Právo: Stíhat prezidenta? Nesmysl, zní od politiků

Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně má další dohru. Iniciativa Kroměřížská výzva chce kvůli němu hnát prezidenta Miloše Zemana až k Ústavnímu soudu.

Takový krok však mohou učinit jen obě komory Parlamentu společně, nechystá se k tomu však ani jedna z nich.  „Došlo k porušení principu dělby moci, jehož smyslem je kontrola výkonu politické moci. Společné jednání komor parlamentu je předvídáno jen v podobě společné schůze obou komor, nikoli společného prohlášení jejich předsedů,“ uvedl advokát Jan Kalvoda, který patří mezi signatáře výzvy. „Novela ústavy z roku 2012 umožňuje stíhat prezidenta nejen pro velezradu, ale i pro tzv. hrubé porušení ústavy,“ připomněl Kalvoda. Taková možnost u předsedů vlády a obou parlamentních komor, kteří prohlášení také odsouhlasili, není.

Žalobu na hlavu státu může podat třemi pětinami svých hlasů Senát se souhlasem tří pětin Sněmovny, řeší ji Ústavní soud. V případě odsouzení může prezidenta potrestat odnětím funkce a učinit jej nezpůsobilým pro další zvolení.

Podle zakladatele výzvy Michaela Kocába je prohlášení nejvyšších ústavních činitelů jen vrcholem ledovce. Zeman prý porušuje své pravomoci dané ústavou takřka každodenně. „Podporuje intervenci Ruska schvalováním anexe Krymu,“ uvedl. „My s obsahem a formou Zemanovy politiky nesouhlasíme. Nebudeme dobrovolně strkat hlavu do čínského či ruského chomoutu, zvlášť po tom, co jsme se z něj v roce 1989 vymanili,“ podotkl Kocáb.

Nápad Kroměřížské výzvy se však neujal ani mezi největšími Zemanovými kritiky. „Text čtyř ústavních činitelů je odsouzeníhodný, ale stíhat kvůli tomu Miloše Zemana je přehnané. Vždyť to přece podepsal i premiér,“ řekl Právu šéf ODS a poslanec Petr Fiala.

„Pokud nechceme Miloše Zemana za prezidenta, musí ho demokratický kandidát porazit ve volbách. Vše ostatní jen zvyšuje napětí ve společnosti a ničemu neprospěje,“ dodal.
Stejně na věc pohlíží i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Zákonodárci za TOP 09 žalobu nebudou projednávat. „To by musel být fundovaný právní podklad, a ten si upřímně neumím představit. Pan prezident z našeho pohledu vykonává svou funkci zcela nepřijatelně, ale to neznamená, že je to v rozporu s ústavou. To jsou dva různé pojmy,“ řekl Právu. O žalobě na prezidenta by v Senátu nyní nerada jednala i bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová (nestr. za SZ). „Jakkoli jsem velkým kritikem toho, jak se chová prezident republiky, jak si počíná, tak si nemyslím, že jeho dosavadní kroky naplňují pojem velezrady nebo hrubého porušení ústavního pořádku,“ řekla Právu.

Tejc: Zoufalý pokus

Podle jejího mínění, i kdyby Senát žalobu schválil, nikdy pro ni nedostane podporu ve Sněmovně. „Nemyslím si, že by člověk měl střílet slepými náboji. Kdyby jednou v budoucnu opravdu šlo do tuhého, tak už to nebude brát nikdo vážně,“ dodala.
Bez opory v ústavě je návrh i podle šéfa ústavně-právního výboru Sněmovny Jeronýma Tejce. „Po odjezdu pana Bradyho hledají dávno zapomenutí a neúspěšní politici způsob, jak na sebe upozornit. Návrh na podání ústavní žaloby je dalším z těchto zoufalých pokusů,“ řekl.
O žalobě na prezidenta se veřejně diskutovalo i loni, když byla do Senátu odevzdána petice s 11 tisíci podpisy občanů žádajících hnát Zemana za velezradu k Ústavnímu soudu. Signatářům se nelíbily Zemanovy výroky o ukrajinsko-ruském konfliktu.

 

Zdroj: Právo, 2.11. 2016