Právo: Podpisy platí, uklidňuje vnitro kandidáty

Jen pár hodin po podání kandidátních listin na Hrad se rozhořel spor, jestli zákonodárci mohou svým podpisem podpořit víc kandidátů na prezidenta, nebo jen jednoho. Někteří poslanci a senátoři totiž podepsali kandidátní listinu více uchazečům.

Někteří právníci s tím nesouhlasí, i tak ale mohou být kandidáti v klidu. Podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny i ústavního právníka Jana Kysely se jedná pouze o „akademický spor“ a nehrozí, že by některý kandidát byl vyškrtnut.
„Myslím si, že ministerstvo vnitra se zmýlilo, ale Nejvyšší správní soud by to zmýlení nerozporoval,“ řekl Právu Kysela.
„Může dojít k žalobě na nezákonnou registraci u Nejvyššího správního soudu, ten by však kandidáty nevyškrtl. Řídil by se tím, že postupovali podle výkladu ministerstva vnitra, a realizovali tak svůj politický záměr,“ uvedl Kysela.
Zákonodárci, kteří podpisem podpořili víc kandidátů, se opřeli o nedávný výklad právníků vnitra, který to dovoluje. Ministerstvo ve středu opět vydalo prohlášení, v němž tvrdí, že poslanec či senátor může podpořit víc kandidátů.
„Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,“ řekl Mlsna.
Někteří právníci to vidí jinak. „Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má jen jeden podpis,“ citovala MF Dnes bývalou ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou. Naopak odborník na ústavní právo Marek Antoš výklad ministerstva podporuje. „Je to sporná věc, ale stojím na straně ministerstva vnitra. Ze zákona takový výklad jednoznačně nevyplývá, a pokud to není jednoznačné, tak soudní judikatura u sporné legislativy vždy upřednostnila právo být volen,“ řekl Právu Antoš.

Senátoři zmateni

Samotní senátoři tápou. „Z toho, jak chápu Ústavu a jak chápu zákon o přímé volbě, se mi výklad ministerstva vnitra zdá zvláštní,“ řekl Právu místopředseda ODS a předseda jejich senátního klubu Miloš Vystrčil. Zákonodárci by podle něj neměli dávat podpisy několika kandidátům. „Měl by tu být rozdíl mezi občany, kteří mohou podepsat víc petic, a zákonodárci,“ dodal.
Senátor za TOP 09 Tomáš Czernin naopak Novinkám sdělil, že kandidátky Mirku Topolánkovi i Pavlu Fischerovi podepsal právě proto, že podle vnitra je to možné. „Bylo mi jen řečeno, že skupina senátorů nesmí být úplně stejná pro dva kandidáty. Takovéhle zmatky jsem nečekal. Bude se muset udělat něco, aby ten výklad byl jednoznačný. Je to určitě chyba na straně státu,“ divil se Czernin.
Aby se vůbec Nejvyšší správní soud případně začal prezidentskou volbou zabývat, musel by podat žalobu kandidát, který sám nebyl k volbám připuštěn, a musel by žalovat pouze toto rozhodnutí. „Nemůžete podat správní žalobu ve věci někoho jiného. Kandidát se může bránit proti tomu, že nebyl zaregistrován, ale nelze podat žalobu na to, že byl zaregistrován někdo jiný,“ vysvětlil náměstek Mlsna.
Nejvyšší správní soud se včera nechtěl vyjadřovat ke spekulacím. Při prezidentských volbách před pěti lety však vydal rozhodnutí, které připouští možnost konkrétního kandidáta zpochybnit registraci jiného kandidáta. Tehdy se to však týkalo specifické situace, kdy kandidát byl zároveň navrhujícím občanem, a do voleb tak chtěl nominovat sám sebe.

 

Zdroj: Právo, 9.11. 2017