Info: Soudkyně Barbara šéfkou správní justice? Pořízková by se mohla stát první ženou, která to dokáže

Zaslouží-li si prezident Miloš Zeman za něco pochvalu, pak je to výběr hlavních českých soudců. Proti naprosté většině z nich se nedá nic namítat. Zeman jmenoval všech 15 ústavních soudců, nového šéfa Nejvyššího soudu a příští týden předá jmenovací dekret i novému předsedovi Nejvyššího správního soudu. V jeho čele stane dosavadní místopředseda tohoto tělesa Michal Mazanec. Záda by mu měla jako místopředsedkyně krýt Barbara Pořízková. A je dost možné, že ho za tři roky vystřídá i v čele této instituce. Každopádně o tom znovu rozhodne, pokud se tedy nestane nic nepředvídaného, Miloš Zeman.

To, že se novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) stane Michal Mazanec, je logickou volbou, která zajistí kontinuitu ve fungování instituce. Posledních 15 let totiž strávil jako místopředseda tohoto soudu, po Josefu Baxovi byl jeho „druhým mužem”.
Už v tuto chvíli je ale ještě zajímavější výběr nové místopředsedkyně NSS. Jak uvedl původně server Česká justice, tuto pozici by měla obsadit soudkyně Barbara Pořízková. Pokud by se za tři roky, kdy Mazanec v červenci dosáhne věku 70 let a s posledním prosincovým dnem tak bude muset jako soudce skončit, opakoval stejný scénář jako letos a na místo předsedy měl nastoupit jeho zástupce, novou šéfkou správní justice by se pak stala právě Pořízková.
Správní soudnictví ve 20. letech 21. století by pak mohla utvářet právě ona. A mohlo by to být zajímavé.
Právnička rokuPro Barbaru Pořízkovou je rok 2018, ve které mimochodem slaví 50. narozeniny, více než úspěšný. Dostala pracovní nabídku, která se neodmítá. A ocenili ji i přímo kolegové. V lednu převzala ocenění Právník roku 2017 v oblasti finančního práva udělované Českou advokátní komorou a společností ePravo.cz.
„Doktorka Barbara Pořízková je soudkyní Nejvyššího správního soudu a uznávanou odbornicí na problematiku nepřímých daní v ČR. Má za sebou zcela unikátní praxi, pracovala jak pro státní správu na Finančním ředitelství v Brně, tak i pro její klienty v Pricewaterhouse Coopers a nyní rozhoduje spory mezi nimi a podobnými institucemi,” zněla v lednu část zdůvodnění tohoto ocenění.
„Díky svým rozsáhlým znalostem rovněž mezinárodního práva je vyhledávanou lektorkou a přednášející. Spojuje v sobě výjimečným způsobem naprosto profesionální a přitom i velmi lidský přístup k právu, ale především k lidem. Zcela neformálně tak propojuje oblast daňové správy, byznysu a soudnictví,” uvedli rovněž o Pořízkové organizátoři.
A právě s galavečerem Právník roku je spojený i vtip jednoho z moderátorů Aleše Hámy, který se chtěl vyfotit se „soudkyní Barbarou”. Odkaz na kontroverzní show televize Barrandov patrně netřeba dodávat.
Netradiční soudkyně?Barbara Pořízková má za sebou zajímavou kariéru, v tuzemské justici pořád celkem nezvyklou. Není totiž klasickou kariérní soudkyní. Ženou, která by se po právnické fakultě stala justiční čekatelkou a po absolvování povinné praxe a justiční zkoušky by postupně stoupala z okresního soudu, přes krajský až na ten nejvyšší.
Pořízková je absolventkou dnešní Masarykovy univerzity v Brně. Soudkyní Nejvyššího správního soudu je sice už od roku 2006, ještě před tím ale působila jako právnička na oddělení nepřímých daní brněnského Finančního ředitelství. Následně řešila daňové spory v jedné z firem z takzvané velké čtyřky, konkrétně v PwC. Znamená to, že má zkušenosti z obou stran a rovněž obě strany zná z několikaleté praxe. Pro následné rozhodování o tom, kdo má pravdu, je to ideální zázemí.
Právě tyto praktické zkušenosti jsou na jejích rozsudcích opravdu vidět. Společně s dalším soudcem Nejvyššího správního soudu, Karlem Šimkou, patří k vůbec nejoceňovanějším arbitrům právě v oblasti finančního práva a daní. Podle řady právníků totiž právě oni vrací do těchto složitých otázek selský rozum a korigují příliš přísné státní zásahy do výběru daní.
Žena v čele Nejvyššího správního soudu?V justici působí více žen než mužů. Platí to ale hlavně pro její nižší příčky, pro vrchol žebříčku už nikoliv. Nejvyšší správní soud existuje 15 let, po celou dobu jej dosud vedl muž – Josef Baxa. Situace by se neměla změnit ani do roku 2021, kdy bude v jeho čele stát Michal Mazanec. Hodně předbíháme, ale Pořízková by se mohla stát i historicky první předsedkyní Nejvyššího správního soudu.
Zatímco například český Ústavní soud vedli vždycky jen muži – Zdeněk Kessler a Pavel Rychetský – pro Nejvyšší soud platí jiná zkušenost. V jeho čele stál nejprve Otakar Motejl. Toho následně vystřídala Eliška Wagnerová, tu nahradila Iva Brožová. Nyní Nejvyšší soud opět řídí muž, Pavel Šámal.
Právě u Ústavního soudu přitom v současnosti působí další dvě velmi výrazné soudkyně Nejvyššího správního soudu, které by se v budoucnu mohly, posuzováno čistě objektivně, rovněž postavit na vrchol správního soudnictví, a to Milada Tomková a Kateřina Šimáčková.
Je hlavní kontinuita?Klíčové je ale to, že to s Nejvyšším správním soudem a tím pádem i s námi se všemi, kteří se před ním můžeme teoreticky ocitnout, vypadá celkem dobře. Činnost této instituce si totiž odborníci dosud vesměs pochvalovali a současná jmenování minimálně zajistí pokračování jeho optimálního fungování, což je bezesporu dobře.
Trumfy ale dál drží v rukou prezident Miloš Zeman. Vzhledem k tomu, že Mazanec bude muset za tři roky chtě nechtě skončit, prezident bude mít ke konci svého druhého mandátu možnost ovlivnit podobu českého správního soudnictví na další dlouhá léta.
Základní shrnutí informací proKolik příběhů Paměť národa zhruba uchovává?