Právo: Liška a Bartoš mohou dostat od soudu druhou šanci

Dveře do Evropského parlamentu včera nečekaně pootevřel soud lídrům zelených a pirátů Ondřeji Liškovi a Ivanu Bartošovi. Oba přitom nedávno kvůli neúspěchu v eurovolbách odstoupili z funkcí předsedy svých stran.

Senát Nejvyššího správního soudu o jediný hlas v poměru 4:3 rozhodl, že pětiprocentní klauzule pro vstup do EP omezuje volnou soutěž politických stran. Ústavnímu soudu proto navrhl, aby zrušil hranici, která jinak běžně platí například pro sněmovní i krajské volby.

Soud tím rozbouřil politickou scénu, většina politiků je proti rušení hranice. Zadělal totiž na komplikace, neboť 21 českým europoslancům vznikne mandát už 1. července. Do té doby ÚS rozhodnout nestihne, mohl by však vydat předběžné opatření a tím eurokřesla znejistit.

Volební senát NSS pod předsednictvím Jana Passera vyhověl stížnosti Strany zelených a České pirátské strany, které získaly v Evropských volbách 3,77 a 4,78 procenta voličů.

Obě by v případě, že by klauzule v květnových volbách do Bruselu neplatila, získaly po jednom mandátu na úkor ČSSD a KDU-ČSL.

„Napadená ustanovení zákona o evropských volbách omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek,“ uvedl soudce Tomáš Langášek.

V případě, že ÚS pětiprocentní hranici zruší, věc možná skončí u soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde je i jedno ze sídel europarlamentu.

Stížnost by totiž k soudu podal nově zvolený europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který by o křeslo přišel. Skončil v trojici lidovců poslední.

Europarlament není Sněmovna

„Já ve čtvrtek prodávám všechny firmy a končím všechny aktivity,“ vysvětlil v ČT. „Pravidla byla předem daná. Soud nemůže zpětně měnit pravidla k volbám, které proběhly,“ myslí si. O své místo v Bruselu by přišel i Miroslav Poche, čtyřka za soc. dem.

Evropský parlament hraje podle Nejvyššího správního soudu ve fungování EU méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států, které rozhodují o vzniku vlád.

Proto se soudu zdá omezující klauzule jako méně potřebná než ve volbách do Sněmovny. Klauzuli pro eurovolby – ale už před jejich konáním – nedávno zrušilo Německo, takže do Bruselu se stěhují zástupci 14 tamních stran.

„Podstatný rozdíl je v tom, že v oné vnitrostátní úrovni je nutná konsolidace politického spektra. Nutnost parlamentu být operativní, dosahovat většiny a nalézat funkční koalice. To neplatí v kontextu voleb do Evropského parlamentu. ČR volí jen velmi malou část poslanců z EU,“ objasnil Passer.

Připomněl, že v EP se vytvářejí frakce, takže v zásadě i jednotlivý poslanec může být zařazen do velké a funkční politické frakce. Nadto se v ČR volí pouze 21 z celkového počtu 751 europoslanců, takže údajný integrační efekt minimální pětiprocentní hranice pro vstup do EP je zanedbatelný. „I bez umělého pětiprocentního prahu by se do Evropského parlamentu nedostaly malé strany, které by nepřekročily tzv. přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách,“ uvádí Nejvyšší správní soud.

Politici jsou proti zrušení

Předseda ÚS Pavel Rychetský včera uvedl, že „i kdyby klauzule byla zrušena, ve skutečnosti se téměř nic nezmění“. Volební systém spojený s nízkým počtem mandátů pro Česko a nízkou účastí voličů vytvořil podobnou bariéru blížící se pěti procentům, uvedl v ČT.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) návrh na zrušení pětiprocentní hranice odmítá. Zároveň nevěří, že by se to týkalo i voleb, které právě proběhly. „Výsledky nelze měnit zpětně. To by se týkalo až dalších voleb,“ napsal Právu.

„Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti a tím i neschopnosti se domluvit. Fungující demokracie potřebuje nejenom ostré soupeření, ale také schopnost nalézat většinovou shodu. Upřednostňuji schopnost dohody a schopnost pohybu dopředu před roztříštěností a chaosem,“ uvedl.

Senátorka za zelené a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová rozhodnutí soudu vítá. „Nahrává mému návrhu v Senátu. Já navrhuji, aby klauzule byla zrušena i pro komunální volby a aby pro krajské volby byla snížena na tři procenta,“ dodala pro Právo Wagnerová.

Ústavní právník Jan Kudrna se domnívá, že by rozhodnutí nemělo mít retroaktivní účinek. „Nelze sankciovat jednání, které proběhlo podle platných zákonů v dané době,“ řekl Právu.

Liška je samozřejmě spokojen. „Já to rozhodnutí vítám, protože dává váhu našim argumentům. Jsem rád, že správní soud dává vážnost ústavněprávním otázkám,“ řekl Právu.

Europoslanec Stanislav Polčák se ale diví. „Pokud dojde k prolomení pětiprocentní hranice, je třeba si uvědomit, co to vyvolá v Evropě a jiných státech. Tam, kde hranice neexistuje, se dostávají do EP jasně nacistické strany,“ uvedl v ČT.

Pro zrušení hranice není ani šéf ODS Petr Fiala. „Já si nemyslím, že tyto otázky by měly být předmětem rozhodování soudní moci. O tom by měla rozhodovat zákonodárná moc,“ uvedl.

 

Zdroj: Právo, 25.6.2014