Právo: Wagnerová: Soudci Nejvyššího soudu neměli v kauze poslanců ODS pravdu

Ústavní soud včera zásadně zúžil mantinely poslanecké imunity (více na str. 3). Na její téměř neomezenou šíři se v minulosti úspěšně odvolávala trojice exposlanců ODS Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa. Kdyby se Ústavní soud k této otázce vyjádřil už před dvěma lety, stíhání exposlanců by podle někdejší ústavní soudkyně a nyní senátorky Elišky Wagnerové nejspíš pokračovalo. Nejvyšší soud, který se jich v červenci 2013 zastal, by totiž jejich stíhání nemohl zastavit.

Co říkáte nálezu Ústavního soudu v kauze exposlance Chaloupky, který mění pohled na šíři poslanecké imunity?

Je to báječný nález. Důležité ale je, zda, pokud by se podobný případ znovu objevil, by i ostatní senáty Ústavního soudu takto judikovaly. Osobně doufám, že tam není senát, který by se raději přiklonil k názoru Nejvyššího soudu. V případě rozporu by se muselo věcí zabývat plénum Ústavního soudu.

Kdyby Ústavní soud zaujal stanovisko dřív, dopadla by kauza exposlanců ODS obviněných z přijímání úplatků v podobě „trafik“ jinak?

Je jasné, že názor Ústavního soudu je odlišný v tom, jak interpretovat článek 27 odst. 2 (úprava poslanecké imunity) ústavy, který byl Nejvyšším soudem vykládán i v kauze poslanců. ÚS ho interpretuje úplně jinak. Soudci Nejvyššího soudu neměli pravdu.

Měl tedy pravdu Ivo Ištvan, který poslance obvinil a navrhl jim vazbu?

Ištvan ne zcela správně zformuloval skutek, ale v zásadě měl pravdu on. Tedy pokud jde o to, zda jsou kryti imunitou, nebo ne.

 Může se kauza bývalých poslanců na základě rozhodnutí ÚS ještě zvrátit?

Bohužel ne. To už je pryč a pro kauzu exposlanců toto rozhodnutí žádný význam nemá. Důležité je do budoucna. Nejvyšší soud by měl samozřejmě respektovat výklad Ústavního soudu.
Ovšem pokud ho odmítne respektovat, budeme zase v pasti, protože tu není nikdo aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti. Státní zástupce ústavní stížnost podat nemůže, protože reprezentuje stát.

 Soud se zabýval kauzou exposlance Chaloupky a jeho poznámek na Facebooku, využil ale příležitost a definoval rozsah indemnity jako takové. Je podle vás tento nejnovější výklad srozumitelný?

Tento nález je jednoznačný. Říká, že je třeba splnit kumulativně tři nároky, aby jednání zákonodárce bylo chráněno indemnitou. Musí jít o sdělování informace nebo vyslovování názoru. Za druhé musí být projev učiněn na některém z chráněných fór, tedy například na jednání Sněmovny. Třetí podmínkou je, že projev musí být učiněn při jednání a nesmí směřovat výhradně navenek. Pokud tyto tři podmínky nejsou splněny, pak to rozhodně v pořádku není. Jestli si ti tři (exposlanci ODS – pozn. red.) domlouvali nějaké výměny či prodeje mandátů za nějakou jinou výhodu, pak to rozhodně není ani sdělování informace, ani vyjádření názoru.

 

Zdroj: Právo, 25.6. 2015