Právo: Jednička s hvězdičkou

Sloupek Lukáše Jelínka:

Takže tu máme další střet právních názorů, tentokrát na vrcholné úrovni. Když se Ústavní soud zabýval stížností exposlance za Věci veřejné Otto Chaloupky, že je popotahován za protiromské výlevy na Facebooku, které odklikával ve Sněmovně, mohl své odmítavé stanovisko podepřít stručným odůvodněním.
Soudní senát v čele s Kateřinou Šimáčkovou si však dal práci navíc a brigádnicky interpretoval celou tzv. materiální imunitu neboli indemnitu, která činí zákonodárce neodpovědnými za výroky a hlasování v parlamentu.
Chaloupku přešel úsměv, zatrnout mohlo i trojici exposlanců ODS. Právě jejich stíhání pro výměnu poslaneckého křesla za trafiky v létě 2013 překvapivě zastavil Nejvyšší soud. Tvrdil tehdy, že „jde o vyjádření postojů v rámci politické soutěže probíhající nepochybně i ve Sněmovně, a to i ze strany jednotlivých poslanců“.
Z Ústavního soudu dnes slyšíme výrazně odlišný hlas: „Článek 27 odst. 2 ústavy se nevztahuje například na projevy v kuloárech, restauracích či soukromých rozhovorech, na volebních schůzích či poté, co jednání komor skončilo, i kdyby tyto projevy byly učiněny v budově jedné z komor parlamentu.“
Jak Právu vysvětlila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, „je třeba splnit kumulativně tři nároky, aby jednání zákonodárce bylo chráněno indemnitou. Musí jít o sdělování informace nebo vyslovování názoru. Za druhé musí být projev učiněn na některém z chráněných fór, tedy například na jednání Sněmovny. Třetí podmínkou je, že projev musí být učiněn při jednání a nesmí směřovat výhradně navenek“. Podle soudkyně Šimáčkové není projevem poslance ani vzdání se mandátu.
Neradujme se ale, že ÚS vrátil vlak zpátky na koleje. Jeho judikatura by měla být pro ostatní soudy vodítkem, její aplikování však nelze vynutit. Ani se neví, jak by se s obdobným podáním vypořádal jiný soudní senát. Kdyby došlo k rozporům, muselo by se sejít plénum ÚS. Kromě toho není nikde psáno, že by bez vstupu Nejvyššího soudu do děje byl trojlístek odsouzen. Jen by se přelíčení dotáhlo do finále.
Ústavní soud zaslouží jedničku s hvězdičkou zejména vzhledem k příštím politickým levárnám. Bylo by podivné, kdyby se jeho výkladu zbylé soudy nedržely. Poslanci a senátoři tak teď docela přesně vědí, z čeho je indemnita nevyseká. A my voliči můžeme mít dobrý pocit, že (tušená) spravedlnost a (jasně formulované) právo mají k sobě zase o krůček blíž.

 

Zdroj: Právo, 26.6. 2015