Lidové noviny: Řekněte: Je školné protiústavní?

Dosud vždy platilo,  že pokud kandidáti na ústavní soudce uspějí ve veřejných  slyšeních, schválí je i celý Senát. Čtyři nynější uchazeči zatím prošli, byť  jeden jen těsně. Středeční slyšení ve  výboru pro lidská práva bylo hladké: senátoři se ani neobtěžovali tajným  hlasováním a všechny čtyři kandidáty na Ústavní soud rychle a  jednomyslně podpořili.

Po tomto zahřívacím kole přišlo čtvrteční slyšení v ústavněprávním výboru, kde  zasedají jediní čtyři právníci mezi senátory. A tady už pár kritických momentů  přišlo: jeden kandidát mluvil na vkus senátorů příliš o tom, jak si na  Ústavním soudu platově pohorší, jiný je pobavil tápavým  přemýšlením nahlas. Vítaná možnost, ale…

I ve čtvrtek prošla  nejsnáze Milada Tomková (53). Senátorka Eliška Wagnerová (nezávislá za Stranu zelených) ji  pochválila za její práci na Nejvyšším správním soudu. Jmenovitě vyzdvihla  hodnotově konzervativní rozsudek z roku 2008, kdy senát Milady Tomkové stvrdil  několik pokut pro televizi Prima za reality show VyVolení. (Konkrétně tehdy  soud televizi vytkl, že i přes den vysílala sprostotu, opilství a  přesexualizované záběry: „Televize se stala nástrojem socializace dětí. To, co  děti v televizi vidí a slyší, se nepochybně odráží v jejich  vývoji.“).¨Senátorka Wagnerová si ještě ověřila počet jejích neskončených případů – pouhých  dvacet – a přátelsky Tomkovou varovala, že na Ústavním soudu na ni  čekají stovky nevyřízených spisů. (Obě se znají z let v justici a tykají  si.)

Miroslav Škaloud z ODS se optal, jestli by Tomková jako ústavní soudkyně někdy podala tzv. předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU v  Lucemburku. Německý ani český ústavní soud to dosud nikdy  neudělaly – považují Lucemburk za sobě rovný, nikoli nadřazený. Tomková uznala  „tradici této doktríny“, ale po zavedení Listiny základních práv EU už  předběžnou otázku „nelze a priori vyloučit“. Jiří Dienstbier z ČSSD se ptal všech kandidátů, jestli za protiústavní považují  školné na veřejných vysokých školách a zdravotnické regulační poplatky.  „Nezpoplatnit studium je vítaná možnost, ale realita může být jiná,“ odvětila  Milada Tomková. U poplatků respektuje nález Ústavního soudu z  května 2008, který je schválil poměrem 8:7 – byť se sama ztotožňuje s postoji  přehlasované menšiny.

Senátor ČSSD za Opavsko Vladimír Plaček, ředitel tamního rehabilitačního ústavu,  se přihlásil se svým jediným příspěvkem: kandidátku zná z dob, kdy dělala  ředitelku legislativního odboru na ministerstvu práce a sociálních věcí, a chtěl  by ji „velmi vysoce ocenit“. Paragraf 5 belgické ústavy Šéfa brněnské katedry  ústavního práva Jana Filipa (62) uvedl prezidentský kancléř coby autoritu v  oboru. A když Jiří Dienstbier kladl své otázky, opřené o Listinu základních práv  a svobod, Filip odpovídal s nadhledem muže, který se na psaní Listiny osobně  podílel.

K Dienstbierově úvaze, že standard sociálních práv se nesmí snížit, profesor  utrousil: „Jak vidíme na Kypru, v této době se mohou přehodnocovat i věci  považované za úplně základní. Včetně vlastnických práv.“ Školné odmítl označit  za protiústavní („snažím se k tomu stavět realisticky“). U poplatků odkázal na  nález Ústavního soudu.

Eliška Wagnerová – která ho ocenila jako „nositele institucionální  paměti Ústavního soudu“ – se ptala, který ze soudců mu byl  názorově nejblíž. Jan Filip neodpověděl konkrétně, ale z celku plynulo, že spíš  Jiří Mucha než Vojtěch Cepl. Na její další dotaz, zda přímá volba  něco mění na výkladu prezidentských pravomocí, odvětil, že „praxe ukáže“. Až na  třetí otázku dostala odpověď, která se jí zjevně zamlouvala: Byl byste pro  omezení možnosti podávat ústavní stížnosti? – „Ani  omylem.“

Senátor Škaloud chtěl znát názor na aktuální návrhy na změnu ústavy (včetně  ztráty mandátu pro odsouzené poslance). Jan Filip radil přestat s dílčími  změnami a po volbách zvážit potřebu jedné větší.

A to už se do diskuse nečekaně vložil nečekaný host–ministr spravedlnosti Pavel  Blažek. Setkání s jeho někdejším brněnským učitelem má pro něj „až erotický  nádech – ta možnost ptát se ho nyní sám“. Nezeptal se na nic, zato Filipa vřele  doporučil: „Patří mezi ty lidi, kterých se zeptáte ve dvě v noci, co je v § 5  ústavy Belgie z roku 1830, a oni vám to z hlavy řeknou.“ Budu na tom hůř  Jaroslav Fenyk (51) mluvil jasně a cílevědomě. Vylíčil, jak odešel z funkce  náměstka na Nejvyšším státním zastupitelství po tzv. kauze katarského prince  (tehdejší ministr Pavel Němec vydal cizince zneužívajícího dívky – i přes  protesty soudců a návladních – do Kataru). V závěru profesor trestního  práva Fenyk, úspěšný advokát spolupracující s mezinárodní kanceláří, o  Ústavním soudu podotkl: „Finanční stránka není zanedbatelná, budu  na tom hůř. Po odchodu ze státního zastupitelství na fakultu jsem šel na desetinu platu…“ Všiml si, jak senátoři ztuhli, a dodal: „… ale to není  podstatné.“

Senátorka Wagnerová se optala, jak omezí své aktivity. Jaroslav Fenyk slíbil, že  zavře svou vlastní kancelář a z úvazků si ponechá jen pětinový na brněnských  právech. Na Dienstbierovy otázky se vyslovil proti školnému – ale z praktických,  nikoli právních důvodů (připomněl Rakousko, kde školné zavedli a po čase  zrušili). Obdobně kritizoval i regulační poplatky. Nejpřesvědčivěji odpověděl na  otázku Elišky Wagnerové na případ z roku 1988, kdy jako mladý  vojenský prokurátor obžaloval odpírače vojny. „Byl to absolvent vojenské katedry  v hodnosti svobodníka,“ vzpomínal. Dodal, že tehdy stíhaly odpírače vojny i  západní demokracie; dnes však uznává judikaturu ohledně svobody  svědomí.

Nečekaně ho podpořil ministr Blažek: „My v ODS máme s vojenskými prokurátory  problém. Ale často po někom noviny jdou, a pak zjistím, že je to jinak. Kdyby  dnes žil Ježíš Kristus, české noviny z něj udělají Lucifera! Poslouchal jsem  obsah vašich slov a osobně musím říci, že jsem – vidíme se poprvé v životě –  pozitivně překvapen.“ S odřenýma ušima Vladimír Sládeček (58) dopadl hůř.  Profesor správního (i ústavního) práva na Dienstbierovy otázky těkal jako  nepřipravený student. Školné je podle něj „zapeklitá otázka“, která spadá do  sféry politiky. U zdravotnických poplatků se zapletl do různých úhlů pohledu.  „Pokud chcete jednoznačnou odpověď, tak…“ přemýšlel nahlas a bloudil očima po  stropě. „… tak regulační poplatky jsou problematická věc,“ zakončil a přítomní  se rozesmáli.

Eliška Wagnerová nad ním kroutila hlavou. Nakonec se podívala přes  brýle: „Myslíte, že vám to půjde od ruky?“ Sládeček pokrčil rameny: „Záleží na  tom, co je obsahem spisu. Některé lze vyřídit rychle, jiné je třeba  promyslet.“

Tomková dostala v tajném hlasování od sedmi přítomných sedm hlasů. Filip s  Fenykem po šesti, Sládeček čtyři. Prošli tedy všichni; Senát o nich rozhodne  příští čtvrtek.

 

Zdroj: Lidové noviny, 20.4. 2013, s. 15