MF Dnes: Úplatní soudci zasadili ránu justici

 

Do května loňského roku tuzemská justice neznala soudce, který by musel jít do vězení za korupci. Po včerejším verdiktu v kauze Ondřeje Havlína už jsou takové případy dva.

Lze věřit české justici, když za posledního čtvrt roku dva různé soudy konstatovaly, že soudci za peníze manipulovali i ta nejběžnější řízení? Po Josefu Knotkovi z litoměřického soudu, který dostal za ovlivňování případů, které rozhodoval, nepravomocný trest 5,5 roku, a jeho kolegovi Ladislavu Jelínkovi, který odešel s tříletou podmínkou, si včera vyslechl verdikt i Ondřej Havlín, který na Obvodním soudu pro Prahu 2 soudil především dopravní nehody. Za to, že za úplatky pomáhal lidem, kteří řídili v opilosti, ho soud v Kladně zatím nepravomocně poslal na 6,5 roku za mříže.

„Je pravda, že soudci by měli být vybíráni pečlivě, ale ten výběr má své limity a nikdy nezabráníte tomu, aby neprošli lidé, kteří se budou chovat špatně,“ odpovídá senátorka a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová na otázku, jestli není v českém soudním systému chyba, která jeho zneužití umožňuje.

Havlín dostal o půl roku vyšší trest, než jaký původně navrhovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
„Tento výrok soudu jasně deklaruje, že korupce v justici, to je spojení, které je neslučitelné. Na druhou stranu tento proces ukázal, že systémové mechanismy fungují, neboť dva příslušníci justice, státní zástupce a soudce, byli odsouzeni, i když nepravomocně,“ řekla po vynesení verdiktu.

Zatuchlý systém

Pro Bradáčovou, coby někdejší prezidentku Unie státních zástupců, je Havlínova kauza o to prestižnější, že mezi odsouzenými je i zástupce profese, jejíž stavovskou unii až do loňského roku vedla.
Státní zástupce František Fiala, který rovněž přijímal úplatky, dostal necelé čtyři roky nepodmíněně. „Stal jsem se obětním beránkem za všechny státní zástupce v Praze,“ řekl během jednoho z prvních líčení. Na včerejší vynesení rozsudku však ani on, ani Havlín, který si od začátku procesu stěžuje na zdravotní problémy, nedorazili.
Kromě Fialy a Havlína soud potrestal ještě advokátního koncipienta Borise Štefla, advokáta Karla Matějku a další tři lidi.

Nebezpečná spolupráce

Férovost soudního procesu jistí jasné rozdělení rolí. Soudce je nezávislý arbitr – hodnotí důkazy, vyslechne argumenty obhajoby i obžaloby a rozhodne. Advokát hájí svého klienta a naproti tomu státní zástupce usiluje o jeho adekvátní potrestání.

Jenže Havlínova kauza ukázala, jak zranitelný tento systém je, když jeho jednotlivé části spolupracují a zneužijí své postavení.
„Já mu řeknu, aby mi dal dvě stě papírů, dostanou kilo oni, kilo my. Rozdělíme peníze na padesát, padesát a padesát,“ říká Havlín na jednom z odposlechů, když domlouvá rozdělení úplatků ze zahlazení nehody pod vlivem alkoholu.

U obvodního soudu druhého pražského obvodu, kde působil Havlín, vznikl po kauze konkurzního soudce Berky asi nejrozsáhlejší zločinecký systém uvnitř české justice, do něhož se zapojil soudce, státní zástupci i obhájci. Podle soudce Petra Sedlaříka však nešlo o pevně strukturovanou organizaci.
„Umožnil to zatuchlý systém Obvodního soudu pro Prahu 2. Rozhodně však nešlo o žádnou chobotnici. Ta skupina měla jen jednoho stálého člena, a tím byl Havlín,“ uvedl ve svém rozsudku Sedlařík a dodal, že svůj verdikt nepovažuje za exemplární. „Proto byl uložen v polovině sazby a odpovídá tomu, co se stalo. Zákaz činnosti nebyl uložen. Je však předpoklad, že při takto formulovaném rozsudku už pánové Havlín a Fiala talár neobléknou.“

Špatně placeni nejsou

Případy soudců Havlína a Knotka odhalily ještě jednu závažnou skutečnost, a sice, jak lacino ohnutí spravedlnosti vyšlo.
V Havlínově případě to stálo desítky tisíc, u soudce Knotka tisícikoruny a u Knotkova kolegy Jelínka, který nakonec od soudu odešel s podmínkou, podle vyšetřovatelů třeba jen lahev whisky. Jen pro ilustraci: základní plat soudce s desetiletou praxí je 73 tisíc korun. „Špatně placeni rozhodně nejsou,“ dodává k tomu exsoudkyně Wagnerová.

Kauzy dvou soudců ukázaly, jak lacino ohnutí spravedlnosti vyšlo. V Havlínově případu stálo desítky tisíc korun.

Fakta: Muži, kteří selhali

Josef Knotek se stal vůbec prvním českým soudcem odsouzeným za korupci. Jeho kolega Ladislav Jelínek dostal podmíněný trest. Oba podle vyšetřovatelů uchránili za úplatky a dárky několik lidí od vězení nebo jim pomohli k navrácení řidičského průkazu. Například s podnikatelem Antonínem Kühnem, který byl v případu rovněž obžalován, řešil Knotek vrácení průkazu pro jeho známého. Jejich hovor zachytila kamera, kterou do Knotkovy kanceláře nainstalovali policejní detektivové. Soudce Knotek: „Já nevím, zase nejsme nenažraný. Kolik bys to viděl?“  Antonín Kühn: „Tak pět šest. Deset je moc, myslíte? Ale zase von je muzikant a potřebuje řídit. Vono je to jeho povolání. Nevím…“ Soudce Knotek: „Víš co? Ať ti dá šest litrů a máme tři každej. Ju? To je slušný tady za to. A já to uspíším.“

Ondřej Havlín

Vracení řidičských průkazů za úplatu však bylo především doménou soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřeje Havlína. Koneckonců on sám to potvrzuje v jednom z hovorů, které detektivové protimafiánského útvaru v roce 2012 odposlechli. „Podmíněné zastavení trestu za chlast, to umím bravurko,“ pochválil se soudce Havlín. K rozdělování úplatků používal i jednu poměrně sofistikovanou metodu. Část peněz, které si se svými kumpány rozdělil, šla na konto Nadace Help. Kam zamířily odtud, není zřejmé, podle pražské vrchní zástupkyně Lenky Bradáčové však nadaci ovládal Jan Harangozzo, rychlostudent z práv na plzeňské fakultě, jehož jméno se objevilo v kauze soudce Jiřího Berky. Harangozzo byl Havlínovým blízkým přítelem.

 

Zdroj: MF Dnes, 31.7. 2015