MF Dnes: Pod Petrovem, nebo u řeky?

Podruhé za dvanáct let budou Brňané příští týden rozhodovat o poloze hlavního železničního nádraží. MF DNES přináší srovnání dvou variant. Pod Petrovem by bylo nádraží dražší, u řeky zase daleko. Obě možnosti, kde by mohlo být nové brněnské nádraží, mají svoje výhody i nevýhody, nad kterými budou dumat ti, kteří příští víkend zamíří k referendu o jeho poloze.

Nádraží pod Petrovem

+ Výhody

Podle expertů je současná poloha nádraží unikátní a varianta pod Petrovem v blízkosti Nových sadů by plusy zachovala. A to díky blízkosti historického centra a také dopravnímu uzlu s návazností na všechny linky hromadné dopravy ve městě, cestování by tak stále bylo komfortní. Na základě soutěží jsou také už k dispozici propracované urbanistické vize. Počítají s tím, že většina provozu železnice se odehraje pod zemí, provoz nákladní a osobní dopravy bude oddělený a vybuduje se nový terminál pro dálkové autobusy a parkoviště.
„Pro živé centrum města je centrální pozice hlavního nádraží naprosto zásadní a naopak je nebezpečné tuto dvojici rozdělovat. Modernizace nádraží v této poloze přinese navíc úpravu zcela nevyhovujícího přednádraží,“ hodnotí architektka Janica Šipulová, spoluautorka jednoho z oceněných urbanistických návrhů, které vzešly z mezinárodní soutěže pořádané městem letos na jaře.

– Nevýhody

Pod Petrovem se bude stavět o několik let déle než u řeky. A jestliže padne rozhodnutí přivést do Brna vysokorychlostní železnici, akce se prodraží o desítky miliard korun. Po celém městě by se totiž musela vybudovat nová soustava tunelů (třeba pod historickým centrem nebo Kohoutovicemi) a mostů (v Jundrově přes Svratku). Stanice bude také omezená prostorem a nebude možné rozšířit její kapacitu. „Podzemní nástupiště s vyústěním u AZ Toweru, to mi také připadá divoké,“ popsal Pavel Boucník, matematik z brněnského Gymnázia Jarošova, který podrobně srovnal dostupné varianty. Nevýhodou „nádraží pod Petrovem“ je, že neexistují konkrétní projekty. Brňany by také čekala dlouhodobá výluka současného nádraží a bylo by zřejmě nutné vybudovat provizorní nádraží právě u řeky.

Nádraží u řeky

+ Výhody

Mezi hlavní výhody patří především to, že se nový dopravní uzel odsunutý o 800 až 1 200 metrů postaví na zelené louce, a centrum tak nebude mnoho let zatížené stavebními pracemi. Lze jej také budovat po etapách či podle potřeby rozšiřovat jeho kapacitu. Je i lépe projektově připravené a samotná stavba bude zřejmě rychlejší a levnější, než by tomu bylo pod Petrovem. Bude jej také snazší napojit na vysokorychlostní tratě. „Plány na přesun pocházejí už z roku 1924. Žádné město nemá tak dlouhou kontinuitu svého rozvoje jako Brno,“ řekl na jedné z mnoha debat Jaroslav Dokoupil, který už před lety zpracoval studii nádraží u řeky.

– Nevýhody

Mezi hlavní nevýhody odsunutého nádraží u řeky patří především delší cestování do centra hromadnou dopravou s přestupy. Město by navíc muselo investovat několik miliard korun na přivedení tramvají. A z některých směrů by se prodloužila i cesta vlakem do Brna. Nekomfortní by nové nádraží bylo i proto, že by jím vedl společný průtah pro osobní i nákladní vlaky. „Nedá se to říct jednoznačně, ale ve chvíli, kdy se mi cesta do práce prodlouží z dvaceti minut na čtyřicet, tak už si řeknu, že stejné peníze to stojí autem a jsem tam rychleji. Je to samozřejmě spekulace, ale dojíždění určitě znepříjemní standard života lidí, kteří do Brna jezdí z širší aglomerace,“ konstatoval Ivan Plicka, šéf České komory architektů v nedávném rozhovoru pro MF DNES.

Pohled stran brněnského zastupitelstva

ANO: Zaujalo neutrální postoj. Stojí o názor Brňanů, k referendu je ale přímo nezve. Čeká na studii proveditelnosti, kterou má SŽDC dokončit do konce roku.

ČSSD: Její zastupitelé napadli referendum u soudu. Strana je pro výstavbu nového nádraží u řeky.

ODS: Dlouhodobě proti referendu a pro přesun nádraží na jih.

Strana zelených: Propagovala už minulé referendum a také variantu nádraží v centru.

KDU-ČSL: Má podobný postoj jako ANO.

Žít Brno: Vyzývá Brňany, aby přišli k referendu, jak hlasovat ale nechává na nich. Dá na výsledky studie.

TOP 09: Pro referendum, dá na studii.

KSČM: Proti referendu a pro odsun k řece.

Co říkají osobnosti – Zastánci referenda

Eliška Wagnerová senátorka (nezáv. za SZ)

„Budu hlasovat pro nádraží v centru. Výsledek referenda bude pro Brno závazný, protože proces rozhodování o výstavbě nádraží se bude štěpit na politický, kde bude mít hlavní slovo město, a správní proces, kde bude mít hlavní slovo stát jako investor. Stát ale nemůže nadiktovat městu, kde si má postavit nádraží.“

Bolek Polívka herec

„Když už nádraží existuje, proč ho stěhovat? Jsem na ně zvyklý tam, kde je. Brněnské nádraží má vlastně intimní rozměry, takové, kde se zamýšlíme sami nad sebou a svými cestami.“

Ivan Ruller architekt, profesor FA VUT

„Do Brna dojíždí 30 tisíc lidí denně z celého regionu. Hromadná doprava zde patří ke světové špičce, dosahuje od nádraží do všech částí města. Z čistě praktických důvodů je nesmysl uvažovat o jakémkoliv přesunu nádraží. Každý občan by měl toto zvážit, přijít k referendu a podle svého svědomí podpořit to, co považuje za správné.“

Co říkají osobnosti  – Odpůrci referenda

Milena Flodrová brněnská historička

„Je nejvyšší čas, abychom skoncovali s nekonečnými spory o tom, co bude dál s nádražím. Brno potřebuje přestavět železniční uzel, aby vyhověl požadavkům kladeným na město, ve kterém se kříží evropské dopravní trasy. To však může zhatit referendum, kterého se proto nezúčastním.“

Jiří Vorlíček profesor Masarykovy univerzity, lékař-onkolog

„Dlouhodobé neřešení brněnského železničního uzlu je ostuda, která může Brno posunout mezi provinční města. Referendum tuto situaci podle mého názoru nevyřeší.“

Petr Pelčák architekt, urbanista

„Moderní Evropa jezdí vlakem.
Brno proto potřebuje moderní nádraží, což referendum popírá.
Jeho otázky nejsou o volbě jedné či druhé pozice nového nádraží.
Jakákoliv odpověď na ně podpoří setrvání dnešního tristního stavu. S existencí Brna na dopravní mapě Evropy nelze takto hazardovat.“

 

Zdroj: MF Dnes, 1.10.2016