Lidové noviny: Doktorka Lastovecká se topí

Nová data z Ústavního soudu ukazují, že počet nedodělků narůstá a řízení se prodlužuje. Letos potřetí si příloha Právo & Justice LN vyžádala data o práci ústavních soudců. Suchá statistika ukazuje jasný trend: na neobsazeném soudu se prudce prodlužuje řízení.

Dokud byl Ústavní soud v plné síle, trvalořízení v průměru 168 dní. Když loni skončili – bez náhrady – dva soudci, rázem průměrná délka poskočila na 219 dní.

Počet nevyřízených věcí se poslední léta držel pod hranicí 1500. Ke konci loňského prosince však dosáhl 1990. Bude se to zhoršovat, protože v lednu – opět bez náhrady – skončil třetí z patnácti. Navíc výkonnost soudců rozhodně není rovnoměrná.

Ležák jménem A. A. S.

Když jsme data z Ústavního soudu předloni zveřejnili poprvé, někteří soudci měli až sedm případů vlekoucích se déle než tři roky. Konkrétně šlo tehdy o Dagmar Lastoveckou (s vůbec nejstarším, devítiletým ležákem), Stanislava Balíka a Michaelu Židlickou.

Od té doby se přece jen leccos změnilo k lepšímu. O rok později už soudkyně Židlická všechny tyto případy vyřídila a Lastovecká s Balíkem jich měli jen po třech. Nyní jsou na tom stejně.

Největší ležák Ústavního soudu (stav z tohoto čtvrtka) má coby zpravodajka na starost Dagmar Lastovecká. Jde o případ cizinky s iniciálami A. A. S., která byla odsouzena trestním příkazem a domáhá se právní pomoci při obhajobě. Její případ přišel na Ústavní soud 10. června 2005. V červenci téhož roku si Lastovecká vyžádala spis z Městského soudu v Brně, v srpnu ho dostala… a od té doby nic. V únoru 2008 se připomněl advokát Baudyš, který ženu zastupoval. Jinak pořád nic. Doktorka Lastovecká takto „suší“ ještě věc z prosince 2008, v níž má rozhodovat celé plénum, protože je to návrh soudu pro Prahu 1 na zrušení části zákona (jde o vyměřovací základ pro důchod). Třetí případ je z května 2009, týká se obchodní společnosti SCA Packaging z obce Jílové na Děčínsku.

Stanislav Balík má také tři postarší případy – z března, května a listopadu 2009. Ten poslední je pro celé plénum: pražský vrchní soud navrhuje zrušit pět paragrafů insolvenčního zákona.

Pět dalších soudců má po jednom takovém případu. V jejich spisech je ale buď čilý ruch, anebo jsou pro „průtahy“ srozumitelné důvody. Například soudce Miloslav Výborný dostal svůj nejstarší případ v únoru 2009, jenže už v dubnu navrhovatel zemřel a od té doby se čeká na výsledek dědického řízení. Dokud šla práce od ruky V letech, kdy byl soud plný (2006 až 2011), bývala nejrychlejší tehdejší místopředsedkyně EliškaWagnerová – senátní případ jí trval v průměru 69 dnů.

Nadprůměrně rychle vyřizuje případy i druhý místopředseda Pavel Holländer (85 dní), Vlasta Formánková (115), Jiří Nykodým (117) a Miloslav Výborný (129). Na opačném koncižebříčku byli Dagmar Lastovecká (194 dní), Stanislav Balík (200), devětasedmdesátiletý doyen Vojen Güttler (268) a Michaela Židlická (300 dní).

Když šlo o posuzování zákonů v plénu, řízení trvalo v průměru rok. Stanislavu Balíkovi ovšem 506 dní, právě odešlému soudci Jiřímu Muchovi 638 dní a Dagmar Lastovecké skoro dva roky (717 dní).

A to byly doby plného soudu. Nynější data jsou poněkud zkreslená, protože třeba po Muchovi převzali jeho staré plenární spisy soudci Nykodým a Holländer.

Když odešla Eliška Wagnerová

Zatím byla řeč jen o tom, kdy který zpravodaj rozhodne. Pak je tu ovšem ještě otázka, jak rozhodne. V průměru vyhoví stěžovatelům v pěti procentech případů. Taková je zhruba šance u případů, jež jako zpravodajové dostanou Lastovecká, Balík,Výborný či Holländer.

Ze statistik se vymykala Eliška Wagnerová, která prosadila rozhodnutí „vyhověno“ u 242 z 1791 svých kauz (13,5 %). Po jejím odchodu všichni ubrali ve „vyhovujících“ usneseních. Nadprůměrně vstřícní zůstávají VojenGüttler (9,4 %), Jiří Nykodým a Ivana Janů(7,4 %) a Pavel Rychetský (7,1 %).

Zdaleka nejméně často vyhoví stěžovatelům Vladimír Kůrka (2,5%–cožje jeho historické minimum), Vlasta Formánková (3,3 %) a Michaela Židlická (3,8 %).

V srpnu končím, hodně štěstí

Bývaly časy, kdy nikdo zústavních soudců neměl ke konci roku víc než dvě stě nevyřízených případů. Teď jsou nad touto hranicí tři: Jan Musil (213 spisů),Michaela Židlická (221) a především Vojen Güttler, který v srpnu končí a propadl se na 274 nedodělků.

Jen jediný ústavní soudce loni dokázal počet svých nevyřízených věcí snížit. Stanislav Balík se z hrozivých 223 dostal koncem prosince na méně hrozivých 182.

 

Zdroj: Lidové noviny, 23.2. 2013.