Právo: Veřejná služba vyděsila seniory v nouzi

Zejména starší lidé takříkajíc buší na vrata ombudsmanky Anny Šabatové v naději, že jim pomůže v tíživé situaci, do které se dostali kvůli novému zákonu o veřejné službě.
Většinou jsou z přísných podmínek zmateni, případně proti nim protestují. Ale našel se už i případ, kdy byla dávka snížena. Podle nových pravidel si musí lidé v hmotné nouzi, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než šest měsíců, odpracovat alespoň 20 hodin veřejné služby, jinak se jim sníží příspěvek na živobytí o 1210 korun na existenční minimum ve výši 2200 korun.
Jestliže dotyčný odpracuje 20 hodin, navýší se mu příspěvek o 484 korun, pokud 30 hodin, navýší se o 605 korun. Veřejnou službu zajišťují zejména obce a zájemce pak zařadí třeba do úklidové čety, sociálních služeb, ale mohou i vypomáhat třeba v zoo. Domluvit se lze i s neziskovými organizacemi. „V daném případě se jedná o paní ve věku 63 let se zdravotním omezením, které úřad práce výkon veřejné služby nenabídl. Takže paní neměla šanci veřejnou službu vykonat,“ sdělila Právu Andrea Vašíčková z úřadu veřejného ochránce práv. U ombudsmanky se dosud sešlo na 25 stížností ohledně veřejné služby.
„V řadě případů jde o podněty starších osob ve věku 60 let a víc, které mají například i určité zdravotní omezení.

Obce nemusí práci nabízet

U těchto osob není na místě obnovení či zachování pracovních návyků, které má veřejná služba zajistit. Podněty jsou od stěžovatelů napříč celou republikou,“ řekla Vašíčková.
Nicméně obce ani úřad práce nemají povinnost veřejnou službu nabízet, a tak může člověk skončit na existenčním minimu bez vlastního zapříčinění, jak už zaznamenal úřad ombudsmanky.
(Pokračování na str. 3)

(Pokračování ze str. 1)
Kolika lidem se to už stalo, zatím neví ani úřad práce. A ani nemá statistiky, kolika lidí celkově se veřejná služba týká. Odborníci odhadují, že by se mohlo jednat až o 120 tisíc lidí, přičemž skoro polovina z nich živí rodiny. Počet osob, na něž snížení dávky dopadá, by tedy včetně dětí mohl být na 330 tisíc.

Raději načerno

Podle mluvčí úřadu Kateřiny Beránkové bylo v říjnu k dispozici 11 337 pozic veřejné služby. „Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí, 6013 klientů. V září byla částka na živobytí navýšena za veřejnou službu ve výši nad 30 hodin měsíčně 1558 osobám,“ napsala Právu.
Jenže nabídka a poptávka se mohou v různých lokalitách míjet. Svědčí o tom situace v jednom krajském městě, kde se podle informací Práva magistrát činil, aby bylo pro lidi v hmotné nouzi připraveno dostatek míst veřejné služby, ale snaha nestačila.
„Situace je taková, že oddělení hmotné nouze musí odmítat zhruba sto klientů měsíčně, kteří mají zájem nastoupit na veřejnou službu a nejsou pro ně místa,“ popsala Právu zaměstnankyně úřadu.
O počtech snížených dávek rovněž nemá přesné informace, ale podle jejího odhadu spadlo na úroveň existenčního minima 200 až 250 lidí.
„Číslo se zdá velké, ale údajně žádný velký tlak nenastal. Zřejmě je to kvůli černé práci. Když si totiž klient vydělá na stavbě 20 tisíc, neřeší, že dostane na dávkách maximálně o 1210 korun méně,“ dodala.
Zdůraznila, že takový přístup klientů je krátkozraký, protože zapomínají, že tak ztrácejí v budoucnu nárok na nemocenskou nebo důchod. „Horší je to pro ty, kteří opravdu žijí z dávek a budou mít problém zaplatit ubytovnu nebo nájem,“ uzavřela.

Může dojít na soud

Ombudsmanka má ovšem jen omezené možnosti, jak lidem v těchto případech pomoci. Většinou je informuje o podmínkách veřejné služby a nabízí i řešení, jak se veřejné službě vyhnout, aniž by došlo ke snížení dávky. Lze se například zapojit do projektů úřadu práce. Ale kolik se takových projektů organizuje, není známo a podle informací z terénu jich dostatek není. Úřady práce opět nemusejí projekty aktivně nabízet.
V případě snížení dávky doporučuje ochránkyně podat odvolání a poté správní žalobu, která je osvobozena od soudního poplatku. Mohou požádat, aby soud přerušil správní řízení a předložil věc Ústavnímu soudu.
Ombudsman nemůže podat návrh na zrušení zákona. „Mohla bych podat žalobu ve veřejném zájmu, ale je to právně dost neprobádaná cesta,“ řekla Právu Šabatová.
Naději pak může budit fakt, že ve Sněmovně čerstvě usedlo 125 nových poslanců, kteří zákon o veřejné službě neprosazovali. Na podání podnětu k Ústavnímu soudu jich stačí 41. Také by stačily podpisy 17 senátorů, ale podporu už v horní komoře sháněla i senátorka a bývala ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, leč marně.
„Budeme zvažovat, jestli oslovit zákonodárce. Ale určitě o tom budeme referovat ve výroční zprávě veřejného ochránce práv,“ řekla Právu Šabatová.

 

Zdroj: Právo, 25.11. 2017