Lidové noviny: Co skryla Zemanova vulgarita

Prezident v Hovorech z Lán odhalil své názory na ochranu lidských práv a vymezil se proti dosavadnímu kurzu Česka

Ctitel taktiky překrývání. I tak by se dal označit český prezident Miloš Zeman. Nejdříve až příliš ostentativní nadbíhání rudé Číně překryl návratem z Pekingu tryskáčem placeným finančními skupinami PPF a J&T. Nepříjemný skandál přehlušilo rozdávání vyznamenání na státní svátek, kde se vZemanově režii mezi oceněnými ocitla řada prezidentových „věrných“. A následoval nedělní rozhovor z prezidentského zámku, kde v živém přenosu nešetřil vulgaritami. Jenže v Hovorech z Lán Zeman předvedl své poněkud překvapivé názory na důležitá témata. Většina z nich se týkala dodržování lidských práv a v diskusi o vulgarismech zapadla. Chodorkovskij byl tunelář „Odsuzuji existenci politických vězňů, tedy i v Rusku. Nemám ale jistotu, že lidé, co se za politické vězně označují, jimi jsou,“ řekl v rozhlase Zeman a jedním dechem se navezl do bývalého majitele ropného koncernu Jukos Michaila Chodorkovského. Toho srovnal s českým privatizačním pirátem Viktorem Koženým nebo s Radovanem Krejčířem, který před českou justicí zmizel do Jihoafrické republiky.
„Mimochodem pan Krejčíř se taky označuje za politicky pronásledovaného,“ přisadil si Zeman. OChodorkovském pak řekl, že je spíše tunelář. „A jestli mi na režimu Vladimira Putina něco vadí, pak to, že zavřel jen Chodorkovského, a nikoli další oligarchy,“ dodal prezident.

Česko se dříve Chodorkovského aktivně zastávalo. Hned v roce 2006 se za vězněného postavil exprezident Václav Havel a spolu s ním třeba Karel Schwarzenberg nebo tehdejší místopředseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. „Vzhledem k politickému zájmu, který na věznění Michaila Chodorkovského ruská administrativa má, mělo by se mu dostat stejné podpory, jaké se dostává politickým vězňům,“ uvedlo tehdy 26 českých osobností ve veřejném dopise.
„To je naprostá demagogie. Srovnání s Krejčířem je nesmysl. Už jen v tom, že Chodorkovskij byl zatčen a uvězněn až poté, co Putinovi začal šlapat na paty. Krejčíř politické ambice neměl,“ míní politolog Michal Kubát z Univerzity Karlovy.

V úvahách o politických vězních pak pokračoval prezident na příkladu ruské punkové skupiny Pussy Riot. „Podle mého názoru je to pornografická skupinka, která je vinna trestným činem výtržnictví,“ řekl v Hovorech z Lán prezident.
Členky kapely byly zatčeny a odsouzeny na dva roky vězení poté, co v pravoslavném chrámu zesměšňovaly Putina. „Nevidím na nich nic kriminálního. Protesty proti režimu často běžné normy narušují,“ hodnotí politolog Ondřej Císař ze Sociologického ústavu Akademie věd. Ostatně i za kapelu se veřejně bral v době svého ministrování Schwarzenberg. Nicméně do té doby spadá i „slavná řeč“ Petra Nečase jako tehdejšího předsedy vlády, že je třeba zamezit tomu, aby „pussyriotismus“ či „dalajlamismus“ ohrožoval ekonomické zájmy Česka.

Na tenký led se Zeman dostal i v hodnocení své čínské cesty, když vyprávěl o setkání s opozicí představovanou blogery a politology. Nejdříve je označil za „čínskou stranu pokroku vmezích zákona“. Přitom se chlubil, že s nimi probíral lidská práva a reformy, které vedou k vládě práva.
„Byli dobře prověření a předvybraní komunistickou stranou,“ zpochybňuje čínské „disidenty“ politolog Kubát.
Zemanovo vystoupení kritizovali politici napřič spektrem. „Prezident by se takovým způsobem vyjadřovat neměl. Sráží to pověst úřadu a rozhodně nám to nedělá dobré jméno v zahraničí,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka.

„Ústava jasně definuje jako jednu z pravomocí prezidenta reprezentovat. Nemyslím si, že používat sprosté výrazy je vhodné, a už vůbec to není reprezentativní. Pan prezident, myslím, hodně lidí překvapil,“ míní ministr financí Andrej Babiš. Zemanův sok v prezidentské volbě Karel Schwarzenberg tvrdí: „Jeho výroky v Číně a k Ukrajině jsou podle mého názorumnohem horší, než když používá pár sprostých slov.“

Zeman svým kritikům z řad politiků ale z Lán poslal také jeden výrazný vzkaz, který by neměl zapadnout. Na služební zákon, který vetoval a sněmovna jej pak přehlasovala, nasadil tým právníků. Ti ho mají před Ústavním soudem rozcupovat. A to nejen kvůli Zemanem kritizovaným politickým náměstkům. „Však uvidíte, co všechno proti němu namítáme,“ zahrozil prezident.

Norma je přitom klíčová pro čerpání evropských dotací. Její současná verze ale podle některých indicií nemusí Brusel uspokojit a boj proti ní by takmohl Zemanovi přinést politické body.

Zastavit ho lze jen stěží Proti Zemanovým výrokům, ale opět zejména kvůli „sprosťárnám“ se zvedla vlna odporu nejen mezi politiky. Rada pro rozhlasové vysílání obdržela více než sto stížností od posluchačů.
„Zastavit“ prezidenta Zemana může jen Senát. A to velmi omezeně – žalobou na prezidenta pro velezradu. V minulosti se o to již pokusil. V únoru loňského roku zažalovala Václava Klause za velezradu skupina senátorů. Nelíbila se jim prezidentská amnestie či Klausovo otálení s podpisem mezinárodních smluv. Soud se tehdy žalobou nezabýval, protože Klaus ve funkci záhy skončil.

Slova Miloše Zemana ale dle odborníků skutkovou podstatu velezrady velmi pravděpodobně nenaplňují. „Na velezradu to rozhodně nevidím,“ říká ústavní právník Jan Kysela. „K té by se z ústavy dalo přistoupit pouze tehdy, pokud by prezident narušil ústavní pořádek nebo svrchovanost státu,“ dodává. O prezidentské kauze informovala třeba renomovaná agentura Bloomberg.

Ani sami senátoři si velké šance nedávají. „Většina veřejnosti podobné výroky miluje. Jak v takovém pořádku chcete dělat impeachment,“ ptá se senátor Jaroslav Kubera (ODS).

Podle senátorky Elišky Wagnerové je podání žaloby nereálné i z procesních důvodů. K podání žaloby na Klause stačila třípětinová většina v horní komoře. Po zavedení přímé volby prezidenta se ale podmínkou stal i souhlas sněmovny, a to stejnou většinou. „To by se získat nepodařilo,“ říká právnička. Ani v případě, že by parlamentní komory podání žaloby odhlasovaly, by ale neměly vyhráno. Narušení české státnosti či rozvracení ústavního pořádku by totiž podle Wagnerové bylo těžko prokazatelné. “ Jeho slova by musela mít zásadní vliv na zahraniční politiku,“ popisuje senátorka. To je ale podle politologa Kubáta málo pravděpodobné. „Zahraniční vlády vědí, že si nemají spojovat českou zahraniční politiku jen s prezidentem,“ soudí.

 

Zdroj: Lidové noviny, 4.11. 2014