MF Dnes: Tvrdá pravidla dusí kampeličky. Ty velké se přemění na banky

Nová pravidla i přísnější kontroly ČNB zkomplikují život družstevním záložnám. Ty velké budou usilovat o získání bankovní licence.

PRAHA Tuzemské kampeličky se připravují na těžké časy. S novým zákonem od července přijdou o jedno z hlavních lákadel – možnost nabízet výrazně výhodnější úročení vkladů než banky. Záložnám tak zbývají v zásadě dvě možnosti. Buď se přemění na banku, anebo svedou prakticky předem prohranou bitvu o klienty.

Kampeličkám navíc mnohem více než v minulosti komplikují život kontroly od České národní banky (ČNB). Ta si například aktuálně vyšlápla na druhého největšího hráče na trhu, záložnu Creditas. Během loňské kontroly objevila v kampeličce, která spravuje aktiva v hodnotě téměř deseti miliard korun, řadu nedostatků.

Kampeličce nyní centrální banka nařídila do šesti měsíců navýšit kapitál a přísněji posuzovat poskytování úvěrů. Záložna má rovněž podle rozhodnutí regulátora zpracovat do tří měsíců mimořádný audit, a to prostřednictvím jiné firmy, než která ověřovala její účetní knihy doposud.

K žádnému omezení služeb, které ČNB nařídila například rok před loňským krachem kampeličky WPB Capital, nedochází. Představitelé Creditas navíc tvrdí, že většinu zjištěných nedostatků už napravila. „Vzhledem k tomu, že nadále počítáme s žádostí o bankovní licenci, jsme za připomínky ČNB vlastně rádi, protože tímto procesem bychom stejně museli projít. Nyní víme přesněji, co musíme v jednotlivých oblastech upravit,“ říká předseda představenstva Creditas Vladimír Hořejší.

O případném odnětí povolení působit jako záložna nechce centrální banka v případě Creditas spekulovat. „Opatření jsou ukládána proto, aby vedla ke zlepšení situace, nikoliv k jejímu zhoršení,“ upozorňuje Kateřina Bartůšková z ČNB.
Bankovní licenci již před pár lety získala například družstevní záložna Fio. Ostatní kampeličky do budoucna podle expertů ani příliš jiných možností nemají.
Vedle Creditas ohlásil už přípravy na získání licence největší hráč, Moravský peněžní ústav. A zřejmě se přidají i další, spíše ty větší. „Přeměna na banku je kapitálově i organizačně dost náročná, pro menší hráče to asi není úplně reálné,“ upozorňuje analytik Partners Aleš Tůma. „Odhadujeme, že zájem o transformaci na banku by mohly mít až čtyři družstevní záložny,“ říká předseda prezidia Asociace družstevních záložen Gabriel Kovács.

Stát kampeličky přiškrtí i jinak, od července budou mnohem obtížněji lákat nové klienty na výhodné spoření. Začne totiž platit pravidlo, že členům družstva bude úročen maximálně desetinásobek členského vkladu. Ten je u většiny kampeliček dnes jen symbolický.

Pokud by tedy někdo chtěl spořit milion, musel by složit sto tisíc korun. Tyhle peníze budou sice vratné, ale nejsou ze zákona pojištěny. Střadatel o ně může v případě krachu záložny přijít. Výjimkou jsou jen peníze, které v kampeličkách lidé uloží do konce června. Ty se budou díky přechodnému období do ledna 2018 zhodnocovat za stávajících podmínek.

„Pravidlo o desetinásobku považujeme za nesystémové,“ říká Kovács s tím, že bank se nic takového netýká. Ostatně senátorka Eliška Wagnerová proti němu chystá stížnost k Ústavnímu soudu. Podle ní jde jen o fintu, která obchází evropská pravidla, jež vyžadují stoprocentní pojištění do určité výše vkladu.
Od roku 2018 také začne platit omezení výše poskytovaných úvěrů. Ty nebudou smět přesáhnout částku 30 milionů korun pro jednoho člena družstva.

 

Zdroj: MF Dnes, 4.6.2015