Lidové noviny: Hrozí žaloby kvůli restitucím

Restituční žaloby zablokovaly prodej lukrativního pozemku v centru Prahy, který patří státu. Brzká náprava současné situace, která může vést k dalším žalobám, se ale nerýsuje.

Miroslav a Michal Holečkovi mají doposud nevypořádané restituční nároky v souhrnné hodnotě přesahující 200 tisíc korun. Jejich předci kdysi vlastnili pozemky ve Velké Chuchli. Majetek byl během kolektivizace zestátněn. Později bylo na pozemcích vybudováno Dostihové závodiště Praha, které je od začátku letošního října v likvidaci. Holečkovi prostřednictvím advokátní kanceláře Barcalová Hrtus podali k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu, kterou se domáhají vydání náhradního pozemku za nevypořádané restituční nároky. Pozemek se nachází v centru Prahy v sousedství kláštera U Hybernů. Parcela o rozloze 926 metrů čtverečních patří státu, právo s ní hospodařit má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Jako důvod pro podání žaloby uvádějí Holečkovi přijetí novely o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), která od 1. července 2018 ruší možnost vydávání náhradních pozemků. Restituenti, kteří budou mít po tomto datu nevypořádané nároky, mohou v průběhu deseti let požadovat peněžitou náhradu. Zákon o půdě stanovuje, že se vychází z cen platných k 24. červnu 1991. Tedy zcela mimo dnešní tržní realitu. „Podání žaloby k soudu je proto logické, neboť v důsledku přijetí novely zákona o SPÚ dochází ke znehodnocení restitučních pohledávek oprávněných osob, to jest i žalobců,“ konstatuje se v žalobě. Holečkovi, jak dále vyplývá z žaloby, jsou přesvědčeni, že nabídka náhradních pozemků Státním pozemkovým úřadem byla doposud mizivá.

Kdo získá parcelu?

Holečkovi nejsou jedinými restituenty, kteří od státu požadují jako náhradu za nevydané pozemky parcelu vedle kláštera U Hybernů. Jak již Lidové noviny dříve informovaly, Obvodní soud pro Prahu 1 dostal 19. srpna letošního roku žaloby dvě. Kromě té od advokátní kanceláře Barcalová Hrtus ji doručila též advokátní kancelář KŠD Legal, která zastupuje restituentku Věru Šultysovou. LN mají obě žaloby k dispozici. Za povšimnutí stojí, že texty obou dokumentů jsouvmnoha pasážích zcela identické. Proč tomu tak je a proč si restituenti vybrali právě tento pozemek? LN zaslaly dotazy advokátce Holečků Barboře Barcalové. Zůstaly však bez odpovědi. Jak restituentka Věra Šultysová, tak Holečkovi podali shodně spolu se žalobami i návrh na vydání předběžného opatření, aby s požadovaným pozemkemnebylo nakládáno. Soud vyhověl Věře Šultysové. ÚZSVM, který chtěl parcelu prodat vítězi výběrového řízení, jenž za ni nabídl 23,5 milionu korun, musel proto soutěž zrušit. Úřad předložil soudu vyjádření k žalobám, v nichž uvádí důvody, pro které by měly být zamítnuty, a současně zaslal i podnět, aby soud zvážil ústavní stížnost.

„O celé situaci jsem informovala pana ministra Babiše a činíme tak všechny kroky k ochraně zájmů státu a daňových poplatníků,“ říká generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. Alena Novotná, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1, pro LN uvedla, že soudní řízení zatím nebylo ani v jednompřípadě nařízeno. „Soud v tuto chvíli Ústavnímu soudu nic nepředkládá,“ dodala Alena Novotná.

Cílem z pohledu ÚZSVM kontroverzní novely zákona o Státním pozemkovém úřadu, která byla důvodem podání žalob, bylo vytvoření strategické rezervy státní půdy a zajištění podmínek pro řádné a hospodárné nakládání se státními pozemky. SPÚ je přesvědčen, že vzhledem ke stávající výměře státní půdy se již ve většině katastrálních území vyčerpala možnost veřejných nabídek i zájem oprávněných osob, tedy restituentů s nevypořádanými nároky. Proto úřad prosadil, aby byly nevypořádané restituční nároky od 1. července 2018 vyrovnány finančně, nikoliv vydáním náhradního pozemku.

Šance pro spekulanty

Před tím, že zákon může spustit vlnu restitučních žalob, varovala před jeho přijetím senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Lze očekávat, že restituenti, v mnoha případech i spekulanti jednající jménem restituentů, budou podávat žaloby, kterými se budou domáhat vydání náhradních lukrativních pozemků, s nimiž státní instituce hospodaří. S tím, že by novela zákona způsobila problémy s nevypořádanými restitučními nároky jiným státním institucím, SPÚ nesouhlasí a jak dříve uvedl pro LN, v současné době změny v zákoně rozhodně nechystá. Zcela jiný názor zastává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Připravili jsme návrh novely zákona o SPÚ, abychom předešli dalším žalobám, které přijetí tohoto zákona vyvolalo. Návrh jsme postoupili ministerstvu financí k dalšímu řízení,“ konstatuje Kateřina Arajmu, generální ředitelka ÚZSVM. Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro LN uvedl, že resort „považuje za nezbytné primárně posoudit především vlastní povahu, podstatu a relevanci dopadů budoucích změn v zákoně o SPÚ“. Teprve poté budou finance o případných změnách jednat s ministerstvem zemědělství, do jehož gesce zákon patří. Kdy by se návrh novely mohl dostat na jednání vlády, ministerstvo financí nesdělilo.

ÚZSVM zatím nemá informace, že by se další restituenti, obdobně jako Věra Šultysová či Holečkovi, obrátili na soud. Jak ale říká generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu, vyloučit to nemůže. „Zaznamenáváme zvýšený počet žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím od advokátních kanceláří, které se ptají na různé pozemky v souvislosti s restitucemi. Takové žádosti předcházely i zmíněným žalobám,“ dodává Kateřina Arajmu.

 

Zdroj: Lidové noviny, 2.12. 2016