MF Dnes: Jak odvolat prezidenta?

Jedna z mála změn ústavy, jež by mohla Sněmovnou projít, je usnadnění žaloby na hlavu státu.

Různé výroky i nestandardní postupy Miloše Zemana, jako třeba jeho postoj ke jmenování profesorů, už několikrát přiměly senátory k tomu, aby prezidentovy kroky nechali posoudit ústavními experty.
Stanovisko právníků obvykle zní: Prezident Zeman se sice pohybuje minimálně na hraně ústavy, ale na to, aby jej zákonodárci mohli zažalovat, to nestačí.
Kvůli častým sporům o výklad se vláda rozhodla ústavu zpřesnit. A mimo jiné v ní vyjasnit prezidentské pravomoci a povinnosti. První návrh změn již vypracoval ministr Jiří Dienstbier, vláda jej odsouhlasila a v příštím roce by se jím měli zabývat poslanci. Mezi nimi má však zatím jen chabou podporu.
MF DNES získala přehled předběžných stanovisek jednotlivých politických stran, která předložily podvýboru pro ústavu. Z nich vyplývá, že pro omezení pravomocí prezidenta by jich mnoho ruce nezvedlo. „Tento návrh se nám nezamlouvá. Navíc jej předkládá pan Dienstbier a nepůsobí to konsenzuálně, takže si myslím, že nemá šanci na úspěch,“ říká poslanec Petr Gazdík (TOP 09 a STAN).
Dienstbier však říká, že udělá vše pro to, aby podporu získal. „Já samozřejmě vím, že nepanuje úplná shoda. Už jsme to však dříve diskutovali se všemi stranami i s experty a následně jsme šli cestou jakéhosi minimálního průniku,“ říká ministr s tím, že ve svém návrhu chtěl především vyvážit pozici jednotlivých ústavních institucí.
Jednou z mála změn, které by měly výraznější šanci na úspěch, je snazší cesta k podání žaloby na prezidenta. Někteří poslanci a také senátoři totiž namítají, že nyní je jednodušší vyhlásit válku druhému státu než žalovat prezidenta. „Dnes o tom musí hlasovat obě komory kvalifikovanou většinou. To je zcela neprůchodné,“ říká senátorka a někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Mezi poslanci v podvýboru pro ústavu se rýsuje podpora pro to, aby se toto ustanovení zrušilo. Vláda navrhuje, aby žalobu mohly podat obě komory samy. Na to by většina poslanců slyšela, ale spíše se jim zamlouvá, aby pravomoc patřila Senátu, tak jako před zavedením přímé volby prezidenta.
Někteří experti to však kritizují. „Současný systém se ještě ani nevyzkoušel a už se mění. Nepovažuji to za vhodné. Navrhované řešení by bylo nevyvážené a v rozporu s principy ústavního systému – zatímco by každá z komor mohla navrhnout, aby byl prezident zbaven úřadu, on na ně podobný nástroj nemá,“ říká ústavní právník Václav Pavlíček.
Někteří poslanci však nechtějí cestu k žalobě příliš zjednodušovat, obávají se, aby nebyl prezident „šikanován“. „Prostá většina v jedné komoře by mohla šikanovat jakéhokoliv přímo voleného prezidenta a neustále jej hnát před ústavní soud. Tato pravomoc by se měla vrátit zpět Senátu,“ říká šéf sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc z ČSSD.

„Bez zbytečného odkladu“

Vládní návrh zákona počítá také s omezením pravomoci prezidenta třeba při jmenování členů bankovní rady ČNB, a to tak, že by k tomu potřeboval souhlas Senátu. Do ústavy se mají vložit také zpřesňující formulace, například že prezident má novou vládu jmenovat „bez zbytečného odkladu“.
Pro změnu ústavy však musí hlasovat nejméně 120 ze dvou stovek poslanců. Ze stanovisek stran zastoupených ve Sněmovně vyplývá, že pokud by se hlasovalo o těchto omezeních prezidenta, tolik hlasů by se nenašlo.

 

Zdroj: MF Dnes, 8.12. 2015