Parlamentní listy: Senátorka Wagnerová podává Ústavně-právnímu výboru návrh proti věkovým výjimkám ze služebního zákona

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová na jednání Ústavně-právního výboru Senátu v úterý 5. 1. 2016 hodlá předložit pozměňovací návrh odstraňující výjimky z horní věkové hranice v zákoně o státní službě. Pokud by byl v Senátu návrh schválen v původním znění, vedoucí zastupitelských úřadů by byli vyňati z obecné zákonné úpravy a podrobeni libovolné úvaze exekutivy nevázané žádnými zákonnými mezemi. To jde proti původnímu účelu služebního zákona.

Kritizovaný poslanecký návrh umožňuje výjimku pro výkon služby v případě vedoucích zastupitelských úřadů, kteří překročí zákonnou věkovou hranici 70 let. Zavedení takového ustanovení delegitimizuje obecné pravidlo o horní věkové hranici existující pro všechny ostatní státní zaměstnance, z nichž mnozí vykonávají stejně náročnou práci jako vedoucí zastupitelských úřadů. Bylo by rovněž možno mnohé z nich považovat za „nenahraditelné“, jak často zaznívalo v poslaneckých rozpravách v této věci.

„Stavu´nenahraditelnosti´ musí předcházet nadřízení vedoucích zastupitelských úřadů systematickou přípravou jejich nástupců. Snaha na poslední chvíli zakrýt zjevný nedostatek v personální politice Ministerstva zahraničí znehodnocuje veškerou snahu o vynětí státních zaměstnanců z politického rozhodování o jejich setrvání ve funkci, která byla do služebního zákona investována,“ uvedla Wagnerová.

„Navrhovanou výjimku by kolegové senátoři měli z návrhu zákona vyjmout, protože zavádí neodůvodněnou nerovnost mezi státními zaměstnanci, když sledovaný cíl lze dosáhnout jinými, s obecnou úpravou souladnými prostředky,“ dodala Wagnerová. Jsou-li již dnes s dotčenými vedoucími zastupitelských úřadů uzavřeny od 1. 1. 2016 smlouvy o provedení práce, mohou v tomto formátu pokračovat, ovšem např. jako poradci. „Tito „přesluhující“ vedoucí by mohli po omezenou dobu „zácviku“ působit v místě jako poradci, kteří nové vedoucí úřadu uvedou do daného prostředí a předají mu své kontakty a vazby,“ upřesnila Wagnerová.

Podle judikatury Ústavního soudu lze sice určitým skupinám přiznat více práv, avšak je třeba, aby taková úprava byla věcně odůvodněna. V daném případě byla úprava odůvodňována „nenahraditelností či nepostradatelnosti“ konkrétní osoby, na kterou by jinak dopadlo pravidlo o horní věkové hranici pro státní zaměstnance. „Takové odůvodnění je ovšem třeba odmítnout jako nevěcné, ba iracionální,“ uvádí Wagnerová a dodává, že žádný zákon resp. zákonná výjimka nemůže zaručit přetrvání fyzické existence kohokoliv, dokud jeho „nenahraditelnost neskončí“.

 

Zdroj: Parlamentnilisty.cz, 5.1. 2016