MF Dnes: Přidat ústavním soudcům. A pak sobě

Poslanci se chystají napravit paradoxní situaci, kdy ústavní soudci berou méně než ti „řadoví“. Současně opatrně začínají hovořit i o tom, že po letech rozmrazí i svoje platy.

Ústavní soudci mají naději, že si výrazně polepší na platech. A to jednoduchým trikem: jejich platy by se měly přesunout z kategorie ústavních činitelů, kteří mají zmrazené příjmy minimálně do konce letoška, do kategorie soudců, kteří už teď berou mnohem víc.

Příslušný návrh potichu vznikl na půdě ústavně-právního výboru sněmovny a jeho členové by ho měli dostat na stůl dnes. Koalice se podle informací MF DNES už dohodla, že tento přesun ústavních soudců nechá projít.

Zvýšení příjmů členů Ústavního soudu by mělo být výrazné. Dnes je jejich základní plat stejný, jako mají řadoví poslanci a senátoři, tedy 55 869 korun bez náhrad. Nově by měli ústavní soudci brát v základu 68 851 korun. Jejich příjem už nebude kopírovat odměny politiků, ale bude činit 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jak je tomu u obecných soudců.

Jak je možné, že nyní ústavní soudci berou méně než ti řadoví? Paradoxně doplatili na své výsadní postavení, tedy že jsou společně s politiky považováni za ústavní činitele, jejichž platy jsou už několik let zmrazené.
O přesun do soudcovského platového režimu si řekli sami ústavní soudci – naposledy na nedávném výjezdním zasedání poslanců ústavně-právního výboru v Brně.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová tuto snahu vítá. „Je naprosto skandální, že kdejaký krajský soudce pobírá vyšší plat než soudce ústavní,“ říká.

Přesto má věc podle ní háček: „Pouhé přesunutí z kategorie ústavních činitelů nepovažuji za dobrý tah. Ústavní soud je podle mě třeba považovat za ústavní instituci, podobně jako prezidenta, vládu a parlament. Není to přece obecná justice,“ vysvětluje.

Ústavní soudci však už berou i polovičaté řešení. „Samozřejmě by se slušelo, aby zákonodárce našel řešení čistě pro Ústavní soud, než aby se platy vypočítávaly z platové základny soudců. Ale za současné situace je toto jedno z řešení,“ reagoval na to generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil.

Na řadě jsou politici 

Jenže i s platy politiků se bude muset letos vláda a parlament vypořádat. Zmrazené jsou jen do konce letošního roku, a pokud vláda nenavrhne nějaké řešení, základní platy poslanců a senátorů skokově vzrostou z dnešních 56 tisíc korun na bezmála na 69 tisíc měsíčně.

Už se kvůli tomu schyluje k dalšímu koaličnímu sporu. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má za to, že by platy „o nějaké procento“ stoupnout měly, ministr financí Andrej Babiš (ANO) o tom zatím nechce ani slyšet. A podporuje ho v tom i předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek. „Osobně bych platy ponechal,“ říká.

Naopak tradiční obhájce růstu politických odměn, Marek Benda z ODS, je spíše na Sobotkově straně: „Nevidím jako možné platy dnes úplně rozmrazit a najednou dramaticky zvednout. Současně by ale mělo dojít k jejich postupnému uvolnění tak, aby kopírovaly nárůst ve státní správě.“

Řešení budou muset najít poměrně rychle: už v červenci má ministryně práce Michaela Marksová-Tominová (ČSSD) předložit novelu zákona, z níž vyplyne, zda platy politiků zůstanou zmrazené, nebo se zvednou, a případně o kolik.
„Zmrazení platů už je nesmysl,“ přidává svůj názor politolog Tomáš Lebeda. „Podle mě jsou u nás odměny členů parlamentu podhodnocené. Zvlášť, když to srovnáme s platy ostatních představitelů státní moci – třeba soudců.“
Jenže zvyšování vlastních platů ubírá politikům body u voličů. Navrhují je proto pokud možno nenápadně, zatímco zmrazování oznamují veřejnosti hlasitě.

I Nečasova vláda se hned na začátku minulého volebního období v roce 2010 halasně pochlubila tím, že platy ústavních činitelů sníží o desetinu, a navíc zdaní náhrady. Naopak nápad bývalého poslance Pavla Suchánka (ODS) sloučit plat a náhrady na částce 200 tisíc korun vznikal potichu, a když prosákl do médií, bylo jasné, že ho nikdo neschválí.

 

Zdroj: MF Dnes, 9.4. 2014