MF Dnes: Má jít prezident předčasně do důchodu? Rozhodnout by mohlo referendum

Poslanci začnou připravovat změnu Ústavy, která by dovolila snadněji odvolat hlavu státu. Povzbudilo je chování Miloše Zemana.

PRAHA Poté, co prezident Miloš Zeman v Číně lichotil tamnímu komunistickému režimu, a po jeho vulgarismech v Českém rozhlase mluví politici mnohem otevřeněji o tom, že by se mělo změnit postavení hlavy státu.
Už příští týden se sejde sněmovní podvýbor pro změnu Ústavy a začne na plánu pracovat.
Politici se však shodují, že jde o změny, které by mohly začít platit až s novou prezidentskou volbou. Netýkaly by se tedy tohoto volebního období Miloše Zemana.
„Debata by neměla být zatížena tím, kdo je momentálně prezidentem,“ vysvětluje předseda ústavněprávního výboru Jeroným Tejc z ČSSD. Úpravám Ústavy je nakloněna i opozice.
„Jsem proti účelovým změnám, ale nemám nic proti změně Ústavy po dlouhé diskusi,“ říká předseda ODS Petr Fiala.
Nyní je prezident téměř neodvolatelný: pokud by porušoval Ústavu, na žalobě proti němu by se musela shodnout třípětinová většina poslanců i senátorů. Poté by ji teprve začal projednávat Ústavní soud.
Odplata za Rusnoka Jeroným Tejc navrhuje vrátit se k návrhům, o kterých se diskutovalo ještě před první přímou volbou prezidenta – hlavu státu by mohli odvolat v hlasování voliči na návrh Sněmovny.
„A pokud by voliči odvolání neschválili, prezident by mohl rozpustit Sněmovnu, která to navrhla. To by mohla být jakási pojistka, aby si poslanci návrh na odvolání rozmysleli a nezneužívali ho jen k politickým hrátkám,“ vysvětluje Jeroným Tejc.
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová nabídla v rozhovoru s MF DNES jiný recept: vrátit pravomoc zažalovat prezidenta opět čistě do rukou Senátu.
Senát si žalobu na prezidenta – Václava Klause – už jednou zkusil, Ústavní soud však v březnu 2013 řízení zastavil. Tehdy k podání žaloby stačil souhlas jen většiny přítomných senátorů. Později se podmínky žaloby zpřísnily spolu se zavedením přímé volby prezidenta.
Kromě otázky, jak hlavu státu odvolat, čeká zákonodárce debata i o jejích pravomocích.
„Především jde o jmenování guvernéra centrální banky, aby to nebylo jen na libovůli prezidenta,“ vysvětluje Tejc.
A do třetice by mohl ústavní výbor zpřesnit pravidla pro sbírání podpisů pod petice navrhující kandidáty na Hrad – aby se daly lépe odhalit falešné podpisy.
Úvahy o zpřesnění pravomocí prezidenta se objevily už před jmenováním nynější vlády. Miloš Zeman tehdy několik měsíců váhal s jmenováním Bohuslava Sobotky premiérem a dál vládl úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, sestavený podle prezidentových představ bez ohledu na názor poslanců.

 

Zdroj: MF Dnes, 10.11. 2014