pro ČT v modelu 28 až 29 procent, ačkoli spíše stagnuje či mírně klesá. Pak Michal Horáček, který sice má jen okolo patnácti procenty, avšak pokud by ho volili všichni vážně zvažující, dostane se až na 28 procent. Což by bylo zřejmě na úkor Drahoše, který by musel v tomto scénáři ztrácet. Třetím nejvážnějším kandidátem je asi Pavel Fischer, který byl ještě na začátku prosince velmi málo známý, na prvním místě ho mělo málo lidí, ale volební potenciál měl až okolo dvaceti procent.

Ale musel by posílit svou známost, zabodovat v debatách a mít štěstí, aby tři kandidáti za Zemanem obdrželi podobný počet hlasů. Teoreticky nelze vyloučit ani postup Mirka Topolánka, ale jeho volební potenciál byl v prosinci okolo patnácti procent. Musel by tedy nějak změnit vnímání své osoby a zároveň těžit z nízké účasti a velkého rozložení hlasů Zemanových odpůrců mezi čtyři až pět dalších kandidátů. Jiná otázka je, kdo může ve druhém kole ohrozit Miloše Zemana? Jak by ve druhém kole nejspíš dopadl souboj Zeman vs. Drahoš, Zeman vs. Topolánek a Zeman vs. Horáček?Duel Drahoš – Zeman nám pro ČT skončil vyrovnaně. Asi by dost záleželo na účasti jednotlivých táborů. U Horáčka a Fischera by byl Zeman favorit. Ale když se koukneme na čísla jejich přijatelnosti, o kterou v druhém kole dost jde, tak jsou výrazně lepší než u Karla Schwarzenberga v roce 2013. A Zeman si naopak mírně pohoršil. Obecně je Miloš Zeman letos mírný favorit voleb, ale kdybychom vycházeli jen z čísel, tak je jeho pozice asi slabší než v roce 2013.

 

Zdroj: info.cz, 31.12.2018