MF Dnes: Prezident chce k soudu. Má to vadu

Sporný paragraf služebního zákona je podle Miloše Zemana přílepek. Experti to tak nevidí. Když Miloš Zeman hrozí ve sporu o služební zákon vládě ústavní stížností, využívá situace, do níž koalici tak trochu sám přivedl.

V zákoně se mu nelíbí paragraf zřizující na ministerstvech posty náměstků nominovaných nikoli z odborného, ale politického hlediska. Hodlá jej napadnout kvůli chaotickému způsobu, jakým se do zákona dostal. „Poukazuji na projev pana prezidenta. Uvedl, že předmětné ustanovení je evidentním přílepkem, protože s podstatou služebního zákona nemá naprosto nic společného,“ sdělil MF DNES podstatu případné stížnosti prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Cestou k chaosu

Že jeden z nejdůležitějších zákonů země vznikal ve sněmovně velmi překotně, málokdo nepotvrdí. „Já jsem to kritizovala od počátku,“ říká například senátorka Eliška Wagnerová, bývalá soudkyně Ústavního soudu. Zároveň ale připomíná, že i Miloš Zeman na tom má svůj podíl. „Bez jeho iniciace by to zřejmě tak nadivoko neproběhlo,“ uvedla.

Rychlým přijetím služebního zákona totiž Miloš Zeman letos v lednu podmínil souhlas se vznikem Sobotkovy vlády. Koalice poslechla a sociální demokraté Roman Sklenák a Jeroným Tejc narychlo přepsali 10 let starý služební zákon, který byl přijat v éře Špidlovy vlády a jehož platnost byla léta odkládána. Přepsanou verzi pak koalice prohlasovala v prvním čtení ve sněmovně, ačkoli věděla, že bude třeba ji kompletně předělat.

Toho se ujal ministr Jiří Dienstbier a po měsících vyjednávání poslal do sněmovny verzi, která oddělila politickou linii spravování státu od čistě úřednické, mimochodem verzi, s níž by prezident neměl problém. Proti se však zvedla opozice a výsledkem bylo to, že ministr vnitra Milan Chovanec nechal zákon opět – za pouhých deset dní – kompletně přepsat. A v této verzi zůstal paragraf 173, podle něhož budou na ministerstvech političtí náměstci bez podřízených, kteří mají pouze zastupovat ministra.

Přílepek? My to tak nevidíme

Když Miloš Zeman označuje tento paragraf za přílepek, je to podle ústavních expertů sporné. Praxi tzv. přílepků, to jest paragrafů, které s navrhovaným zákonem nijak nesouvisí (např. když se počátkem století do novely zákona o silnicích vloudily paragrafy měnící zákon o vinohradnictví), sice už Ústavní soud v minulosti odmítl, ale experti zpochybňují, zda o ně jde i v případě služebního zákona.

„Já to vůbec nepochopila, jak to (prezident) s tím přílepkem myslel,“ říká už citovaná Eliška Wagnerová. „Zřejmě vychází z toho, že účelem zákona bylo odpolitizovat státní správu. Ale bylo toto účelem? Nebo bylo účelem stanovit organizaci státní správy?“ ptá se .

Stejný názor má i ústavní právník Marek Antoš: „Jednak myslím, že tohle žádný přílepek není. A i pokud by to tak Ústavní soud shledal, bylo by možné napadnout jen tuto část zákona,“ hodnotí prezidentovy šance s případnou ústavní stížností. Tu včera koalice přiblížila. Koaliční rada se totiž shodla, že prezidenovy připomínky k zákonu nevyslyší.

„Já jsem od počátku divoké přijímání služebního zákona kritizovala. Ale formálně je vše v pořádku, jednací řád tento postup připouští.“ Eliška Wagnerová senátorka, bývalá soudkyně ÚS.

 

Zdroj: MF Dnes, 4.9. 2014