MfDnes: Miloš Zeman skončil, ať žije prezident

Na prezidenta Klause podala společně s dalšími 37 senátory žalobu kvůli velezradě. Prezidentu Zemanovi dává šanci obstát – i když jej nevolila a některé jeho kroky jí vadí. „Je to prezident, marná sláva. Ale chci ho bedlivě sledovat.“ Nejen kvůli novoroční amnestii podali senátoři na Václava Klause žalobu kvůli velezradě. Z různých stran si pak vyslechli slova o darebácích či neskutečném úpadku české politiky.

* Paní senátorko, trváte i s odstupem dvou týdnů na tom, že podání žaloby na Václava Klause bylo nezbytné? Nebylo v tom přece jen trochu hysterie?

O hysterii tedy rozhodně nešlo. Pokud ji kolem toho někdo rozpoutal, tak to byli naši oponenti. Já jsem o tom vždy mluvila věcně. Je to pole neprobádané, je to otázka výkladu pojmu velezrada. Přikláním se k tomu výkladu, že se nejedná o trestný čin, nejde o trestní stíhání, ale že jde o ústavní delikt, který byl namířen proti demokratickým základům.

* Senátoři včetně vás žalují exprezidenta nejen kvůli amnestii, ale i kvůli několika starším „proviněním“. Vážně jste neměla čtyři dny před Klausovým odchodem z Hradu pochyby, zda je to ta správná chvíle k sečtení starých hříchů?

S tím musím velmi polemizovat. Osobně amnestii nepovažuju za ten nejkardinálnější skutek. Amnestie byla jen jakýmsi vyústěním, byla to špička ledovce. Ústavní soud už v nálezu k opozičněsmluvnímu zákonu, jímžse měnil volební systém, řekl: Kdyby byly jednotlivé změny posuzovány izolovaně,ještě by nemusely znamenat protiústavní pochybení, ale ve svém souhrnu už to pochybení je. Přesně tak k tomu přistupuju v tomto případě – prostě ve svém souhrnu už to prostě tolerovatelné nebylo.

* Znovu zdůrazňuju: bylo to čtyři dny před odchodem prezidenta z úřadu, takže už stejně nebylo co mu dál tolerovat.

Ale každá sankce má vždy i jakési preventivní účinky, tedy i pro všechny budoucí prezidenty. Takže to význam má. A proč to bylo podáno tak pozdě? Ono to dřív nešlo. Senát pracuje poměrně těžkopádněji, nerozhoduje se tam ze dne na den… Kdyby to bylo po mém gustu, tak to mohlo odejít o dva tři týdny dřív. Ale bohužel Senát pracuje jinak.

* Tento týden ministerstvo spravedlnosti vydalo první přesnou statistiku, kolika lidí se amnestie týkala. A v té nejkritizovanější části, v abolici, tedy zastavení trestních řízení trvajících osm a více let, jde o 3 120 osob. Zarazilo vás to množství?

No, upřímně řečeno, je to skutečně mnohem víc, než jsem si myslela. Trošku mě to překvapuje.

* Mě taky překvapilo, kolik případů se u české justice vleče osm a více let. Vzhledem k tomu, že nejde o desítky či stovky, ale o tisíce, tak to vypadá spíš na nějaký systémový problém. Je to tak?

To máte samozřejmě pravdu. Myslím, že by bylo namístě všechny ty případy zkoumat, jít po každém z nich a typizovat si problémy, které způsobily tak dlouhou dobu řízení.

* Zeptám se provokativně: Když vidíte, že jde o 3 120 osob, a sama říkáte, že vás to překvapilo, nebylo nakonec správné, že část amnestie tenhle obrovský problém odkryla? Dobrá vizitka české justice to rozhodně není.

Podívejte se, tohle já přece vím dávno. Sama jsem byla častým kritikem, že seřízení vlečou a že justice nefunguje tak rychle, jak by měla. To všechno vím. Ale prostě není možné do amnestie zahrnout věci, které se vlečou a mají trestní sazbu do tří nebo pěti let, a pak tam dát i věci se sazbou do deseti let. To prostě nejde.

* Když se ale případ táhne osm a více let, tak je možná nakonec vedlejší, o jakou jde sazbu: když po tolika letech vyslýcháte svědky, tak ti už přece ztrácejí paměť, něco si vyfabulují, s novými důkazy je problém. Může pak opravdu padnout spravedlivý verdikt?

Je potřeba to rozlišovat, protože složité, skupinové věci prostě musí trvat delší dobu. Myslím, že tam těch osm let může být velmi přijatelných. I když i tam se mohou objevit pochybení, o tom nechci polemizovat. Podívejte se na případ H-Systemu, ten už byl skončen, už byl vynesen výrok o vině, byl pravomocný, a vlastně už šlo jen o opravný prostředek výše trestu. Tam už vůbec nešlo o důkazy.

* Přesto je to případ, který se táhl přes dvanáct let.

Ano, ale já nevím, jak dlouho to leželo u odvolacího soudu jen kvůli tomu trestu. A takových věcí tam může být spousta.

* Ministr a šéf legislativní rady Mlsna tento týden řekl, že soudy snad urychlí nový trestní řád. Například tím, že by soudci nemuseli zdlouhavě předčítat všechny listinné důkazy, a nemuseli tak být v takovém časovém presu…

O tom, že je trestní řád špatný, jsem mluvila už v 90. letech.

* Ale ani jako předsedkyně Nejvyššího soudu, ani jako místopředsedkyně Ústavního soudu jste s tím nic nezmohla.

Nebylo to v mé kompetenci. Na co tady máme ministra spravedlnosti? Vždyť jemu se posílají od obecných soudů každý měsíc výkazy a výkazy a výkazy. Papírování a papírování. Takže jestli to nemá být samoúčelné, tak by tam někdo měl sedět, vyhodnocovat to a zpracovávat. Mně se ale spíš zdá, že oni to tam někam zakládají a k ničemu to nevedlo.

* Třeba s tím ona Klausova amnestie pohne a konečně se trestní řád změní.

Kdyby to mělo aspoň tento pozitivní efekt, tak by to bylo jistě dobré. (směje se)

* Mimochodem: jste zastánkyní toho, aby se amnestie jako právo prezidenta vypustila z ústavy?

Na to vám teď neodpovím. Nejsem velký přítel změn v ústavě, a už vůbec ne těch reaktivních: teď se něco stalo, tak to pojďme honem upravit. To prostě nejde. Ústava musí být jako středověký chrám, kde má každá kostka svůj význam, aby všechno do sebe zapadalo a vytvářelo to smysluplný systém. Vidím to tak, že bychom se měli opravdu zamyslet – inspirováni tím, co se odehrálo v posledních měsících a možná letech – a udělat si nějakou revizi toho, co je sporné. Nejdřív si ujasnit, co a jak s čím souvisí, jak to provázat, a pak dát celkovou novelu.

* Zbrklé vypouštění amnestie z ústavy tedy nežádáte. Jak se vám líbilo vyjádření nového prezidenta Zemana, že on žádnou amnestii, ale anižádnou milost neudělí? Vítáte to?

Pokud jde o amnestie, tam to chápu. Amnestie má opravdu jediný význam ve zlomových dobách, kdy je potřeba rychle sprovodit ze světa trestní stíhání, která nějak souvisí s režimem, který padl. Tohle nás, doufám, nečeká. Ale pokud jde o milosti, tam mi vyjádření prezidenta Zemana přišlo ukvapené. Účelem milostí je dosažení spravedlnosti tam, kde na to justice nestačí: buď v některých vzácnějších případech tím, že pochybila, anebo že se změnily okolnosti na straně odsouzených nebo souzených a je třeba na to reagovat. Milosti jsou rozhodně smysluplným institutem.

* Paní senátorko, seděla jste minulý pátek ve Vladislavském sále při inauguraci Miloše Zemana?

Neseděla. Měla jsem nějaké problémy doma, tak jsem se musela omluvit a sledovala to v televizi.

* Nebyla to forma vašeho protestu proti jeho zvolení?

Ne, ne, to nebyla žádná demonstrace.

* Projev jste nicméně slyšela. Ztotožňujete se s Milošem Zemanem v tom, že jedním z ostrovů zla, respektive negativní deviace, jak onříká, jsou kmotrovské mafie?

Pokud tím mínil korupci v širokém slova smyslu, tak s ním naprosto souhlasím.

* A souhlasíte i s tím, že podle něj je nejúčinnější zbraní, jak s kmotrovskými mafiemi bojovat, zavedení zákona o prokázání původu majetku, včetně možnosti zabavit nelegálně pořízený majetek?

To už je určitý návrh řešení. Upřímně řečeno, nevím, jak to prezident myslí. Jestli by to přiznání měl podávat každý, kdo bude mít majetek vyšší než nějakou sumu? Pak to může být problém, protože někdo může bydlet v garsonce a někde v sejfu bude mít obrazy stamilionové hodnoty a jak je odhalíte? To je obtížné.Čili nemyslím si, že výše majetku je spolehlivé vodítko pro to, kdo má přiznání podávat. Nebo se půjde podle toho, kdo na koho upozorní, kdo koho udá? Pak to má ale ten háček, že někdo, kdo se znelíbí svým sousedům, tak v tom bude lítat, zatímco někdo, kdo se k sousedům chová vlídně a přitom má problém mnohem větší, tak z toho bude venku. Těch otázek je tam skutečně hodně.

* To, že jste Miloše Zemana nevolila, je veřejně známo. V prvním kole jste podpořila Jiřího Dienstbiera, ve druhém Karla Schwarzenberga. Jak se teď sžíváte s prezidentem Milošem Zemanem? Věříte mu, že bude prezidentem všech občanů?

Řekla jsem si, že je třeba lidem dávat šanci. Tak bych ji ráda dala i jemu. Je to prezident, marná sláva. Chci ho ale bedlivě sledovat. Ale jeho zmínka o části médií jako dalším ostrovu negativní deviace ukazuje, že si ještě neuvědomil, že z titulu své funkce teď musí potlačit svoje ego. Prezident je veřejný majetek, on se skutečně musí oprostit od osobního vnímání, nesmí si dovolit ten luxus být osobně dotčen.

* Paradoxní je, že on v inauguračním projevu vyčítal velkéčásti médií vymývání mozků, ale přitom sám se svým volebním týmem v kampani šířil proti Karlu Schwarzenbergovi různé lži a drby a vymýval…

To máte pravdu, kampaň férová nebyla. Padaly tam opravdu podpásovky. Ale já užho teď nevnímám jako Miloše Zemana, který v kampani v touze získat ten úřad vypouštěl do světa tyhle hrůzy. Pro mě už to není Miloš Zeman, ale prezident republiky.

* V čem hlavně vidíte ten rozdíl?

Jeho volební výsledek byl takovou amnestií, prominutím toho, co bylo. Ale stejnětak očekávám od něj, že si to uvědomí a začne opravdu jednat z titulu funkce hlavy státu, a ne jako Miloš Zeman. Miloš Zeman skončil, ať žije prezident MilošZeman.

* Před pěti měsíci jste byla zvolena jako nezávislá na kandidátce Strany zelených do Senátu. Vstoupila jste tam tehdy poprvé, stejnějako Tomio Okamura, který se hned vzápětí chtěl stát prezidentem. Jak to vidíte vy? Nepomýšlíte na to, že byste v roce 2018 šla do této výzvy?´

Tomio Okamura je mladý ambiciózní muž, já jsem stará unavená ženská. Přeháním, samozřejmě. Teď jsem v Senátu, žiju prací v Senátu. O tom, co bude za pět let, opravdu nepřemýšlím. Je to tak dlouhá doba! Člověk v mém věku musí být velmi pokorný a děkovat za každé nové ráno. (směje se)

 

Zdroj: MfDnes, 16.3. 2013.