MF Dnes: Buď soudit, nebo psát

Soudce Miloš Zbránek psal ostré články proti Romům, muslimům a uprchlíkům. Kárný senát rozhodne, co ještě soudcům projde.

Až bude příští čtvrtek Nejvyšší správní soud řešit kárnou žalobu na libereckého soudce Miloše Zbránka, nepůjde jen o to, že publikoval provokativní texty, v nichž se ostře trefoval do menšin, muslimů, uprchlíků a Romů.
Půjde také o to, do jaké míry má soudce stejná práva jako kdokoli jiný, kde končí jeho svoboda projevu a začínají povinnosti.
„Je to satira,“ říká Zbránek o svých internetových článcích. „A satira musí být provokativní a nelaskavá,“ dodává.
Přes den řeší obchodní spory a rozmotává právní kličky, po večerech glosuje veřejné dění a své texty zveřejňuje na internetu. „Vždy, když se objeví nějaká mimořádná hloupost, mám tendenci ji zesměšňovat,“ říká.
Zmíněnou mimořádnou hloupostí byl podle něj třeba případ realitky z Lovosic, která skončila před soudem, neboť odmítla pronajmout byt nastrčené figurantce jen proto, že to byla Romka.
„To je přece nesmysl,“ reagoval Zbránek. „Majitel může byt pronajmout, komu chce,“ dodal.
V reakci na to sepsal loni v květnu text nazvaný „Žádost o propuštění z vyšetřovací vazby“, do níž se dostal hrdina jeho smyšleného příběhu za to, že diskriminoval menšiny. Zbránek se v textu pustil i do ombudsmanky Anny Šabatové. Záhy však narazil.
V srpnu dostal jeho nadřízený, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl, podnět, ve kterém pisatel upozorňoval na „nevhodné“ aktivity soudce Zbránka.
„Já mám dobrou satiru rád,“ řekl Dörfl, „ale v případě kolegy Zbránka se mi nelíbí tón, jakým je nesena. Chápu, že chce být někdo vtipný a že satira vždycky pálí. Ale mně se zdá, že je to nesené nenávistným duchem,“ dodal.
Zbránek dostal výtku, slíbil, že už si dá pozor, a tím byla kritika za texty namířené proti Romům a dalším menšinám vyřešena. Jenže soudce psal další. Tentokrát o uprchlících.
Dörfl podal kárnou žalobu. Zbránek podle něj znevážil důstojnost soudcovské funkce, nezávislost a nestrannost. Navrhuje vzít mu 15 procent platu na půl roku.

Internet ukáže, kdo vás soudí

Zbránek se žalobou nesouhlasí. „To je totální cenzura, co kde, kdy mám napsat nebo říct. Vemte si, že řeknu v hospodě sprostý vtip, někdo to uslyší a řekne, že znevažuji povolání soudce,“ namítl a zdůraznil, že u svých textů nikdy nezmiňoval, že je soudcem.
Podle Dörfla stačí už jen to, že se Zbránek pod své texty podepsal. „Víte, když budete mít nějaký soudní spor a půjde vám o hodně peněz, co uděláte? Podíváte se na internet, kdo váš případ soudí. A pod jeho jménem najdete tyhle články,“ řekl.
Pokud by ve Zbránkových textech byly jednoznačné projevy rasismu nebo xenofobie, nepochybně by jeho nadřízený podal trestní oznámení. Kárná žaloba však dokazuje, že není nejdůležitější, co v textech je, ale kdo je píše.
„Máme práva, ale i omezení,“ říká Dörfl. „Můžu sympatizovat s určitou politickou stranou, ale nemůžu mluvit na jejích mítincích, můžu být věřícím, ale ne lídrem církve, můžu chodit na fotbal, ale ne dělat předsedu svazu. Musím si vybrat, jestli být soudcem, nebo dělat, co mě baví. Soudci jsou placení za to, aby respektovali, že některá ústavní práva nebudou dobrovolně využívat,“ dodal. Podle něj by soudci raději vůbec neměli glosy psát. „Pokud někdo přichází k nezávislému soudu a předem zná názor soudce, může se cítit v nevýhodě,“ míní Dörfl.
S jeho názorem souhlasí i odborníci oslovení MF DNES. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy musí soudce i bez taláru dbát na to, aby neohrozil důvěru v justici.

Konec nactiutrhání

Kárný senát Nejvyššího správního soudu zasedne příští týden ve čtvrtek. Dörfl si od něj slibuje roli rozhodčího. „Ať nám vyšší instance řekne, co soudce ještě může a co už ne. Jestli je to za hranicí etiky, nebo ne,“ řekl Dörfl.
Soudci se většinou před kárný senát dostávají kvůli nedostatkům nebo chybám ve své práci. Zbránkův případ je výjimečný, nikoli však jediný. Už loni v květnu byl potrestán soudce z Teplic Miroslav Čapek za to, že e-mailem přeposlal vtip.
V první den komunálních voleb v říjnu 2014 rozeslal ze své soukromé adresy přátelům přepis fiktivního rozhovoru teplického primátora Jaroslava Kubery s dalšími lidmi. Politik v něm sprostě urážel voliče.
Kárný senát za „šíření nactiutrhačného materiálu“ snížil Čapkovi plat na čtvrt roku o deset procent. Soudce nesouhlasil a podal stížnost, o které Ústavní soud dosud nerozhodl.

Anketa: Může soudce psát, co chce?

Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu:  Soudce je soudcem 24 hodin denně, 365 dní v roce a je jedno, jestli zrovna soudí v taláru, nebo si kupuje housky v obchodě. Veřejnost ví, že jsme soudci, a my se podle toho musíme chovat, protože spoluvytváříme důvěru v justici.

Pavel Rychetský předseda Ústavního soudu: To je trvalý spor, v němž se střetávají dvě ústavou zaručená práva. Svoboda projevu a ochrana dobré pověsti. Ústava chrání obě hodnoty a nelze říct, která má přednost. Ale veřejní činitelé a soudci zvlášť mají základní povinnost dodržovat stavovskou čest. Jmenováním do funkce je část jejich práv omezená.

Eliška Wagnerová senátorka, bývalá ústavní soudkyně: Soudce má samozřejmě právo na názor, ale také povinnost i v občanském životě chovat se tak, aby nevzbuzoval pochybnosti, že je předpojatý. To je zásadní soudcovská kvalita. Nabízí se sice obhajoba, že jako soudce dokáže vystupovat jinak než v civilním životě, ale jde také o to, jak ho vnímá okolí.

Co napsal Miloš Zbránek

Nebudu nic zastírat, byla to cikánka a já ve svém životě už pár nájemních bytů obývaných cikány viděl… Jejich společenský život začínal kolem šesté večer a končil přibližně v době, kdy první sousedé vstávali do práce. Z textu Žádost o propuštění z vyšetřovací vazby o majiteli, který pronajímá byt. Naše rodina (do Švédska) přišla v prosinci a držky nám omrzaly tak, že burky začali nosit i chlapi. Už jsme prosadili zákaz Vánoc a půlměsíc místo kříže na vlajce, ale jsou i další hrůzné zlozvyky bezvěrců.

 

Zdroj: MF Dnes, 19.5. 2016