Lidové noviny: Lex Babiš se vrací mezi poslance

Senátoři vrátili zpřísnění zákona o střetu zájmů do sněmovny s tím, že odkládají účinnost z ledna na září 2017. Je to kvůli tendru na registr majetkových oznámení, ale benefituje z toho i Agrofert.

Už od chvíle, kdy takzvaný lex Babiš po dlouhých měsících delikátních zákulisních jednání získal souhlas sněmovny, se počítalo s tím, že v Senátu nenarazí. Zajistit to měl i fakt, že o normě bude rozhodovat ještě stará sestava horní komory předtím, než sliby složí noví senátoři. A kdyby poslanci neposlali svým kolegům předlohu s technickými chybami a šibeniční lhůtou účinnosti, mohl mít zákon včera cestu parlamentem za sebou.

Senátoři ale novelu vrátili zpátky a pomáhají tak odvrátit situaci, kdy by zákon od ledna uložil povinnost odevzdávat majetková přiznání veřejných funkcionářů do centrálního registru, aniž by tento rejstřík existoval. Ministerstvo spravedlnosti nezvládne v čase, který zbývá, tuto IT zakázku vysoutěžit. Skluz není vinou úřadu, ten nemůže se zakázkou začít, dokud k ní nemá zadávací dokumentaci, což je v tomto případě kompletně schválený zákon. Aprotože si norma nakonec pobyla ve sněmovně čtrnáct měsíců, času na tendr v původním termínu se nedostává.

Přestože popudem k odložení účinnosti na září příštího roku byla tato ryze praktická záležitost, profit z ní dopadne i na koncern osoby, jejíž jméno se dostalo do označení novely. Podle sněmovní verze měl holding Agrofert Andreje Babiše (předsedy hnutí ANO, ministra financí a stoprocentního vlastníka koncernu, kam spadá i společnost Mafra, vydávající Lidové noviny) ztratit přístup k veřejným zakázkám, investičním pobídkám a nenárokovým dotacím už od ledna, odklad na září se týká i tohoto omezení.
Neměl by být problém, aby norma s odloženou účinností získala podporu od sněmovny podruhé. To, co poslanci i senátoři pociťují nejpalčivěji, zůstává i ve verzi horní komory nedotčeno. Jde o vlastnictví médií, zákaz mít je či je provozovat dopadne až na členy vlády vzešlé ze sněmovních voleb v příštím roce. Respektive na každého, kdo se stane ministrem po 1. září 2017.
V tom, jestli je v pořádku zakazovat přístup firem, v nichž má aspoň čtvrtinový podíl veřejný funkcionář, do tendrů a k dotacím, mezi senátory nepanuje shoda. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (SZ) vyjádřila názor, že se tak zakládá nerovné postavení. O čem se ale prakticky žádná polemika nevedla, je právě majetkové ovládání tištěných periodik, rozhlasu a televize.
S výjimkou představitelů hnutí ANO vlastně nikdo nerozporuje, že by ministr média mít neměl. „Je nesporné, že se zákonodárci inspirovali jednáním pana Babiše. Pokud někdo vykonává takto vysokou funkci a zároveň vlastní média, deformuje to demokratický prostor. Inspirace tu nesporně byla, ale zákon bude platit pro kohokoli od chvíle, kdy omezení nabudou účinnosti,“ uvedl ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). V tomto ohledu lze podotknout, že podnikatel v oboru hazardu a senátor Ivo Valenta se při hlasování zdržel.
S celým příběhem může ještě zatočit prezident Miloš Zeman. Jeho sílící příklon k Andreji Babišovi je z vyjádření, která se objevují po krajských a senátních volbách, patrný. Když novela o střetu zájmů opustila sněmovnu s více hlasy, než kolik představuje hranici pro ústavní většinu, prohlásil, že jeho veto by bylo jen symbolické. Podle informací LN se ale záměr prezidentovi rozležel a nyní se vyzbrojuje argumenty, protože chce lex Babiš nakonec přece jen vetovat.

Co přinese novela zákona o střetu zájmů

– Zavede povinnost odevzdávat majetkové přiznání veřejným funkcionářům při nástupu do funkce. Vytvoří se tak srovnávací základna s později nabytým majetkem. * Majetková přiznání přijdou do centrálního registru, který bude veřejnosti přístupný online. * Vznikne nový úřad, který dohlédne na to, že zákon o střetu zájmů není porušován. Zároveň přibylo sankcí a zpřísňují se, pokud někdo zákon poruší. * Firmám, v nichž člen vlády vlastní 25 procent a více, se zapovídá přístup k veřejným zakázkám, investičním pobídkám a nenárokovým dotacím. * Člen vlády nesmí vlastnit ani provozovat tištěná média, rozhlas ani televizi.

 

Zdroj: Lidové noviny, 20.10. 2016