MF DNES Magazín: Prezident teoreticky může i štěkat

Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a nynější senátorka Eliška Wagnerová dostala spolu se štafetou těžkou otázku. Může se stát prezidentem blázen? 

Nehodil by se nám mechanismus zamezující tomu, aby se stal prezidentem psychicky nemocný člověk? 

Kandidovat může kdokoli volitelný do Senátu, což je definováno věkem, tedy čtyřiceti lety, a občanstvím.

Prezidentem se skutečně může stát i člověk zcela nesvéprávný? 

Donedávna nemohl, pokud byl svéprávnosti zbavený, ale nový občanský zákoník vyškrtl úplné zbavení způsobilosti z právního řádu. Volitelnost prezidenta není limitována ničím a celý konstrukt je založený na tom, že máme svéprávné voliče.

Nebylo by moudré vyřadit cvoky ze hry? 

Podle mě ne, byla by to dehonestace voličských hlasů. Lidé mají právo zvolit i někoho, kdo chodí po ulici a štěká, když se jim bude líbit.

Vy jste se narodila za Klementa Gottwalda. Máte k němu osobní asociaci?

Tehdy jsem si ještě neuvědomovala, kdo anebo co je prezident.

Co Antonín Zápotocký? 

Ten byl, jako já, z Kladenska. Naši devítiletku navštěvovala spisovatelka Marie Majerová a vykládala nám o takzvané literatuře i o něm.

Následoval Antonín Novotný. 

Prý vyhrál jakousi neformální volbu nejkrásnějšího evropského prezidenta a ano, v soutěžích krásy soutěžit mohl. Intelektuálně se do ničeho většího pouštět nemohl.

A Ludvík Svoboda? 

Já si k němu vztah nenašla už proto, jak se zachoval po srpnové okupaci, kdy zradil občany, zejména nás, mladé, kteří věřili v obrodný proces. Netušili jsme, že jsou páni představitelé se Svobodou v čele ochotni za noc na všechno rezignovat.

Gustáv Husák? 

Intelektem obdařený byl, ale zneužíval ho. Pojí mě k němu historka: strýc mého manžela byl odsouzený ve stejném procesu a seděl s Husákem ve vězení. Když manžel roku 1968 emigroval do Kanady a jeho matka za ním nemohla na návštěvu, obrátila se na sestru, manželku toho strýce. Sestra oslovila Husáka a ten jí zřejmě dopomohl k tomu, že výjezdní doložku dostala.

Malé plus pro Husáka? 

Spíš bych řekla, že je ta historka příznačná pro Slovensko, kde se téměř všichni nějak znají, a to je nakonec ze všeho nejdůležitější.

Následující tři muže jste poznala osobně… 

Václav Havel byl mému srdci jasně nejbližší. Žil v pravdě. K Václavu Klausovi jsem dobrý vztah nikdy neměla. Do Miloše Zemana jsem vkládala jisté naděje, bohužel se potvrdily obavy. Mandát většinou vykonává způsobem, který republiku poškozuje. Je to člověk nesmírně umanutý, který když si něco vezme do hlavy, tak si na tom trvá navzdory argumentům, které jeho názor vyvracejí.

Nedávno s vámi vyšel knižní rozhovor. Na jaké období jste vzpomínala nejraději? 

Osobně se nejlepší období pojí k mému současnému manželovi a našim začátkům v Kanadě, které byly svízelné, ale krásné. A profesně to byla dekáda strávená na Ústavním soudu.

Jaký nejzajímavější knižní rozhovor s českou osobností jste kdy četla? 

Výborný je například ten s Petrem Pithartem, ale předávám otázku režisérovi Břetislavu Rychlíkovi.

 

Zdroj: MF DNES Magazín, 29.1. 2015