Právo: Úřady spolu válčí o spornou restituci

Mniši z cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě jako jediní získali v církevních restitucích výjimku.

Na rozdíl od ostatní řádů, kterých se týkají dekrety prezidenta Beneše, se jim podařilo přesvědčit Státní pozemkový úřad (SPÚ), že jim byl majetek po válce konfiskován nespravedlivě.
Tím se vyhnuli zdlouhavým soudům. Ale příběh, na jehož základě před dvěma lety jihočeská pobočka SPÚ začala mnichům vydávat většinu z 4800 hektarů lesů a půdy, dostává zásadní trhliny.
Jak zjistilo Právo, restituci nepřímo zpochybnil loni na konci října Okresní soud v Českém Krumlově, který odmítl určovací žalobu cisterciáků na majetky s odůvodněním, že klášter nebyl po válce vlastníkem nemovitostí a že se ho týkají dekrety, které jsou ale překážkou i pro vydávání v rámci zákona o církevních restitucích.
A o oprávněnosti jejich nároku začal pochybovat i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který se kvůli cisterciákům pustil s SPÚ do křížku. Majetkovému úřadu se nelíbí, že pozemkový úřad bez udání důvodů po vyhraném říjnovém soudu v Krumlově ukončil smlouvu s právníky ÚZSVM, kteří hájili státní zájmy ve sporu s cisterciáky.

Překvapení právníci

Českokrumlovský soudce Daniel Levý loni dostal na stůl určovací žalobu.
V ní cisterciáci žádali, aby se zhruba 50 hektarů polí a luk v okolí Vyššího Brodu, které před lety koupil od SPÚ místní zemědělec Zdeněk Aleš, vrátilo do vlastnictví státu.
Argumentovali tím, že půdu pozemkový fond jako historický církevní majetek neměl ze zákona prodávat.
Pokud by soudce rozhodl o vydání půdy, mohli by pak mniši o pozemky požádat stát podle restitučního zákona.

Soudce ale žalobu odmítl s tím, že cisterciáci nebyli v tzv. rozhodném období (od 25. února 1948 do 1. ledna 1990) vlastníky majetku, protože jim ho konfiskovala již nacistická říše v roce 1941, a že se klášteru nepodařilo obnovit vlastnické právo.
„Rovněž je vyznačena konfiskace podle zák. č. 108/1945,“ stojí v rozsudku. Dekret č. 108 umožňoval konfiskovat tzv. nepřátelský majetek německé říše.
Cisterciáci se ale proti rozsudku odvolali a krajský soud jednání letos na jaře po prvním stání odložil.

Překvapení právníci z ÚZSVM, kteří do té doby zastupovali ve sporu SPÚ, přímo u soudu zjistili, že na příštím jednání je nahradí advokát Adam Rakovský, kterého si pozemkový úřad na spor najal.
„Žádné vysvětlení jsme od SPÚ neobdrželi. Zrušení dohody o zastupování ze strany organizační složky státu (myšleno SPÚ), kdy ÚZSVM úspěšně hájí zájmy státu, je zcela ojedinělý krok,“ řekl Právu mluvčí majetkového úřadu Radek Ležatka. Podle něj právníci úřadu založili svou argumentaci na tom, že případ vyšebrodských cisterciáků již v minulosti posoudily soudy na všech stupních a jejich nároky vždy odmítly. Toto stanovisko potvrdil i Ústavní soud.

„Podráží nám nohy“

S tím nesouhlasí SPÚ. Podle mluvčího úřadu Hynka Jordána krajský úřad udělal rozsáhlou rešerši historických dokumentů a dohledal nové listiny. „Jednalo se zejména o návrh řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě ze dne 26. 7. 1948 na restituci majetku podle zákona č. 128/1946 Sb. Z uvedeného důvodu proto nelze s odstupem řady let a z důvodu existence nových právních skutečností tento nález Ústavního soudu aplikovat,“ řekl Právu Jordán. Podle ředitele sekce majetku státu SPÚ Václava Kohlíčka, který má církevní restituce na pozemkovém úřadu na starosti, museli smlouvu s majetkovým úřadem zrušit, protože neměli jistotu, že právníci ÚZSVM změní názor.

Důvodem vypovězení smlouvy podle něj ale není to, že by chtěli soudní spor prohrát, ale věří, že odvolací soud změní odůvodnění, aby nezpochybňovalo rozhodnutí jihočeské pobočky. „ÚZSVM podráží v tomto sporu pozemkovému úřadu nohy. Myslíme si, že názor krajského pozemkového úřadu je správný. V rámci správního řízení může krajská pobočka jako jediná rozhodnout o vydání či nevydání. A ÚZSVM tu není od toho, aby zpochybňoval rozhodnutí krajského SPÚ, ale aby hájil zájmy klienta,“ řekl Právu Kohlíček.

Krajská pobočka vs. Ústavní soud

Takový názor je ale majetkovému úřadu proti srsti. „Musíme hájit a hájíme zájmy státu, i kdyby to bylo proti pokynům zastupované státní složky,“ reagoval Ležatka. Navíc podle právníků ÚZSVM nemůže rozhodnutí úředníka překonat soudní výroky.
„Správní rozhodnutí jedné krajské pobočky SPÚ a její právní názor podle nás nemůže překonat judikaturu soudů vyjádřenou v rozhodnutích celé soudní soustavy a v nálezu Ústavního soudu,“ podotkl Ležatka. Dodal, že vedení úřadu zastává názor, že by složitý případ, jako je cisterciáků, měl rozhodnout soud.
To si myslí i oslovení právníci a politici. „Pokud to je složitá restituční materie a není ta konkrétní situace judikovaná, tak by se měla nechat posoudit soudem, protože v takových případech je hluboký právní pohled na místě,“ řekla Právu senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Podobně uvažuje i bývalý šéf SPÚ a advokát Petr Šťovíček: „Nárok cisterciáků měl úřad odmítnout, zvlášť když je tu rozdílná judikatura. Teprve soud by měl dovodit, kdo byl vlastníkem, kdy došlo ke konfiskacím a zda byly platné.“

Politický tlak?

Šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD) Právu řekl, že je škoda, že neprošel jeho návrh, který by umožňoval pochybné případy napadnout u soudu i majetkovým úřadem. Dnes může záporné rozhodnutí SPÚ soudně napadnout církev, ale kladný výsledek už nikdo. „Úřad pro zastupování stojí politicky mimo zájem stran, které církevní restituce prosadily a podporují je. A ministerstva kultury i zemědělství (pod něj spadá SPÚ) jsou pod vlivem KDU-ČSL,“ uvedl Tejc.
Připomněl, že před třemi lety byli soc. demokraté proti tomu, aby lidovci, kteří mají k církvím blízko, dostali resort zemědělství, aby nemohli v SPÚ ovlivňovat vydávání restitucí. ČSSD nakonec souhlasila pod podmínkou, že na SPÚ bude mít restituce na starosti Vojtěch Weis, blízký soc. demokracii. Ten byl ale po pár měsících s posvěcením lidoveckého ministra zemědělství Mariana Jurečky vyhozen.
SPÚ ale odmítá, že by ho kdokoli politicky úkoloval. „V žádném případě nikdo, ani ze strany ministerstva zemědělství, ani ze strany vedení SPÚ, nečinil na nikoho nátlak – politický ani jiný. Toto kategoricky a striktně odmítáme,“ reagovala jihočeská pobočka SPÚ.
Vazby na lidovce má ale nový advokát SPÚ Rakovský. V roce 2014 jim poslal sponzorský dar. Podle Rakovského to ale nijak s jeho zastupováním úřadu nesouvisí. „Můj zubař Marian Hošek kandidoval do pražského zastupitelstva a já jsem mu dal dar 20 tisíc. Shodou všech okolností je to lidovec,“ řekl Právu Rakovský.

Precedens pro ostatní řády

Termín nového stání u odvolacího soudu mezi cisterciáky a Zdeňkem Alšem zatím nebyl určen. Už teď je ale jasné, že jeho průběh budou bedlivě sledovat nejen cisterciáci a právníci obou úřadů, ale i další katolické řády, které ze správních řízení s SPÚ vyšly naprázdno a o majetek se soudí.
Cisterciáckého precedentu by se mohli např. dovolávat rytíři z německého řádu, protože osud jejich majetku byl obdobný. Také jim ho vzala německá říše a pak čs. stát. A také jako cisterciáci se o majetek se státem přeli už po válce.
Podle Kohlíčka srovnání cisterciáků s německými rytíři ale kulhá, protože podle něj rytíři slibovali dodat důležitý dokument – ten měl dokazovat, že poválečné soudy pravomocně zrušily konfiskaci – ale nikdy ho nedodali. A proto se – zatím neúspěšně – soudí.
Cisterciáky v restitučních kauzách zastupuje dlouhodobě advokát Tomáš Holas. Neobává se, že pokud prohrají při o pozemky, které nyní vlastní Zdeněk Aleš, že to zpochybní celý restituční nárok cisterciáků. „S rozhodnutím pozemkového úřadu to nijak nesouvisí. A jestli mají úřady mezi sebou spory, tak nás se to netýká,“ řekl Právu.

Původně cisterciáci zažalovali stát 53 žalobami, ale postupně jich 47 vzali zpět. „Žaloby jsme stáhli, protože jsme se dohodli s účastníky, a také klášter usoudil, když to vyvolalo vlnu nevole, že jsou důležitější dobré vztahy,“ dodal advokát.

Pokud cisterciáci spor vyhrají a soud určí, že majetek se musí vrátit státu k vydání církvi, SPÚ se bude muset se současným soukromým vlastníkem Alešem vyrovnat. Podle Kohlíčka se to v podobných případech již několikrát stalo.

 

Zdroj: Právo, 22.5. 2017