Právo: Senát pro urychlení klíčových staveb

Zkrátit přípravu prioritních silničních, železničních i vodních staveb až o pět let má v Česku umožnit poslanecká novela, kterou 29. června schválila Sněmovna a včera ji beze změn podpořil i Senát.

Aby tato významná legislativní změna nabyla platnosti, tak už zbývá jen podpis prezidenta Miloše Zemana. Účinnosti by mohla nabýt již letos v září.
Hlavní novinkou, kterou novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury přináší, je zavedení institutu tzv. mezitímního rozhodnutí, jež má podstatně usnadnit vyvlastňování pozemků pro prioritní stavby. Vlastník vykupovaného pozemku dostane od státu peníze, a pokud nebude spokojen, může se o zvýšení sumy soudit, aniž by stavba byla blokována. Investor ji tedy bude moci zahájit nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek.

Lhůta zkrátí stavební řízení

„Mezitímní rozhodnutí bude ovšem možné uplatnit pouze u strategických staveb, uvedených v seznamu, jenž je přílohou této novely,“ upozornil zástupce předkladatelů, poslanec Martin Kolovratník (ANO).
Týká se to tedy jen nových úseků dálnic, pěti silnic první třídy, nového oplocení pražského Letiště Václava Havla, železničních uzlů v Praze, Brně, Ostravě, vybraných tratí, včetně čtyř vysokorychlostních, a výstavby plavebních stupňů na Labi v Děčíně a Přelouči.
Další důležitou změnou je zavedení tzv. fikce souhlasu, která se ve Sněmovně do novely dostala díky pozměňovacímu návrhu poslance Marka Bendy (ODS). V praxi to bude znamenat, že pokud úřad ve stavebním řízení nevydá do 60 dnů závazné stanovisko, bude se mít za to, že nemá k dané stavbě námitek. Nebude se tak opakovat dosavadní situace, kdy se čeká na rozhodnutí úřadu i rok.
Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při procesu EIA, tedy posuzování vlivu dané stavby na životní prostředí.
Průzkumné práce má zase usnadnit ustanovení, že každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní infrastruktury, prováděné oprávněným investorem, a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje. Investor a jeho firmy budou ale muset co nejvíc šetřit práva vlastníků a nejméně 14 dní předem je o zahájení průzkumných prací informovat. A vlastník dostane právo žádat dvojnásobek případné vzniklé škody.
Senátorka Jitka Seitlová (za KDU-ČSL) v rozpravě požadovala pasáž o průzkumných pracích z předlohy vypustit. Označila ji za nepřiměřený zásah do vlastnických práv, protože umožní průzkumné práce i uvnitř obydlí nebo v prostorách pro podnikání. Přesto tato pasáž v novele zůstala.
Podobné výhrady měla i senátorka Eliška Wagnerová (za Stranu zelených). „Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Souhlasí-li všichni, může se cokoliv. To je příklad této novely. Nelze přece ani stoprocentní dohodou politických stran přebít ústavnost,“ prohlásila. Její návrh novelu zamítnout však neprošel.

Znásobit nové kilometry dálnic

V Česku bylo v letech 2013 až 2017 ročně zprovozňováno v průměru pouhých šestnáct kilometrů nových dálničních úseků. Na vině je především špatná legislativa, která dosud přípravu staveb neúnosně prodlužuje. Než se stavbaři mohli pustit do práce, trvalo i více než dvanáct let.“Až novela vstoupí v platnost, uspíší se ve veřejném zájmu výkup pozemků i vlastní povolovací řízení. Mělo by se tak podařit splnit závazek zprovoznit v ČR do roku 2021 celkem 110 kilometrů nových dálnic,“ zdůraznil už dříve ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Až novela vstoupí v platnost, uspíší se ve veřejném zájmu výkup pozemků i povolovací řízení Dan Ťok, ministr dopravy