Novinky: STAN chce vykostit zákon o financování stran. Pomohlo by to i Babišovi či ČSSD

Skupina 18 senátorů napadla u Ústavního soudu (ÚS) několik částí zákona o financování politických stran, jenž platí od letošního roku. Senátoři především za Starosty a nezávislé chtějí například zrušit ustanovení, které říká, že stranám a hnutím mohou půjčovat jen banky, a vadí jim také výše stropu pro přijímání finančních darů. Pokud by jim ÚS vyhověl, mohlo by to pomoci i hnutí ANO Andreje Babiše či ČSSD.

Pozměňovací návrh poslance Martina Plíška (TOP 09) k zákonu o financování politických stran, který stanovil, že půjčky stranám může poskytovat jen subjekt licencovaný Českou národní bankou, přijala Poslanecká sněmovna loni v červnu.

Hlasovali pro něj poslanci napříč politickým spektrem, proti byla především ODS a hnutí ANO (podrobnosti o hlasování zde).

Ustanovení mimo jiné znamená, že si hnutí ANO od letošního roku nemůže půjčit peníze od svého šéfa – miliardáře a ministra financí Andreje Babiše, ani od jeho holdingu Agrofert, který nyní spadá pod svěřenský fond.

Stejně tak si ČSSD nemůže půjčit od své vlastní společnosti Cíl, která v minulosti soc. dem. poskytla úvěry v řádu stovek miliónů korun.

Nevýhoda pro malé strany

Právě toto ustanovení chtějí teď někteří senátoři zrušit. Argumentují ovšem tím, že úprava má dopad zejména na menší politické strany.

„Velkým stranám každá banka ráda poskytne úvěr, menším stranám bez zajištění žádná banka nepůjčí. Důsledek přijaté úpravy je jasný, ani vlastní členové se nemohou podílet na riziku neúspěchu své strany a jiné peníze malá strana jen těžko získá,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN).

Senátory podpořil i europoslanec a místopředseda STAN Stanislav Polčák. Uvedl, že Sněmovna sice chtěla omezit velké množství půjček, které Andrej Babiš svému hnutí poskytuje, ale zároveň znevýhodnila menší politické subjekty.

„Nechápu, proč nebyly připuštěny půjčky malého objemu, například do výše tří miliónů. Je to v mezinárodním měřítku nestandardní. Ve svatém boji proti Andreji Babišovi kolegové z TOP 09 nahráli velkým stranám. Chci věřit, že nedopatřením,“ kritizoval Polčák.

Pro Plíškův pozměňovací návrh přitom hlasovali i poslanci hnutí STAN. Polčák to vysvětlil tím, že jeho kolegové nedomysleli důsledky.

Argumenty jsou nesmyslné, míní Plíšek

Plíšek Novinkám řekl, že ho ústavní stížnost překvapila. Argumenty senátorů jsou podle něj zcela nesmyslné.

„V této novele zákona jsem prosadil, aby politickým stranám poskytovaly úvěry pouze banky a jiné subjekty pod dohledem České národní banky. To přispěje k transparentnímu financování stran, které nebudou moci úvěrovat nevěrohodní jednotlivci nebo firmy sledující svoje zájmy,“ konstatoval Plíšek. Je prý přesvědčen, že jeho návrh u Ústavního soudu obstojí.

ANO na půjčkách od Babiše vydělává. Podle výroční zprávy hnutí z roku 2014 dostalo od Babiše 65miliónovou bezúročnou půjčku. Banky by přitom při poskytnutí úvěru požadovaly úroky i poplatky za správu.

Dary vyšší než tři milióny

Starostové také chtějí změnit původní cíl zákona — že strany a hnutí nesmějí přijímat od jedné fyzické či právnické osoby dary vyšší než tři milióny korun. Vláda, která pravidlo navrhla, si podle Polčáka neuvědomila, že strany také navzájem ve volbách spolupracují, třeba v koalicích, a poskytují si finanční podporu.

„Strop tří miliónů ročně omezuje volnou soutěž politických stran, protože zejména těm menším stranám, ale nejenom jim, znemožňuje spolupráci nad tento limit,“ uvedl Polčák. Jaká by měla být podle něj hranice darů, neupřesnil.

I zrušení tohoto pravidla by pomohlo Babišovi, který před sněmovními volbami v roce 2013 poslal svému hnutí přesně 29,5 miliónu korun, dalšími desítkami miliónů přispěly firmy spadající pod Agrofert.

Ústavní soud by měl podle STAN také zrušit limit tří procent voličských hlasů pro výplatu státního příspěvku, protože tím prý stát neúměrně podporuje zavedené politické strany.

Návrh, který senátoři Ústavnímu soudu poslali ve středu, podepsalo 18 členů horní komory. Kromě senátorů STAN také tři lidovečtí senátoři v čele s jejich předsedou Petrem Šilarem, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), majitel loterijní společnosti Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) nebo předseda Strany práv občanů Jan Veleba.

 

Zdroj: novinky.cz, 23.3. 2017