Lidové noviny: KNIŽNÍ INDEX 2015: PRÁVNICKÉ KNIHY

Knihy o právu nemusí být jen nudnými přepisy paragrafů a souvisejících soudních rozhodnutí. Naopak, v řadě z nich se skrývá tolik informačního potenciálu na pomezí různých společenských věd, že by neměly uniknout širší čtenářské pozornosti.

KRÁTCE PŘED Vánocemi magazín Index ve spolupráci s řadou respektovaných právníků vybral také nejzajímavější právní publikace, které vyšly v letošním roce. Většina zvolených knih však vůbec nepatří ke klasickému vánočnímu či oddechovému čtení. Vzhledem k závažnosti témat, která se v nich řeší, je tomu spíše naopak. A vzhledem k aktuálním náladám ve společnosti není jistě náhodou, že hned první dvě místa obsadily právněhistorické rozbory souvislostí totalitních režimů.
Na knihách Oběti komunistické spravedlnosti a Jak odškodnit holocaust?
se významně podílel děkan pražské právnické fakulty profesor Jan Kuklík. Ten tak znovu dokázal, že pokud se i právní dějiny pojmou poutavě, mohou do současnosti promlouvat daleko více, než by se mohlo na první pohled zdát. Pomyslnou třetí příčku v anketě obsadil unikátní komentovaný pohled na českou ústavu, který stojí za pozornost už jen z toho důvodu, že k jeho klíčovým autorům patří předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Komentáře se přitom většinou nečtou jako klasické knihy od první do poslední strany, ale hledají se v nich spíše odpovědi na jednotlivé problémy. To však úplně není případ této knihy. Ta je tak poutavá, že soustředěné a postupné čtení zcela jistě snese, respektive mělo by být doporučeno.
Náš seznam samozřejmě nemůže být kompletní, už jen proto, že řada knih vyjde ještě během prosince. Zajímavým titulům se ale budeme i v příštích týdnech a měsících věnovat v pravidelné pondělní příloze LN Právo a justice. 1 Oběti komunistické spravedlnosti. Právní aspekty politických procesů 50. let 20. století

Ivana Bláhová, Lukáš Blažek, Jan Kuklík, Jiří Šouša a kolektiv Vydalo Auditorium

Kniha popisuje příběhy méně známých a „bezejmenných“ obětí komunistických procesů. Dílo se tak podle anotace snaží mimo jiné „představit tragické osudy obyčejných lidí, intelektuálů, dělníků, rolníků, otců a matek dětí“. Knihu vyzdvihuje například Radek Janeček, šéf pražské pobočky Squire Patton Boggs, který ve světle názorů politiků a průzkumů veřejného mínění upozorňuje na potřebu připomínat historii. „Evidentně máme v České republice krátkou paměť, když si nevzpomínáme, jak ještě před 25 lety z naší země lidé utíkali do zahraničí – a česká komunistická propaganda také tvrdila, že důvody jsou ekonomické, a nikoliv politické,“ vysvětluje.
Přidává se i jeho kolegyně z kanceláře Hana Gawlasová, podle níž jsme se stále nevyrovnali s poválečnou minulostí. „Existuje málo publikací, které se dokážou na problematiku podívat v rámci širších souvislostí, bez kontinuálního oscilování kolem ‚malosti českého národa‘ a zároveň s rozumnou dávkou pragmatičnosti. Tohle je jedna z knih, která se o to pokouší, minimálně z právního hlediska,“ doplňuje.
A s chválou nešetří ani Robert Zbíral z katedry politologie a společenských věd olomoucké právnické fakulty. Ten mimo jiné vyzdvihuje, že kniha je přístupná široké veřejnosti. „Nejenže je napsaná čtivě, ale svým obsahem se věnuje záležitostem, které by si všichni měli neustále připomínat – i aktuální trendy ukazují, že nenávist a nepřátelství se z nás nevypařily,“ říká.
2 Jak odškodnit holocaust? Problematika vyvlastnění židovského majetku, jeho restituce a odškodnění

Jan Kuklík, René Petráš a kolektiv Vydalo Karolinum

Publikace rozebírá represe vůči židovskému majetku během druhé světové války a následné snahy o jejich odškodnění, a to nejen na území bývalého Československa, ale také v Německu, Rakousku, Polsku, či dokonce ve Velké Británii nebo například ve Švýcarsku. Jak popisuje anotace, výklad obvykle zahrnuje také nástin vývoje postavení Židů v daném regionu v posledních desetiletích před holocaustem, zachycuje však rovněž středověké tradice.
„Jde o problematiku, kterou v legislativní rovině (zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, novely zákona o mimosoudních rehabilitacích a zákona o půdě) i v rovině faktické (Nadační fond obětem holocaustu) řešila Česká republika jako jedna z prvních zemí světa,“ popisuje předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jenž pro knihu v anketě Indexu hlasoval.
A připojuje se rovněž David Uhlíř, soudce Ústavního soudu a bývalý místopředseda České advokátní komory: „Je to velmi široká publikace se záběrem světovým, pohlíží na odškodnění holocaustu nejen z pohledu tuzemských restitucí, ale uvažuje o širších formách odškodnění, a to nejen v Česku, ale v celé Evropě.“ Také vyzdvihuje, že má publikace široký časový záběr.
„Věnuje se i švýcarským kontům a dalším otevřeným otázkám, které dalece překračují naši tezi o tom, že restituce jsou omezeným a výlučným způsobem nápravy některých křivd, že se jedná o uzavřenou otázku a že nad rámec restitučních předpisů nelze křivdy minulosti napravit. Doporučené čtení nejen pro právníky, ale i pro politiky,“ dodává Uhlíř.
3 Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR.
Komentář

Pavel Rychetský, Tomáš Langášek, Tomáš Herc, Petr Mlsna a kolektiv Vydalo Wolters Kluwer

Jsme svědky zvláštní situace, kdy současný předseda Ústavního soudu je zároveň hlavním autorem komentáře k Ústavě ČR coby stěžejnímu předpisu, který tato instituce vykládá. Jde o nejaktuálnější komentář, vzniklý především v okruhu blízkých spolupracovníků Pavla Rychetského, asistentů bývalých (Tomáš Langášek) i současných (Tomáš Herc).
„Jde o opravdu obsáhlý a poslední judikaturu reflektující komentář,“ chválí knihu Eliška Wagnerová, senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. „Takto komplexní komentář chyběl nejen právnické obci, ale i širší veřejnosti. Společně s komentářem k Listině základních práv a svobod, který před časem připravil kolektiv pod vedením Elišky Wagnerové, tak konečně máme intelektuální i praktické opěrné body pro každou příští diskusi o našem ústavním systému, jeho vývoji i případných změnách,“ říká Jiří Přibáň, profesor na Cardiff University.
Význam knihy pro širší veřejnost vyzdvihuje i Wagnerová. „Ústava je přitom dokument, který má přesahy i pro politology, sociology, historiky a další vědní disciplíny a také je předmětem jejich interpretace. Tyto obory nemohou přehlížet ani interpretaci autenticky ústavněprávní a nový komentář jim může být dobrou pomůckou,“ podotýká.
4 Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář

Jaromír Jirsa a kolektiv Vydal Havlíček Brain Team

Rozsáhlý pětisvazkový komentář k občanskému soudnímu řádu a dalším procesním předpisům, obsahující například i asi dva tisíce judikátů, stovky tabulek a různé vzory. „Každá odborná kniha, má-li vyšší aspirace, by měla být použitelná pro praxi a neměla by být jen teoretickou disputací či exkurzem – a výše uvedené publikace toto splňují. V mnoha ohledech je předkládán nový pohled na věc a jsou diskutována nová řešení. Je tedy dán i prvek inovativnosti,“ napsal ve svém hodnocení advokát Gabriel Achour.
5 Neklidný život obyčejné ženy. Johana Peřková (1703–1745)

Jaroslav Čechura Vydalo Nakladatelství Lidové noviny

Až do neuvěřitelných detailů zmapoval historik Jaroslav Čechura v archivech příběh tulačky Johany Peřkové, která během svého života nejen sem tam něco ukradla, ale měla také poměrně bohatý milostný život. „Je to příběh z doby, které se v naší literatuře věnuje minimální pozornost, jako by české dějiny končily bitvou na Bílé hoře a znovu začínaly až rokem 1918 a vznikem samostatného státu, v lepším případě už dobou obrození.
Je to mimořádné dílo v tom, že přibližuje poměry, jaké panovaly na území naší země v době, která je tak málo zmapovaná,“ uvádí emeritní soudce Ústavního soudu Jiří Nykodým.
6 Občanská a lidská práva v současné době

Václav Pavlíček, Helena Hofmannová a kolektiv Vydalo Auditorium

Univerzálnost knihy vyzdvihuje například proděkan pražské právnické fakulty Michal Tomášek: „Nehovoří jen o právu platném 200 kilometrů od Prahy, ale poskytuje vhled i do takových právních kultur, jako je Čína, Japonsko, islám a podobně.“ Publikaci doporučuje rovněž zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček. „I když se možná bude někomu zdát, že překotný vývoj v této oblasti v poslední době (terorismus, uprchlická krize) klade velké nároky na čtenářovu schopnost odlišit, co je v oblasti lidských práv nezměnitelné a co je aktuálním stavem světa již poněkud determinováno,“ dodává Křeček ke svému hodnocení.
7 Kybernetická kriminalita

Vladimír Smejkal Vydal Aleš Čeněk

Rozsáhlý rozbor stále narůstajícího „fenoménu“ zaujal například advokáta Tomáše Sokola. „Popis toho, co je a co není počítačová kriminalita, by si měl přečíst každý provozovatel počítačového systému a obdobně platí totéž pro provozovatele kritických struktur a problematiku kybernetické kriminality. Pro laiky je poučná i judikatura,“ vysvětluje Sokol. Miroslav Uřičař, šéf právníků společnosti T-Mobile, vyzdvihuje, že autor pojal publikaci populárně naučným způsobem a svůj výklad zpestřil mnoha příklady z praxe.
„Právě díky tomu je dle mého názoru kniha čtivá i pro čtenáře, který není odborníkem na právo či informační technologie,“ uvedl Uřičař.
8 Rodinné právo Milana Hrušáková, Zdeňka Králíčková, Lenka Westphalová a kolektiv Vydalo C. H. Beck

Kniha představuje například podle profesora Iva Telce „poměrně zdařilý pokus vymanit se z přežitků starého právního myšlení. Zejména úvodní, klíčová část je pojata se zřetelem na přirozená lidská práva i manželské a jiné závazky.
Něco takového u nás chybělo po mnoho desítek let.“ Knihu doporučuje rovněž advokát Petr Kadlec: „Málo se totiž v odborné, natož širší veřejnosti ví, že sezdaným párům přinesl stále ještě poměrně nový občanský zákoník řadu nadělení, o která zejména movitější pánové nestáli.“ 9 Církve a právo.
Miscellanea. Výběr drobných prací z díla

Jiří Rajmund Tretera, uspořádali Záboj Horák a Adam Csukás Vydalo Leges

Soubor drobných prací profesora Jiřího Rajmunda Tretery vyšel u příležitosti jeho 75. narozenin. Kniha obsahuje desítky článků, věnovaných zejména problematice církevního práva. Díky bibliografii a hlavně přetištěným rozhovorům má však čtenář šanci nahlédnout také do soukromí jednoho z legendárních profesorů pražské právnické fakulty, který je zároveň dominikánským knězem. Například v rozhovoru ze studentského časopisu Prima Lex, který pořídil v roce 2001 Jan Lata, se dozvíme, že Jiří Rajmund Tretera ve volném čase rád chodí do zoologických zahrad a hvězdáren.
10 Oceněné komentáře

Hlasy v anketě Indexu získaly například i komentáře k zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (Havel, Štenglová, Dědič, Jindřich a kolektiv, vydalo C. H. Beck), k zákonu o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (Olík, Maisner, Pokorný, Málek, Janoušek, vydalo Wolters Kluwer) či k zákonu o státní službě (Pichrt a kolektiv, vydalo Wolters Kluwer).

 

Zdroj: Lidové noviny, 7. 12. 2015