MF Dnes: Verdikt o odposleších novinářů odborníci na právo zkritizovali

Může policie odposlouchávat novináře jen proto, aby zjistila, kdo mu svěřuje důvěrné informace z úřadů? A jakou jistotu utajení a bezpečí budou mít lidé, kteří se rozhodnou svěřit médiím například s důkazy o korupci, které se někdo jiný snaží zamést pod koberec? Přelomové odpovědi na tyto otázky nastínil nedávno Nejvyšší soud, který posuzoval nasazení odposlechů na tehdejšího redaktora MF DNES Janka Kroupu v kauze nákupu pandurů.
Nyní soud zveřejnil odůvodnění verdiktu v kompletním znění, ve kterém vysvětluje, kdy lze právo novináře na ochranu zdroje prolomit. „Je možné, že policie může zneužít nešťastně formulované odůvodnění soudu pro další nasazování odposlechů, protože je to pro ni nejjednodušší cesta, jak se dostat k řadě informací,“ varuje však advokát Rudolf Leška, který se zabývá mediálním právem.
Ochranu a utajení by si podle mínění soudu zasloužily jen ty zdroje, které mají bohulibé úmysly. Jméno těch ostatních má podle něj policie právo znát – a to i za cenu nasazení odposlechu.
Jenže ani po zveřejnění kompletního znění verdiktu není jasné, jak by tedy nyní měli novináři se svými zdroji zacházet. A naopak – kdy se lidé mohou obávat toho, že budou trestáni za spolupráci s médii.
Kdo a jak pozná, s jakým cílem někdo novináři důležité informace svěří, to totiž soud neříká. „Mám se jako novinář jít zeptat na soud, zda svůj zdroj mohu chránit, zda má dost dobré pohnutky? Anebo se to bude dělat opačně – tedy že se zdroje chránit nebudou, novináři je budou muset prozradit a nanejvýš potom soud zpětně řekne: „Aaa, v tomto případě měl být dotyčný chráněný. Tohoto člověka jsme odhalili špatně?“ vysvětluje Kroupa.
I proto se obrátil na Ústavní soud, který by měl situaci vyjasnit. Ten přitom v roce 2005 například rozhodl, že novinář má právo chránit svůj zdroj, i když jde o svědka, který přináší nové informace o vraždě.
Za pravdu Kroupovi dává i bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová. „Jde o zavádějící a nelogickou úvahu. Kdo a kdy by motivaci zdrojů posuzoval? Úvaha soudu se navíc týká toho, k čemu soud vůbec neměl důvod se vyjadřovat,“ podivuje se Wagnerová verdiktu.
Ten se týkal jen toho, zda soud může v kauze pandurů přezkoumat nasazení odposlechů na novináře. Na konci ovšem soudce přidal dva odstavce, v nichž obecně hodnotí právo novinářů na ochranu zdrojů i soukromí. Sám přitom píše, že je to úvaha nad rámec toho, o čem rozhodoval.

Fakta Špehování reportéra Novinář Janek Kroupa popisoval v roce 2011 pro MF DNES kauzu nákupu obrněnců Pandur. Vyšetřovatelé po něm požadovali, aby jim odhalil svůj zdroj, Kroupa to však odmítl. Policie ho poté začala odposlouchávat. Když to vyšlo najevo, reportér požádal Nejvyšší soud, aby okolnosti odposlechu přezkoumal. Soud pak připustil, že právo na ochranu novinářského zdroje lze někdy prolomit.

Zdroj: MF Dnes, 20.5. 2015