Parlamentní listy: Nenutil (ČSSD): Téměř dvacet let se čeká na to, aby byla naplněna ústava

Projev na 9. schůzi Senátu dne 17. srpna 2017 k zákonu o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu

Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Asi na žádný zákon v historii České republiky se nečekalo tak dlouho jako na tento. Je nutno si uvědomit, že se stykovým zákonem počítá už Ústava ČR, nicméně Senát jako takový začal fungovat až o tři roky později. A od roku 1998 se neustále na stykovém zákoně – budu používat tento kratší název – pracovalo. Dvakrát, nebo tuším třikrát. Musím říct, že iniciativa byla vždycky ze strany Senátu. A pokaždé to skončilo tak, že skončilo funkční období sněmovny a ten zákon se nikdy neprojednal. I tato verze, na které se pracuje od roku 2014, byla opět z iniciativy Senátu. Sešla se jak naše Komise pro ústavu, tak i zástupci ústavně-právního výboru PS. Domluvili se na té verzi, mluvila tu o tom trošku paní senátorka. Chci říct, že my jsme hlavně stáli o to, aby stykový zákon byl přijat. Že se tam nepodařilo na naše přání prosadit to, o čem se tu hodně mluvilo, tedy aby nám ze sněmovny posílali změnu, tedy návrhy zákonů s vyznačenými změnami v současně platném znění, případně konfrontace s původním vládním návrhem, to už jsme neovlivnili. Nicméně na organizačním výboru bylo sděleno, že jakási taková podobná verze není pro náš legislativní odbor zase tak úplně obtížné, vyznačit tam ty základní změny. Tedy téměř 20 let se čeká na to, aby byla naplněna Ústava České republiky. V ústavně-právním výboru naší komory jsem přivítal, že ten zákon existuje, byť tedy není stoprocentně podle našich představ. Ale mají-li o něčem rozhodovat dva, tak zcela výjimečně se ve sto procentech na všem shodnou, jak v parlamentu, tak i v životě. O některých těch věcech tady mluvila paní senátorkaWagnerová. Ano, nejpodstatnější v procesu přijímání zákona je ten takzvaný člunek, kdy lze mluvit o pozměňovacích návrzích i ústavových zákonů. Významné pro nás je i to, když tady byl před chvílí pan poslanec a navrhoval zákon, automaticky tu vystupoval coby člen českého parlamentu. Jde-li senátorka nebo senátor obhajovat náš návrh do Poslanecké sněmovny, podle jejich jednacího řádu musela sněmovna hlasovat o tom, že tam můžeme promluvit. Tímto stykovým zákonem se narovnává stejné postavení. Nedojde ani k takovým nedopatřením, která jsme tady tuším v posledních třech letech… Ne, to bylo v tom předcházejícím období, kdy do Senátu byl poslán návrh zákona řekněme kanceláří. Tam nedošlo… Tam došlo k chybnému přepisu, ale my jsme s tím museli pracovat jako s oficiálním materiálem a pak se to těžko napravovalo. Teď je jasně dané, že platí pouze ten návrh zákona postoupený předsedou, také předsedkyní, Poslanecké sněmovny. A nebo, když my vracíme, tak pouze ten text postoupený předsedou Senátu. Mluví se tam i o zákonných opatření Senátu, nebo zpřesňuje se to, uvádí se to do toho stykového zákona. Protože zatím tyto části byly v Jednacím řádu Senátu. Další významný posun, přínosem pro Horní komoru je to, co už tu paní senátorka také naznačila. Tedy přesné stanovení počtu zastoupení v jednotlivých stálých delegacích. Stručně řečeno, dvě třetiny budou patřit Poslanecké sněmovny, třetina Senátu, a co do počtu stálých delegací, tak i ten poměr platí i při přerozdělování počtu jednotlivých členů. Předseda Poslanecké sněmovny vylosuje tu třetinu misí, jež přepadne Senátu. A ta volba potom spočívá v tom, stane-li se předsedou té mise člen Horní komory, pak automaticky je místopředsedou člen Dolní komory, a obráceně. Tak to je také jednoznačně dané. Nově se tu zřizují také pracovní skupiny komor. Nad určitou otázkou, nebo souborem otázek, vždycky se může něco objevit a mají tedy potom také pevně zákonem dané postavení. Paní senátorka tu mluvila také o zastoupení parlamentu jako účastníka řízení. Je jasné, že všechny zákony, které byly přijaty do 8. prosince roku 1996, tedy, než začal působit Senát, tak tam zastupuje před Ústavním soudem předseda sněmovny. U zákonů přijatých později zastupují jednotliví zástupci komor. Není tam přesně napsáno, že to musí být předseda. O jakémsi zaplevelení toho ústavního zákona přidáním změny Jednacího řádu sněmovny tady paní senátorka mluvila. Trošku nás mrzí, že účinnost dali až 12. kalendářním měsícem po zveřejnění ve sbírce, protože teoreticky to mohlo platit už pro nadcházející podzimní volby. Ale vůle ve sněmovně nebyla. Když tady mluvím o vůli, nevoli, tak až si budete, milé kolegyně, vážení kolegové, rozhodovat, mějte na paměti to, co říkala paní senátorka. Něco jiného je ústava, změna ústavy, a něco jiného je tento stykový zákon. A mějte na paměti také to, že Senát byl vždy iniciátorem ke vzniku tohoto zákona. Teď vypadá, že by to konečně mohlo vyjít. A jestliže do této doby toho pomyslného černého Petra držela Poslanecká sněmovna, nemyslím si, že by bylo důstojné, aby kvůli nějaké malichernosti ten černý Petr teď připadl Senátu. Děkuji za pozornost a případný dotaz, budu-li znát, s pomocí paní senátorky snad odpovíme.

 

Zdroj: parlamentnilisty.cz, 17.8. 2017