parlamentnilisty.cz: Co se nepíše o návrhu církevních miliard: Nikdo k tomu vládu nenutí

Argumentem zastánců návrhu církevních restitucí bývá, že k němu vládu nutí rozhodnutí Ústavního soudu. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která nyní kandiduje do Senátu PČR za stranu Zelených, působila ve vrcholném ústavním orgánu právě v době, kdy Ústavní soud ČR (ÚS) vydal nález k restitucím církevního majetku. ParlamentníListy.cz proto zajímalo, co doopravdy z nálezu ÚS vyplývá.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která nyní kandiduje do Senátu PČR za stranu Zelených, působila ve vrcholném ústavním orgánu právě v době, kdy Ústavní soud ČR (ÚS) vydal nález k restitucím církevního majetku. ParlamentníListy.cz proto zajímalo, co doopravdy z nálezu ÚS vyplývá.

“Předem bych chtěla podotknout, že nemám důkladně prostudované znění stávajícího návrhu zákona, takže k detailům vám toho moc nepovím,“ říká Wagnerová. “Co se mi ale nelíbí, je, jak se poněkud manipuluje s nálezem ústavního soudu,“ konstatuje bývalá členka této nejvyšší soudní autority.

Ústavní soud vydal nález o restitucích, ne o náhradách

Soudkyni vadí také označení účelu tohoto zákona. “Původně se hovořilo o restitučním zákonu, teď zase o narovnání vztahu s církvemi,“ konstatuje. “Jestli si dobře pamatuji ten nález, který jsem četla, protože osobně jsem u něj nebyla, tak se mluvilo o restitucích, a nebylo tam nic o narovnání,“ vzpomíná Wagnerová.

“Vezmu-li to formálně, je tu nález Ústavního soudu, který je závazný pro všechny orgány a osoby, a který konstatoval, že dlouhodobá nečinnost parlamentu je protiústavní,“ připomíná Wagnerová roli ÚS. Jinými slovy je podle Wagnerové nepochybné, že se musel zákon, který by upravoval církevní restituce, přijmout.

Samotné znění zákona bylo věcí politické vůle, ústavní soud mluvil o zmírnění některých křivd

Ústavní soud ovšem podle Wagnerové vůbec nic neříkal k obsahu tohoto zákona. “Neřekl, a ani nemohl,“ dodala bývalá soudkyně. “Samo vytvoření zákona už byla politická vůle,“ dodává. Připomíná, že u restitucí obecně platí, a aplikovalo se to i ve vztahu k fyzickým osobám, že nejde o to, že se vrací majetek, který byl původně ukraden, a ten, že se vrátit musí. “Takto to koncipováno nebylo,“ tvrdí Wagnerová. Bylo to podle ní jednoznačně koncipováno jako zmírnění některých křivd. “Rozsah těch restitucí, a bylo to vyloženo ústavním soudem opakovaně, je otázkou politické vůle,“ upozorňuje Eliška Wagnerová, které vadí, že se koalice zaštiťuje právě nálezem Ústavního soudu. “Ústavní soud vůbec neřešil, jak rozsáhlé ty restituce budou,“ dodává.

Restituční principy známe z minula. Proč je neuplatníme nyní?

Podle Wagnerové už v naší zemi máme určité principy z minula, na nichž byly stavěny předchozí restituce. “Očekávala bych proto, že budou dodržované podobné principy,“ dodává. “Jestliže je navíc pravda, co uvádí tisk, že se ani pořádně neví, jaký rozsah toho majetku je, je to dost zvláštní. Zejména když už se tam kalkuluje i tou relutární restitucí, tedy náhradou finanční,“ upozorňuje Wagnerová.

Nejvhodnější je návrh kardinála Vlka, tvrdí bývalá ústavní soudkyně

Eliška Wagnerová připomněla zároveň návrh bývalého kardinála, mons. Miloslava Vlka, který, jak říká, vzal tehdy v úvahu hospodářskou situaci země. Jak Wagnerová připomíná, Miloslav Vlk navrhoval, aby se ty náhrady rozdělily. “Navrhoval, aby se nyní vydaly věci naturální, a později, až bude stát v lepší finanční a ekonomické kondici, aby se doplatily náhrady finanční,“ připomněla Wagnerová kardinálův návrh. Jak říká, tento návrh jí byl velmi sympatický. “Kardinál Vlk ho pustil před časem do světa, ale velmi rychle to utichlo,“ připomíná Wagnerová. Přitom se jí to jeví jako velmi seriózní a velmi slušná nabídka, za kterou by se prý rozhodně postavila.

            Kolem zákona ještě bude rušno, najít ve sněmovně absolutní většinu 101 poslanců nebude snadné

Jak ale připomíná, proces ještě zdaleka neskončil. V současné době leží tento návrh schválený sněmovnou v Senátu, který se jím bude zabývat na svém plenárním jednání od 15. srpna. “Je pravděpodobné, že ho Senát vrátí, takže se bude ve sněmovně hledat většina 101 hlasů pro opakované schválení,“ připomíná Wagnerová. A jak říká, nemusí to být vůbec jednoduché. “Není proto zcela jasné a jisté, že ten zákon projde v tomto znění,“ dodává.  “Počkejme a uvidíme, zatím s tím pořád ještě můžeme pracovat, řekla na závěr pro ParlamentníListy.cz Eliška Wagnerová.

 

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=241571