Lidové noviny: Pochyby ať raději rozetne soud

Vyšebrodské opatství podalo v roce 2004 k Ústavnímu soudu žalobu. Soudkyní zpravodajkou tehdy byla nynější senátorka Eliška Wagnerová.

– LN Co konkrétně Ústavní soud řešil a k čemu dospěl?

Ústavní soud se ke stěžovateli, stejně jako obecné soudy, choval korektně. Akceptoval jeho právo podat obecnou určovací žalobu stran vlastnictví k předmětným nemovitostem – šlo o dům, stodolu, stavební parcely, což záhy poté, v důsledku stanoviska pléna, k němuž jsem měla ovšem odlišný postoj, již možné nebylo. Přesto musel stěžovatelovu ústavní stížnost odmítnout, neboť stěžovatel neprokázal, že by jeho vlastnictví k nemovitostem trvalo. Naopak bylo prokázáno, že vlastnictví pozbyl v roce 1941 a po roce 1945 je znovu nenabyl.

– LN Mělo by na tehdejší verdikt Ústavního soudu vliv to, kdyby v té době již platil zákon o církevních restitucích, který byl přijat až v roce 2012?

Existence později přijatého zákona by patrně vliv neměla. Považovali jsme za prokázané, že stěžovatel pozbyl vlastnictví v roce 1941 a znovu je nikdy nenabyl, to znamená, že mu je stát v rozhodném období ani nemohl odejmout.

– LN Jak se díváte na to, že se vydává majetek – převážně jde o lesní pozemky – na základě rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, které je v rozporu s názorem soudů?

Nevím, zda úřad rozhoduje v rozporu s názorem soudů, my jsme o lesních pozemcích nerozhodovali.

– LN Je dle vašeho názoru možné, že budou o majetek žádat i další subjekty (podobně jako cisterciácké opatství), u nichž je sporné datum, kdy jim byl majetek skutečně zabaven?

Obecně lze říci, že tam, kde jsou pochyby o dodržení vlastnictví alespoň po část rozhodného období, by bylo namístě přenechat posouzení soudům.

 

Zdroj: Lidové noviny, 11.10.2017