Lidové noviny: Senátoři provokují. Ať je řeč o imunitě

Návrh Antla a Wagnerové má zpřesnit imunitu u projevů. Reaguje na údajnou korupční kauzu tří exposlanců ODS

Imunita zákonodárců při projevech se má vztahovat jen na hlasování a proslovy při schůzích sněmovny a Senátu a na zasedání výborů, podvýborů či komisí. Projevem se rozumí sdělení informací nebo názorů „slovem, písmem, obrazem, gestem či jinými výrazovými prostředky“. To je alespoň plán senátorky Elišky Wagnerové (za SZ) a jejího kolegy Miroslava Antla (za ČSSD). O novele trestního řádu, která novinku přináší, hlasují senátoři už dnes. Předkladatelé reagují na červencový verdikt Nejvyššího soudu v údajné korupční kauze takzvaných trafik tří exposlanců ODS: Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy. Ty soud vyjmul z pravomoci policistů, žalobců a soudců.

Návrh si už při prvním projednávání v horní komoře získal podporu, jenže má i své velké odpůrce. „Budeme mít zamítavé stanovisko. Je to pokus obejít ústavu a upravovat něco, co patří do ústavy, obyčejným zákonem,“ rozčiluje se šéf senátorů ODS Jaroslav Kubera. Ahned dává příklad. Když prý jedná výbor, novináři se senátory nemluví v místnosti, ale třeba na chodbě před výborem: „A pak za to samé, co řeknete uvnitř, už nebudete o pět metrů dál a o několik vteřin později venku kryt imunitou. Je to absurdní.“

Dalším jeho kolegům to ale nevadí. Novela by třeba podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) měla mít podporu sociálních demokratů a brzy by se jí tak mohli zabývat poslanci. Kuberovy první výtky, totiž že řeší ústavní problematiku běžným zákonem, jsou si vědomi i předkladatelé. Nemohli prý ale nic jiného dělat, protože možnost vykládat imunitu má Nejvyšší soud, i když by logicky měla připadat Ústavnímu soudu.

„Naše reakce je na rozhodnutí Nejvyššího soudu s tím, že chceme, aby si toho spíš všiml Ústavní soud,“ připouští proto pro LN Antl. „My jsme to spíš chtěli otevřít, je to legislativní provokace. Ústavní soud totiž nemá aktivní legitimaci, musel by na to někdo upozornit,“ doplňuje. Pokud novelu dnes odsouhlasí Senát, budou se jí moci už začátkem příštího roku věnovat poslanci. Antl se ale obává, že norma může ve sněmovně zůstat „zaparkovaná“ i několik let.

Soudci snahu o zpřesnění vítají Nejvyšší soud snahu o vyjasnění sporného ustanovení kolem imunity přivítal. „Zpřesnění by rozhodně vyvrátilo spekulace a dohady o tom, co vše lze pod imunitu a indemnitu poslanců skrýt,“ uvedl pro LN mluvčí instituce Petr Knötig. Podle něj by tak bylo jasně dané rozhodování o trestním stíhání poslanců, případně o jejich vynětí či nevynětí z pravomocí orgánů činných v trestním řízení.

Na problematické vymezení si nepřímo stěžovali i sami soudci, kteří rozhodovali o vydání exposlanců a sklidili kritiku za rozšíření imunity. „My ji nerozšířili, ona taková je,“ řekl LN soudce Vladimír Jurka, který sestavoval v létě první rozhodnutí. „Úprava by mohla znít například tak, že se imunita týká pouze projevů, které poslanci činí v rámci jednání pléna. To je ovšem, obávám se, zbožné přání,“ dodal. I on ale myslel přímo na úpravu ústavy, zatímco Wagnerová navrhuje upravovat trestní řád, tedy „obyčejný“ zákon, zatímco v ústavě by širší vymezení zůstalo. Odborníci připomínají: K imunitě by se měl vyjádřit Ústavní soud. Jediný klíč k otevření této cesty ale nyní drží paradoxně expremiér Petr Nečas, jehož před stíháním Nejvyšší soud neuchránil. I nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman potvrdil, že právě on by svou stížností mohl poslat téma k Ústavnímu soudu. „Ale šlo by o rozhodování, na jehož konci může být jeho úspěch – ne další sporné případy, které Nejvyšší soud stíhat neumožnil,“ vysvětluje.

 

Zdroj: Lidové noviny, 27.11. 2013.