MF Dnes: Pět let za umučení člověka. Změní se tresty pro mládež?

Za brutální napadení a usmrcení bezdomovce, které sama policie označuje za bestiální, hrozí dvojici nezletilých rok až pět let vězení. Policie je už obvinila z ublížení na zdraví s následkem smrti a nyní jsou ve vazbě.

Kdyby jim už bylo osmnáct, mohli by za takový útok s následkem smrti dostat až šestnáct let. U nezletilých se však bez ohledu na závažnost provinění ukládají nižší tresty.

Jestli by se měly zvýšit, se odborníci neshodnou. Mezi lidmi z justice, které MF DNES oslovila, spíše převažuje názor, že zkrácené tresty pro nezletilé jsou správné. Někteří z oslovených přiznávají, že existují i případy, u nichž by se toto pravidlo mělo prolomit. To by se však musel změnit zákon.
„Je správné, že trestní sazba u mladistvých je poloviční, ale na druhé straně připouštím, že v některých speciálních případech to může být málo. Obecně si dovedu představit situaci, kdy to již může být recidivista či jde o velmi závažný trestný čin, kde by s ohledem na okolnosti případů mohla existovat nějaká varianta přísnějšího trestu,“ myslí si soudce a někdejší předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.

Debatu o trestání nezletilých možná odstartuje právě aktuální případ z Pardubic. Policie, jejíž vyšetřovatelé byli sami zaskočeni brutálností případu, však nevyloučila, že skutek ještě překvalifikuje na vraždu – v takovém případě by mladíkům nehrozilo pět, ale až deset let vězení.

Válková: Vysoké tresty vyrábějí kriminálníky

„Pokud by šlo například o nějaký případ, kdy sedmnáctiletý člověk někoho napadne a způsobí mu smrt, pak se těžko lze smířit s tím, že by dostal pětiletý trest, po polovině ho pustí a on bude dál požívat ochrany, která je nezletilým poskytována – třeba že mu trest bude časem vymazán z rejstříku,“ upozorňuje předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD) s tím, že debata o zpřísnění trestů by se časem měla vést o násilných a brutálních trestných činech.
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková však takovým úvahám oponuje kriminologickými výzkumy. „Ukazují, že drakonické tresty jsou kontraproduktivní, recidiva je po jejich výkonu u mladistvých vyšší než u kratších trestů doplněných výchovnými programy,“ říká Válková, která považuje zkracování trestů u nezletilých za správné.

Za pravdu jí dávají i kolegové z branže, kteří upozorňují, že tato praxe je běžná také v ostatních evropských zemích.

Výše trestu navíc podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry nikoho od činu neodradí. Vávra připomíná, že více než čtyřletý pobyt ve vězení se podepisuje na osobnosti člověka a zvlášť pro mladistvého je pak těžší vrátit se zpátky do normálního života.

Anketa: Jste pro krácení trestů u nezletilých i v případě brutálních napadení?

Pavel Blažek, poslanec, bývalý ministr spravedlnosti

Krácení trestu u mladistvých odpovídá evropské právní kultuře v oblasti trestního práva. Jsem spíše zastáncem snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 i méně let.

Marie Benešová, poslankyně, bývalá ministryně spravedlnosti

Trestní sazby stanoví zákon účinný od roku 2004, tedy není nikterak zastaralý. Jeden jediný případ nemůže být impulzem pro změnu zákona.

Eliška Wagnerová, senátorka, bývalá soudkyně Ústav. soudu

V zásadě nic nemám proti zkracování trestů. Ale u krádeží či brutálních zločinů by se možná mohlo uvažovat o změně.

Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze

Jsem proti zvyšování trestů, nanejvýš se můžeme bavit o tom, aby pak byli dlouho pod kontrolou.

Jeroným Tejc (ČSSD), předseda ústavněprávního výboru

Jsem stoupencem toho, aby i 14letí mohli být trestáni za vraždu, a myslím, že pokud by brutálních případů přibývalo, bude nutné přehodnotit současný trestní zákoník.

 

Zdroj: MF Dnes, 11.8. 2015